Asad se poprvé ozval. Nechtěl jsem utíkat ze Sýrie, prohlásil

Ve svém prvním veřejném vyjádření od pádu svého režimu Asad tvrdí, že jeho odchod nebyl plánovaný a že měl v úmyslu pokračovat v boji proti opozici. Prohlášení, zveřejněné 16. prosince na oficiálním kanálu syrského prezidentství na Telegramu, odmítá spekulace o tom, že by měl v úmyslu utéct.

Asad uvedl, že Damašek opustil 8. prosince, kdy se opoziční síly blížily k hlavnímu městu, a přesunul se na ruskou základnu Chmejmím v provincii Latákie, aby „dozoroval bojové operace“. Po příjezdu však zjistil, že syrská armáda ztratila všechny své bojové linie a poslední vojenské pozice padly.

Podle Asada byla jeho evakuace do Ruska nezbytná kvůli intenzivním útokům dronů na základnu. „Moskva požádala velení základny o okamžitou evakuaci na večer 8. prosince,“ dodal ve svém prohlášení.

Asad také popřel zprávy o údajné korupci jeho rodiny a o tom, že jeho blízcí nebyli informováni o jeho plánech. „Od prvního dne války jsem odmítal obětovat svou zemi za osobní zisk,“ uvedl.

Jeho současný pobyt v Rusku zůstává neznámý, ačkoli jeho rodina má s Moskvou dlouhodobé finanční vazby, včetně převodů milionů dolarů.

Pád Asadova režimu přinesl změny v geopolitické rovnováze regionu. Zatímco Rusko a Írán ztrácejí svůj vliv, státy jako Turecko, Saúdská Arábie a Izrael se snaží využít vzniklého mocenského vakua.

Na diplomatické frontě jednal v Damašku zvláštní vyslanec OSN Geir Pedersen s novými vládci Sýrie, včetně vůdce HTS Ahmeda al-Šarí, známého dříve pod jménem Abú Mohammed al-Džulání. Pedersen zdůraznil potřebu „důvěryhodného a inkluzivního“ přechodného politického procesu.

Ačkoli nová vláda vedená HTS slíbila ochranu náboženských a etnických menšin, panují obavy, že velké komunity, jako jsou šíité, drúzové, alávité a křesťané, budou marginalizovány. HTS, dříve spojená s al-Káidou, nyní tvrdí, že usiluje o jednotu a stabilitu, ale mnozí zůstávají skeptičtí.

Zatímco Asadův režim byl synonymem represí, HTS nyní čelí otázkám ohledně své schopnosti a ochoty vést zemi spravedlivě. Syrská ekonomika je navíc těžce zasažena dlouholetými sankcemi a devastací válkou. Pedersen vyzval Západ, aby sankce zrušil, ale tento krok bude vyžadovat odstranění HTS z teroristických seznamů.

Izrael mezitím pokračuje v úderech na syrské území, zejména na vojenské sklady a strategické pozice. Izraelské jednotky rovněž obsadily území na syrsko-izraelské hranici, čímž dále zkomplikovaly situaci v regionu.

Diplomatičtí zástupci z Evropy, USA a arabských států se setkali v jordánském Akabě, kde jednali o podpoře inkluzivní syrské vlády. Zatímco nová vláda hledá uznání a stabilitu, otázky o budoucnosti národního uspořádání, ekonomické obnově a zahraničním vlivu zůstávají otevřené.

Pro Syřany, kteří zažili více než deset let války, se však klíčovou prioritou stává mír a návrat k normálnímu životu.