Libor Novák
Související články:
Ukrajinští vojáci přiznávají strach z Rusů i Trumpa
Fico si telefonoval s Trumpem. Na pozvání Putina pojede do Moskvy
Předseda vlády Slovenské republiky Robert Fico (Směr-SD) telefonoval s nově zvoleným prezidentem Spojených států amerických Donaldem Trumpem, aby mu poblahopřál k vítězství ve volbách. Uvedl to na facebooku, kde také napsal, že zamíří do Moskvy
CIA má problém. Trump může fungování rozvědky v Rusku zcela rozvrátit
Návrat Donalda Trumpa do prezidentského úřadu vyvolává řadu otázek ohledně budoucnosti zpravodajské činnosti CIA v Ruské federaci. Podle serveru The Guardian čekají špióny v nadcházejících týdnech bezesné noci strávené v nejistotě.
Příměří mezi Izraelem a Hizballáhem: Jaké podmínky obsahuje a co vše o něm víme?
Prezident USA Joe Biden oznámil uzavření dohody o příměří, která by měla ukončit třináctiměsíční boje mezi Izraelem a Hizballáhem, libanonskou milicí podporovanou Íránem. Ve společném prohlášení USA a Francie podle BBC uvedly, že dohoda ukončí boje v Libanonu a „ochrání Izrael před hrozbou Hizballáhu a dalších teroristických organizací“.
Izrael schválil příměří s Hizballáhem
Izraelský bezpečnostní kabinet oznámil schválení příměří v Libanonu, které má ukončit eskalující konflikt s militantní skupinou Hizballáh. Tuto informaci v úterý potvrdil izraelský činitel pro CNN. V návaznosti na tuto významnou událost oznámil Bílý dům, že americký prezident Joe Biden vystoupí s prohlášením v 14:30 místního času (20:30 SEČ) z Růžové zahrady Bílého domu.
Ukrajina čelila historicky největšímu dronovému útoku
Ruské síly v posledních dnech zvýšily intenzitu svých útoků na východní frontě Ukrajiny, zatímco se spekuluje o tom, jak se dynamika války změní po lednovém nástupu Donalda Trumpa do úřadu prezidenta USA. Uvedl to server The Guardian.
Národní divadlo hořelo
Pražští hasiči dnes zasahovali u požáru v budově Národního divadla. Vyhlášen byl druhý stupeň poplachu.
Evropa se musí probrat, vojensky zaostává za USA i Ruskem, varuje velitel NATO
Evropa se nachází ve zlomovém bodě, pokud chce zůstat konkurenceschopná v moderních zbrojních závodech, varoval admirál Pierre Vandier, nejvyšší velitel pro transformaci NATO. Podle jeho názoru musí Evropa snížit byrokracii, zvýšit rizikovost svých investic a výrazně navýšit výdaje na obranu.
Běloruská armáda poprvé sestřelila ruské drony
V noci z 24. na 25. listopadu vstoupilo do běloruského vzdušného prostoru rekordních 38 ruských útočných dronů typu Šáhid. Monitorovací skupina Belarusian Hajun uvedla, že alespoň jeden z těchto dronů byl sestřelen běloruským letectvem, což je vzácný případ aktivní reakce Běloruska na ruské vzdušné operace, uvedl server Kyiv Independent.
Trump oznámil, kdy a jak velká zavede cla
Donald Trump, nově zvolený prezident USA, oznámil záměr zavést 25% clo na všechny produkty dovážené z Mexika a Kanady a zvýšit clo na čínské zboží o dalších 10 %. Tato opatření plánuje zavést prostřednictvím výkonných nařízení ihned po svém nástupu do úřadu 20. ledna.
COP29 skončil. Přinesl především zklamání
Poslední summit OSN o klimatu, známý jako COP29, který se letos konal v ázerbájdžánském Baku, měl být dalším krokem v globálním boji proti změně klimatu. Namísto toho skončil ostrými obviněními, hořkostí a pocitem zrady, což vyvolalo otázky, zda má tento proces stále smysl. Uvedl to server CNN.
Evropa jedná o vyslání vojáků na Ukrajinu
Diskuze o vyslání voják na Ukrajinu, které byly obnoveny v kontextu možného oslabení americké podpory Kyjevu, se staly hlavním tématem při nedávném setkání britského premiéra Keira Starmera a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona při listopadových vzpomínkových událostech ve Francii. Podle zdrojů Le Monde se obě země věnují otázkám obranné spolupráce, která by mohla zahrnovat vytvoření užší koalice evropských spojenců zaměřených na podporu Ukrajiny a širší evropské bezpečnosti.
Tajné ruské dokumenty ukazují, co se stane s Ukrajinou, pokud prohraje
Ruské ministerstvo obrany podle informací ukrajinského serveru Kyiv Post připravilo dokument, který predikuje vojensko-politickou situaci ve světě do roku 2045. Ukrajina podle něj po válce přestane existovat, uvedl server Kyiv Post.
Nejnebezpečnější zvíře? Ani žralok, ani had. Žije i v Česku a ročně zraní a zabije tisíce lidí
Příběh Bonnie Sashin, bývalé profesionálky v oblasti public relations, začíná jako mnoho jiných rodinných oslav Dne díkůvzdání. Ona a její manžel strávili den v domě nevlastního syna ve Fairfieldu, malebném městečku na pobřeží Long Island Sound v Connecticutu. Po srdečném setkání u svátečního stolu se rozhodli přenocovat v nedalekém hotelu, aby se vyhnuli dlouhé, temné a nebezpečné cestě zpět domů do Brookline v Massachusetts.
Rusko útočí na Evropu stále tvrději. Proč se Západ nebrání?
Evropa se ocitá pod čím dál intenzivnějším tlakem hybridní války, kterou Rusko vede proti západním zemím. Tato forma válčení zahrnuje sabotáže, kybernetické útoky, špionáž a dezinformační kampaně, které mají za cíl destabilizovat evropské společnosti a oslabit jejich podporu Ukrajině v probíhajícím konfliktu. Navzdory tomu však reakce Evropské unie a NATO zůstává omezená, což podle serveru Politico vyvolává otázky, proč západní země nepřistupují k tvrdší odvetě proti Kremlu.
Kuleba prozradil, proč válka na Ukrajině neskončí tak rychle
Bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v nedělním rozhovoru podle serveru Politico uvedl, že neočekává rychlé ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou, a to ani s nástupem nového amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Merkelová poradila lídrům, jak na Trumpa, a vyjádřila se k migraci i Rusku
Angela Merkelová, někdejší kancléřka Německa, která často bývala označována za nejmocnější ženu světa, poskytla rozhovor pro BBC, kde mluvila o Ukrajině, Vladimiru Putinovi, jaderné hrozbě a své interakci s Donaldem Trumpem. Merkelová vedla Německo po dobu 16 let a byla svědkem klíčových krizí, jako byla finanční krize, migrační krize v roce 2015 a invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2014.
Raketu Orešnik nedokáže zachytit nic na světě. Zahájíme sériovou výrobu, oznámil Putin
Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že země bude pokračovat v testování hypersonické rakety Orešnik, která byla nedávno použita při útoku na Ukrajinu, a plánuje zahájit její sériovou výrobu. Tato raketa, podle jeho slov, není schopná být zasažena protivníkovými obrannými systémy.
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Čínu
Globální závod v oblasti klimatu má, zdá se, svého vítěze. Podle serveru Politico je jím Čína. Dominance této země v technologiích čisté energie jí umožnila upevnit svůj vliv na rozvojové země, a to na úkor Spojených států a Evropské unie, jejichž úsilí působí ve srovnání s čínskými aktivitami slabě.
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou bez paliva. Hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
Buckinghamský palác Londýnský Buckinghamský palác je dnes oficiálním sídlem britských panovníků. Zároveň se jedná o největší královskou pracovnu na světě, slouží i jako prostor pro významné státní akce či pro veřejná vystoupení královské rodiny. Buckinghamský palác je rovněž často vyhledávaným turistickým cílem. Historie paláce sahá do roku 1633, kdy se mu říkalo podle tehdejšího majitele Goring House. Na počátku 18. století byla původní budova přestavena na přání Johna Sheffielda, 1. vévody z Buckinghamu a Normanby, který zastával vysoké funkce u královského dvora a výrazně se podílel na vládě. Rodu však sídlo dlouho nepatřilo, již roku 1762 ho zakoupil král Jiří III. a od té doby ho využívá britská královská rodina. Dnešní podoba Buckinghamského paláce se začala rodit během rekonstrukce započaté roku 1826, tehdy se pustilo i do luxusního vybavování interiérů, což se stalo terčem kritiky v dobovém tisku. Další stavební úpravy byly realizovány za vlády královny Viktorie, kdy došlo ke zpříjemnění komfortu bydlení. Značně zanedbaný palác prý tehdy nebylo možné ani celý vytopit – komíny byly ucpané, z krbů a kamen tak čoudilo. Ventilace také nefungovala. Absence vytápění i ventilace vedla k tomu, že v celé budově bylo chladno a zápach. To se roku 1840 naštěstí napravilo, a vzniklo tak nejenom pohodlné bydlení, ale také například známý balkon, z něhož dodnes vystupují a zdraví lid členové britské královské rodiny. Jako oficiální královské sídlo slouží Buckinghamský palác až od počátku 20. století. Budova ovšem není v majetku britské královské rodiny, ale státu. Kensingtonský palác V Londýně se nachází také další královská rezidence, Kensingtonský palác. Dnes je sídlem následníka trůnu, prince Williama a jeho rodiny. Objekt vznikl již v 17. století pro politika a právníka sira Heneage Finche. V roce 1689 se budova stala majetkem Viléma Oranžského, tehdejšího anglického panovníka, který zde také roku 1702 zemřel na následky nešťastného pádu z koně. Také jeho manželka strávila poslední dny života na Kensingtonském paláci – na konci roku 1694 zde podlehla nákaze pravých neštovic v pouhých 32 letech. Roku 1819 v paláci přišla na svět královna Viktorie, ta zde také absolvovala křest, a to v přepychové kupolovité síni, která vznikla roku 1722 a dodnes tvoří dominantu celé budovy. Windsor Královská rezidence Windsor se nachází v hrabství Berkshire nedaleko Londýna. Po Pražském hradě je druhým nejrozsáhlejším obývaným hradním komplexem na světě. Hrad Windsor má velmi dlouhou a zajímavou historii. Vznikl již v 11. století, někdy kolem roku 1070, a to pro tehdejšího krále Viléma I. Dobyvatele. Jeho syn Jindřich I. Anglický z hradu vytvořil oficiální královské sídlo. Ve 13. století začal s jeho přestavbami Jindřich III. Plantagenet a pokračoval v nich o století později i Eduard III. Za anglické občanské války palác zabral parlament a věznil zde krále Karla I. Stuarta. Po znovunastolení monarchie se na Windsor vrátil Karel II. Stuart, který mu dal barokní podobu. V 18. století objekt začal pomalu chátrat, následovaly proto stavební úpravy v rokokovém stylu. V moderní době hrad obývala britská královská rodina za druhé světové války, kdy jim poskytl útočiště při bombardování Londýna. Později byl Windsor spíše příležitostným sídlem a místem pro odpočinek nebo významné soukromé události. Členové královského rodu zde oslavovali narozeniny, roku 2005 se zde uskutečnil svatební obřad prince Charlese a Camilly Parker. Hrad se stal posledním místem pobytu prince Philipa, manžela Alžběty II., který zde skonal. V přilehlé hradní kapli sv. Jiří se tradičně uděluje velmi prestižní britské vyznamenání – Podvazkový řád. Kaple je také místem posledního odpočinku britských panovníků.