Deset zemí EU včetně ČR chce další omezení dovozu ruského LNG. Závislost se za loňský rok zhoršila

Celkem deset zemí Evropské unie vyzvalo k přijetí „dalších opatření“ k odstranění mezer v zákonech týkajících se dovozu fosilních paliv z Ruské federace, a to zejména zkapalněného zemního plynu (LNG). Konkrétně jde o Polsko, Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Dánsko, Švédsko, Finsko, Česko, Rumunsko a Irsko, tedy většinu zemí východního křídla Severoatlantické aliance, které se Ruskem cítí nejohroženější.

Podle těchto zemí Rusko od plnohodnotné invaze proti Ukrajině vydělalo na prodeji fosilních paliv do EU až 200 miliard eur. „Schopnost Ruska udržet své válečné úsilí je hluboce provázána s jeho příjmy z energetiky. Musíme udělat další krok a řešit rostoucí dovoz ruského zkapalněného zemního plynu. Jako konečný cíl je třeba co nejdříve zakázat dovoz ruského plynu a zkapalněného zemního plynu,“ píše se ve společném návrhu, o kterém informoval server Politico.

EU vykazuje rekordní dovozy

Evropská unie přitom v loňském roce dovezla z Ruska rekordní množství zemního plynu. V evropských přístavech mělo podle server Guardian zakotvit celkem 17,8 milionu tun ruského LNG, tedy o dva miliony tun než v roce předešlém. Informoval o tom server Guardian.

Podle serveru Novaja Gazeta chce Moskva zvýšit svůj podíl na světovém trhu s LNG. Chce toho dosáhnout prodejem většího množství evropským státům a rovněž směřováním více plynu do Číny. „Evropa by pravděpodobně nakonec nakupovala více ruského LNG, aby vyrovnala pokles dovozu zemního plynu z Ruska,“ popsala ekonomka Taťjana Orlova.

Děje se tak navzdory tomu, že EU přijala v červnu loňského roku historicky bezprecedentní sankce proti lukrativnímu ruskému plynárenskému sektoru. Tyto sankce sice neměly za úkol zastavit dovoz, ale zakazovaly přístavům v EU přeprodávat ruský LNG po jeho dovozu. Také zablokovaly financování plánovaných ruských arktických a baltských terminálů na LNG, jak napsal server Politico.

Oxfordský institut pro energetická studia ale varoval, že takto nedořešené sankce mohou vést k hromadění ruského LNG skladovaného v evropských přístavech. „Úplný zákaz dovozu ruského LNG je naléhavě nutný, aby se zastavilo financování Putinovy válečné pokladny,“ upozornila ukrajinská klimatická aktivistka Svitlana Romanko.

Rusko se loni stalo druhým největším dovozcem LNG do Evropy, předstihlo tak Katar. „Důvod nárůstu je poměrně jednoduchý. Ruský LNG je nabízen se slevou oproti alternativním dodavatelům. Vzhledem k tomu, že na tuto komoditu nebyly uvaleny žádné sankce, společnosti jednají ve vlastním zájmu a nakupují stále větší množství plynu od nejlevnějšího dodavatele,“ zdůraznil analytik Vaibhav Raghunandan.

Členské státy se dohodly, že od března 2025 zakážou překládku ruského LNG, který směřuje mimo EU. „Nedávný nárůst dovozu LNG mohl být způsoben snahou dodat objemy předtím, než sankce udeří,“ míní plynárenský analytik Jan-Eric Fähnrich.

Ukrajinci své „dost“ řekli

Kyjev koncem loňského roku odmítl obnovit pětiletou dohodu s Ruskem, která umožňovala posílat LNG plynovodem do Evropy přes ukrajinské území. Ukrajinci dohodu dodržovali i po invazi z roku 2022, nyní ale poslední hlavní ruský plynový koridor do EU uzavřeli.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento krok avizoval několik měsíců předem s tím, že jeho země chce oslabit schopnost Moskvy financovat její válečné úsilí a omezit schopnost Kremlu používat energii jako páku v Evropě. Informoval o tom americký list New York Times.

Evropské země o brzkém konci smlouvy mezi Ruskem a Ukrajinou věděly, což jim dalo čas na přípravu, přičemž se neočekávalo, že neprodloužení smlouvy bude mít zásadní dopady na spotřebitelskou cenu plynu.

Většina členských států EU svou závislost na ruském plynu omezuje už od počátku invaze proti Ukrajině. Dařilo se jim hledat dodavatele například v Ázerbájdžánu, Kataru, Spojených arabských emirátech, Norsku nebo USA.

Přesto jsou evropské ceny zemního plynu zhruba čtyřikrát vyšší než v USA. „Skutečný dopad vidím v to, že bude dražší zajistit alternativní dodávky plynu do zemí, jako je Slovensko, Rakousko a Česká republika,“ připustila analytička trhu Natasha Fieldingová podle NY Times.

Konkrétně Maďarsko, Slovensko a Rakousko pokračovaly v masivních nákupech ruského LNG i po invazi. Pouze Vídeň však uvedla, že je připravená – a totéž platilo pro tamní energetickou společnost OMV, která v prosinci vypověděla smlouvy s ruským plynárenským gigantem Gazpromem a informovala, že „má dobrou pozici u alternativních zdrojů“.

Přesně opačný postoj zachoval slovenský premiér Robert Fico. Ten varoval, že pokud Ukrajina neobnoví dohodu o tranzitu plynu přes své území, přeruší jí dodávky elektřiny.

Maďarsko sice rovněž prosazovalo, aby plynovod vedoucí před Ukrajinu otevřený zůstal, nicméně většinu ruského plynu dostává prostřednictvím samostatného plynovodu TurkStream.

Nejhorší krize je v Moldavsku

Doopravdy ohroženou zemí však je Moldavsko, jehož vláda v souvislosti s ukončením tranzitu přes Ukrajinu dokonce musela vyhlásit výjimečný stav. „Elektřina z Rumunska by měla Moldavsku umožnit vyhnout se energetické krizi,“ informovaly tamní úřady.

Nejpalčivější je situace v moldavské separatistické oblasti Podněstří, kde Rusové působí už tři desítky let. Jak uvedl server NPR, podněsterská ekonomika vždy přežívala díky levnému ruskému plynu, nyní ale téměř všechny továrny musely zastavit provoz. Klíčová elektrárna musela přejít z plynu na uhlí, jenže používání přenosných elektrických ohřívačů přetížilo energetickou síť a denně vznikaly stovky požárů. Místní úřady proto zavedly postupné výpadky elektřiny.

Obyvatelé v Podněstří aktuálně nemají teplo ani teplou vodu. Netopí se ve školách ani obytných budovách, obyvatelé se údajně mají teple obléknout nebo si nasbírat dřevo na topení v lesích.

Podněstří ale drží v šachu celé Moldavsko, neboť hlavní podněsterská elektrárna dodává elektřinu do značné části země. Moldavsko sice podniklo kroky k diverzifikaci svých energetických možností, podněsterským úřadům se ale daří Kišiněv držet na uzdě.

„Kreml doufá, že energetická krize a s ní spojené humanitární důsledky v Podněstří podkopou prozápadní politiku Moldavska, až se v zemi budou koncem tohoto roku konat parlamentní volby,“ zdůraznila moldavská vláda a obvinila Rusko z toho, že plyn používá jako zbraň a prostředek k vydírání dlouhodobě.

Vstřícné gesto od Ukrajiny

Nejen Moldavané, ale i velká část EU dlouhodobě využívali toho, že se Ukrajina rozhodla neukončit dodávky hned po ruské invazi z února 2022 a dohodu dodržela až do jejího vypršení.

„Když byl Putin před více než 25 lety uveden do funkce ruského prezidenta, činil roční tranzit plynu přes Ukrajinu do Evropy více než 130 miliard metrů krychlových. Dnes se rovná 0. To je jedna z největších porážek Moskvy,“ vylíčil Zelenskyj.

Tento krok poskytl dostatek času pro všechny evropské země, aby našly alternativní cestu. Případ Slovenska ale ukazuje, že nedostatek vůle pro hledání alternativního řešení vede k politickým sporům se zemí, s níž Slováci mají dlouhodobě velmi přátelské vztahy.