Epsteinovy oběti popsaly, jak lákal mladé dívky do své sítě

Umělkyně Rina Oh popsala, jak se s Epsteinem seznámila ve svých jednadvaceti letech, kdy studovala umění. Epstein se jí tehdy prezentoval jako štědrý filantrop, který rád podporuje talenty. Nabídl jí stipendium na prestižní School of Visual Arts v New Yorku s tím, že jde o pomoc „bez jakýchkoliv podmínek“. Realita však byla opačná a jakmile žena odmítla plnit jeho požadavky, Epstein financování okamžitě zastavil.

Podle Riny Oh nešlo Epsteinovi pouze o fyzické zneužívání, ale o jakousi „infiltraci mysli“. Chtěl mít nad mladými lidmi absolutní kontrolu. V jejím případě slib vzdělání postupně nahradil bizarními požadavky – například zakázkou na malbu, kde po ní nechtěl portrét ani abstrakci, ale pouze detailní vyobrazení ženského rozkroku v realistickém stylu.

Podobné zkušenosti sdílejí i další přeživší. Lisa Phillipsová vypověděla, že jí Epstein zajistil návštěvy kampusu New York University (NYU) a následné studium. Další ženy vypověděly, že v nich finančník záměrně vyvolával pocit obrovského dluhu tím, že jim neustále připomínal, že se na školu dostaly jen díky jeho vlivným kontaktům.

Tato odhalení vyvolala reakci i na politické úrovni. Demokratický kongresman Jamie Raskin zaslal dopisy vedení univerzit Columbia a NYU, ve kterých žádá o vysvětlení vazeb na Epsteina. Podle Raskina šlo o promyšlený systém, jak zajistit, aby oběti byly finančně zavázané a bály se cokoli nahlásit policii, protože by přišly o možnost studovat.

Platby za školné a procesy přijímání studentek měli pod palcem Epsteinův právník Darren Indyke a účetní Richard Kahn. Oba muži nyní čelí předvolání před vyšetřovací výbor, aby vysvětlili, jak byla tato operace financována a kdo z akademické sféry jim v tom napomáhal.

Vazby Jeffreyho Epsteina na akademický svět byly hluboké a sahaly až k nejvyšším patrům prestižních institucí jako Harvard nebo MIT. Například bývalý prezident Harvardu Larry Summers musel nedávno omezit své veřejné působení poté, co vyšly najevo jeho blízké vztahy s finančníkem. Epstein měl na Harvardu dokonce svou kancelář a finančně podporoval neziskovou organizaci Summersovy manželky.

Svědectví naznačují, že Epsteinův vzorec chování byl stabilní po desetiletí. Už v roce 1994 se podle žalob prezentoval jako mecenáš umění na letním táboře v Michiganu, kde údajně ulovil svou první známou oběť, které bylo tehdy pouhých třináct let. I tehdy se chlubil svou štědrostí a udílením stipendií, aby získal důvěru rodiny i samotné dívky.

Přeživší se shodují, že nic z toho, co Epstein nabízel, nebylo zdarma. Vzdělání používal jako zbraň – maskoval jím svou potřebu vlastnit lidi. Tím, že do své sítě zapojil i prestižní vzdělávací instituce, získal přístup k dalším a dalším mladým lidem, které mohl zneužívat pod rouškou mecenášství.

Očekává se, že v nejbližších dnech ministerstvo spravedlnosti zveřejní další rozsáhlý balík dokumentů souvisejících s Epsteinovým případem. Ty by mohly vnést více světla do toho, jak přesně jeho finanční operace na univerzitách fungovaly a kteří další vysoce postavení akademici o jeho aktivitách věděli, ale rozhodli se mlčet.