Ruská armáda v noci na dnešek provedla rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, který podle ukrajinského letectva představuje dosud největší noční bombardování od začátku války v únoru 2022. Terčem útoků se staly především centrální a západní části Ukrajiny, tedy regiony, které byly dosud relativně ušetřeny pravidelných útoků. Tato eskalace vyvolala vážné obavy i v sousedních zemích — Polsko a další spojenci NATO v reakci na situaci okamžitě aktivovali své vzdušné síly.
Podle ukrajinského letectva ruské síly v noci vypustily neuvěřitelných 479 bezpilotních letounů (tzv. "kamikadze dronů") a 20 raket různých typů. Ukrajinská protivzdušná obrana zničila 277 dronů a 19 raket ještě během letu, což je důkazem její rostoucí efektivity navzdory obrovskému tlaku. Přesto však nejméně 10 střel či dronů prorazilo obranné systémy a zasáhlo cíle na ukrajinském území.
Západní regiony Ukrajiny se staly mimořádně frekventovaným cílem útoku. Exploze byly hlášeny mimo jiné v Kyjevě a především v oblasti Rivne, která leží v severozápadní části Ukrajiny u hranic s Běloruskem. Právě Rivne, které se až dosud vyhýbalo intenzivnímu bombardování, bylo tentokrát zasaženo výrazně. Guvernér oblasti Oleksandr Koval situaci popsal slovy: „Velmi těžká noc pro Rivnenskou oblast. Naše území utrpělo silný nepřátelský letecký útok.“ Jedna civilní osoba byla při útoku zraněna.
Útok spustil okamžitou reakci v sousedním Polsku, které oznámilo, že v časných ranních hodinách vyslalo své stíhací letouny do vzduchu. Polská armáda v prohlášení uvedla, že „přijatá opatření mají za cíl zajistit bezpečnost v regionech sousedících s ohroženými oblastmi“. K aktivaci letectva došlo ve spolupráci se spojeneckými silami v rámci NATO.
Ukrajinské varování před útoky začalo v noci okolo 3. hodiny středoevropského času, kdy bylo celé území Ukrajiny pokryto leteckým poplachem. Zprávy o odpalech dronů a raket přicházely z různých částí země, přičemž útok byl koordinovaný a zaměřen na co nejširší spektrum cílů.
Důvodem zvýšené intenzity ruského útoku může být snaha zasáhnout ukrajinskou infrastrukturu v týlových oblastech, které jsou klíčové pro logistiku a zásobování fronty. Západní Ukrajina dosud sloužila jako poměrně bezpečné zázemí pro přesuny vojenského materiálu ze Západu a organizaci humanitární pomoci.
Vojenský analytik Michael Clarke v rozhovoru pro Sky News označil tento útok za „znamení frustrace Moskvy“ a dodal, že „Rusko se zřejmě snaží narušit ukrajinské vojenské zázemí daleko od linie fronty v očekávání protiofenzivy“.
Zatím není jasné, zda noční útok znamená začátek nové fáze války, nebo zda jde o jednorázovou demonstraci síly. Jisté ale je, že jeho dopad překračuje hranice Ukrajiny. Zapojení polského letectva a zvýšená bdělost v regionech sousedících s Ukrajinou ukazují, že válka se i nadále nebezpečně přibližuje k hranicím Severoatlantické aliance.
Odborníci varují, že pokud bude Rusko pokračovat v útocích na západní oblasti Ukrajiny, může dojít k incidentům nebo neúmyslnému narušení vzdušného prostoru sousedních států, což by znamenalo prudké zvýšení rizika širšího konfliktu.
Zatímco ukrajinská armáda slaví relativně úspěšné odražení většiny útoku, civilní obyvatelstvo i infrastruktura zůstávají pod neustálou hrozbou.
Jsou to dnes právě dva roky, co zemřel Karel Schwarzenberg. Česko si výrazného politika připomnělo i letos. Na Schwarzenberga zavzpomínal i končící premiér Petr Fiala, který promluvil o jejich posledním setkání.
Tragédie se v úterý stala v Moravském krasu na jižní Moravě. Na dně Macochy byla nalezena mrtvá žena, která měla do propasti spadnout. Okolnostmi smutné události se zabývá policie.
Úchvatnou podívanou na nebi nad Českem nabídla již uplynulá noc. Šance na pozorování další polární záře bude i během nadcházející noci. Zásadní ale bude předpověď počasí, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Karel Šíp je věkově už důchodcem, ale na České televizi se s ním dosud vždy počítalo. Smlouvu s populárním moderátorem je nicméně nutné opakovaně prodlužovat. Stane se tak i pro první polovinu příštího roku?
Až nedůstojné tahanice kolem návrhu státního rozpočtu na příští rok jsou nejspíš u konce. Končící vláda premiéra Petra Fialy (ODS) se na středečním zasedání měla rozhodnout, že návrh pošle do nově ustavené Poslanecké sněmovny.
Emotivní návrat do rodného města má za sebou Dara Rolins. Na jednom z velkých koncertů v Bratislavě dokonce neudržela slzy. Zajímavostí je, že se spustily během písně, kterou v minulosti úplně neměla ráda.
Policie vyšetřuje od úterý násilný trestný čin v Přelouči. Obětí je žena, zadrženi byli dva podezřelí lidé. Případ vyšetřují krajští kriminalisté, podrobnosti zatím nejsou známé.
Všemi milovaná princezna Kate před časem vyděsila Británii i svět, když oznámila, že má rakovinu. Pro tuto chvíli nemoc přemohla, ale rodina si prošla těžkým obdobím. Princ William nyní naznačil, že s dětmi se ohledně diagnózy jednalo narovinu. Na jeho slova upozornila BBC.
Od pondělí pokračuje Miloš Zeman po operaci tlustého střeva v rekonvalescenci doma. O víkendu by se však měl objevit na veřejnosti na pohřbu kardinála Dominika Duky. Lidem mezitím vysvětlil, v čem přesně spočíval zákrok, jemuž se podrobil.
Česko má před sebou víkend, který bude prodloužený. Na dva volné dny totiž naváže státní svátek v pondělí 17. listopadu, kdy si lidé připomenou pád komunistického režimu v tehdejším Československu. Jak budou otevřené obchody?
Buckinghamský palác údajně zvažuje klíčovou změnu týkající se pojmenování Andrewa Mountbattena Windsora. Poté, co byl šedesátipětiletý Andrew zbaven všech královských titulů, včetně titulu prince, byl znovu představen jako Andrew Mountbatten Windsor.
Princezna z Walesu, Kate Middleton (43), se v úterý 11. listopadu zúčastnila Vzpomínkové bohoslužby v Národním památníku arboretum, kde si připomněla Den příměří. Po ceremoniálu se jí naskytla příležitost setkat se s veterány, kteří sloužili během druhé světové války.