Čísla nelžou. Jaký je britský král Karel III. hospodář?

Karel III. zdědil po zesnulé královně Alžbětě II. majetek za v přepočtu 12 miliard korun. Tento majetek tvoří královniny investice, sbírka umění, klenoty a šperky a v neposlední řadě nemovitosti jako zámek Balmoral či venkovské sídlo Sandringham.

Alžběta II. sama zdědila po své matce, Královně Matce, která zemřela roku 2002, majetek za zhruba 1,7 miliardy korun. Sestával se sbírky známek a umění, včetně třeba maleb Monetových, porcelánu, šperků a klenotů, ale také koní nebo sbírky Fabergého vajec. Na základě zvláštní klauzule byla Alžběta II. osvobozena od dědické daně z tohoto majetku.

Stejná klauzule se uplatnila na majetek, který zdědil Karel III. Dědická daň činí v Británii 40 procent. Díky osvobození od dědické daně je tak nyní Karel III. o zhruba pět miliard bohatší, než by byl, pokud by daň musel odvádět. Výjimku, která od daně osvobozuje členy královské rodiny, prosadila roku 1993 vláda ministerského předsedy Johna Majora. Snažila se tím předejít postupné erozi bohatství královské rodiny.

Monarchie jako taková ale drží daleko rozsáhlejší majetek, sestávající zejména z nemovitostí. Hodnota tohoto majetku čítá v přepočtu kolem 700 miliard korun. Sestává z nemovitostí samotné Koruny – neboli „Crown Estate“ –, dále pak z Buckinghamského paláce, nemovitostí Vévodství cornwallského i toho lancasterského, z Kensingtonského paláce a z nemovitostního majetku Koruny ve Skotsku.

Tento nemovitostní majetek však Karel III. přímo nezdědí. Královská rodina jej může využívat, ale nemůže s ním plně nakládat – fakticky je v rukou státu. Část výnosů z tohoto majetku se ovšem královské rodině vrací na základě dohody s britskou vládou v podobě státního grantu. Ten aktuálně činí 2,4 miliardy korun ročně.

Členové britské královské rodiny jsou totiž placení z části z britských veřejných rozpočtů a z části ze soukromých zdrojů. V rámci veřejných rozpočtů se jedná právě o zmíněný státní grant.