Česko chce zlepšit pokrytí leteckou záchrankou. Vláda řešila plán boje s korupcí

Vláda Petra Fialy
Vláda Petra Fialy, foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images
Marek Novotný 11. prosince 2024 20:10
Sdílej:

Letecká záchranná služba bude mít od roku 2029 jedenáct základen namísto současných deseti a ze šesti na osm se rozšíří i počet základen, které budou fungovat v nepřetržitém provozu. Plán na zabezpečení činnosti letecké záchranné služby po roce 2028 schválila vláda ve středu. Odsouhlasila také parametry dotačního a úvěrového programu Živel 3, který má pomoci občanům i obcím s obnovou obydlí zničených zářijovými povodněmi.

Od 1. ledna 2029 převezmou fungování letecké záchranné služby noví či staronoví provozovatelé vzešlí z výběrového řízení, které pro osm základen, jež budou od tohoto data zajišťovány soukromými firmami, vypíše v březnu příštího roku Ministerstvo zdravotnictví. K podpisu smluv, které budou uzavřeny na 15 let, tedy do konce roku 2043, by mělo dojít příští rok v září.

Vládou schválený plán Ministerstva zdravotnictví na zabezpečení činnosti LZS po 31. prosinci 2028, kdy současným provozovatelům vyprší současné smlouvy, počítá s rozšířením dosavadních deseti základen (Praha, Ústí nad Labem, Plzeň, České Budějovice, Hradec Králové, Liberec, Jihlava, Olomouc, Brno, Ostrava) o jedenáctou pokrývající Karlovarský kraj a s uzavřením smlouvy se Slovenskem o pokrývání území Zlínského kraje z jeho základny v Trenčíně. Zároveň dojde k rozšíření počtu základen, které budou zajišťovat nepřetržitý provoz, ze šesti na osm. Tři stanoviště namísto dosavadních dvou bude zajišťovat stát za pomoci Policie ČR – kromě Prahy a Brna to bude nově i Ostrava. Letecká záchranná služba funguje v Česku už více než 35 let a má nezastupitelnou roli v zajišťování rychlé lékařské péče v život ohrožujících případech.

Vláda odsouhlasila parametry dotačního programu Ministerstva pro místní rozvoj Živel 3, který bude spuštěn Státním fondem podpory investic. Program kombinující dotaci a výhodný úvěr má pomoci s obnovou obydlí zničených živelní pohromou, v tomto případě zářijovými ničivými povodněmi. Podporu bude možné využít na opravu obydlí nebo jeho části poškozené povodněmi, na výstavbu nového obydlí včetně případné demolice zničeného obydlí, ale i na pořízení nového obydlí koupí nebo nabytím v dražbě. Fond bude mít pro tento program k dispozici 3,5 miliardy korun, ale úvěrová část se bude postupně do jeho rozpočtu zase vracet.

Kabinet také rozhodl, že kraje už nebudou muset držet pro potřeby cizinců s udělenou dočasnou ochranou, kteří potřebují zajistit ubytování, celkem 50 000 ubytovacích míst, jak nařídila vláda. Poptávka po ubytování od začátku ruské agrese proti Ukrajině silně poklesla a změnily se i zákonné parametry, kdo má na zajištění ubytování nárok. Vláda proto snížila celkovou kvótu pro kraje na 20 000 míst.

Ministři a ministryně si odsouhlasili také plán legislativních prací vlády na příští rok. Vzhledem k tomu, že se jedná o poslední rok funkčního období vlády, soustředí se kabinet především na prosazování legislativních změn, které vyplývají z požadavků Evropské unie na implementaci nových unijních předpisů. Klíčovým zákonem bude jako každý rok návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2026 a vláda chce připravit mimo jiné také věcný záměr rekodifikace územního plánování, novelu zákona o digitální ekonomice nebo návrh zákona o transparentnosti a cílení politické reklamy.

Vláda schválila také akční plán boje proti korupci na roky 2025 a 2026, který obsahuje seznam úkolů pro poslední dva roky platnosti Vládní koncepce boje proti korupci na léta 2023 až 2026. I v tomto případě chce vláda především dokončit rozdělanou práci na potřebných změnách legislativy, což se týká třeba návrhu zákona o regulaci lobbování, novely zákona o zadávání veřejných zakázek, návrhu zákona o řízení a kontrole veřejných financí a novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu a související novely Ústavy. Dotáhnout chce také záměr zřídit registr lobbování nebo přijmout a zveřejnit kodex chování pro osoby ve vrcholných výkonných funkcích s jasnými pokyny týkajícími se střetu zájmů a dalších záležitostí souvisejících s integritou.

Stalo se
Zahraničí
Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Inaugurace papeže Lva XIV. Na mši do Vatikánu dorazil i Zelenskyj

Ve Vatikánu proběhla v neděli inaugurační mše nového papeže Lva XIV. Svatý otec vyzval církev k jednotě. Stalo se tak před zraky tisíců věřících a také řady zahraničních politiků. Papež Lev XIV. se stal hlavou katolické církve minulý týden. 

České celebrity
Michal David

Musím se sebou něco udělat, řekl si Michal David. Co ho přesvědčilo?

Michal David vždycky uměl zaujmout jako muzikant, ale v poslední době si získal pozornost i neuvěřitelnou proměnou. Podle dostupných informací zhubl o neuvěřitelných osmnáct kilogramů. Prvotním impulsem mělo být setkání se světovými hudebními hvězdami. 

Domácí
Lidé volí v prezidentských volbách.

Češi už ví, kdy půjdou volit. Nejvíce lidí hodlá podpořit Babišovo ANO

Česko už ví, kdy půjde volit nové složení Poslanecké sněmovny. Opoziční hnutí ANO vévodí i prvnímu průzkumu po vyhlášení termínu sněmovních voleb. Hlas by mu dala téměř třetina voličů. Mandáty by získalo celkem šest kandidujících subjektů. Pětiprocentní hranici se nově vzdaluje Motoristům. 

České celebrity
Jaromír Soukup ještě s Agátou Hanychovou

Jaromír Soukup se přes ni stále nepřenesl. Tohle řekl o vztahu s Hanychovou

Opravdu otevřený se rozhodl být Jaromír Soukup v novém mediálním projektu, kde tentokrát nepředstavuje jen své pohledy na politiku a další témata, ale otevírá i kapitoly z osobního života. Jednou takovou je nevydařený vztah s Agátou Hanychovou, matkou jeho dcery Rozárky.