Experti popsali, čím si princ William po smrti Diany prochází

Nedávno William udělal neobvyklý krok, když veřejně naznačil své rozpoložení po zatčení svého strýce Andrewa. Na předávání cen BAFTA se svěřil, že se momentálně necítí být v klidném stavu. Ačkoliv mluvil v souvislosti se zhlédnutím filmu, odborníci v tom vidí jasný signál, jak moc ho současné skandály královské rodiny zasahují.

Během dospívání musel budoucí následník trůnu sledovat, jak se mu život rozpadá pod rukama. Žil ve dvou naprosto odlišných světech – ve formálním prostředí svého otce a v uvolněnějším, ale nestabilním světě své matky Diany. Tento rozpor byl pro mladého prince matoucí a vyčerpávající.

Tragická ztráta matky v jeho patnácti letech tento pocit nejistoty jen prohloubila. Právě tyto traumatické zážitky ho podle Jennie Bond vedly k tomu, že si v dospělosti úzkostlivě střeží kontrolu nad situací. Pro člověka narozeného pro roli krále v monarchii, která čelí neustálému tlaku, je to však velmi náročný úkol.

Spisovatel Robert Jobson doplňuje, že William sice působí velmi vyrovnaně, ale pod povrchem skrývá silné emoce zděděné po Dianě. Od otce, krále Karla III., převzal smysl pro povinnost a historický nadhled. Po matce naopak získal silnou emoční inteligenci a instinkt pro vnímání nálad ve společnosti.

Drsné zkušenosti z mládí, kdy jeho rodinu pronásledoval tisk jako lovnou zvěř, prince zocelily. Stala se z něj osobnost, která velmi tvrdě chrání své nejbližší. Tato ochranitelská role se týká nejen jeho manželky Kate a dětí, ale i samotné existence britské koruny.

Sám William v minulosti přiznal, že turbulence v manželství jeho rodičů zásadně ovlivnily jeho přístup k otcovství. Pro své děti, George, Charlotte a Louise, se snaží vytvořit stabilní a šťastný domov. Věří, že pokud děti nemají bezpečné zázemí od začátku, v budoucnu je čekají těžké časy.

V rozhovoru pro pořad The Reluctant Traveler zdůraznil, že rodina je pro něj nejdůležitější věcí v životě. Snaží se poučit z chyb svých rodičů a zajistit, aby jeho děti nevyrůstaly v dramatu a stresu. Uvědomuje si totiž, jak moc takové zážitky z dětství ovlivňují člověka v dospělosti.