Další změna času se blíží. Kdy se vyspíme o hodinu méně?

Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku. Svůj původní účel, tedy úsporu energií, navíc už neplní, proto se měl podle dřívějších plánů čas loni ve státech Evropské unie měnit naposledy. Kvůli koronavirové pandemii i tomu, že se členské státy nedokázaly dohodnout na tom, který čas bude platit trvale, se ale zatím zrušení střídání času odložilo.

Změna času se dotkne především dopravců, například několika vlaků Českých drah. Kvůli chybějícím 60 minutám se „zpozdí“ několik nočních dálkových vlaků Českých drah, které budou tou dobou na své trase. České dráhy se budou jako vždy snažit vzniklé zpoždění snížit například zkrácením pobytu vlaků ve stanicích.

V českých zemích byl letní čas poprvé zavedený v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Trvale se přechod na letní čas v tehdejším Československu zavedl až v roce 1979. Od té doby kabinety určují data začátku a konce.

K vydání nařízení s termíny střídání času zmocňuje vládu zákon z roku 1946. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.