Jaro začalo rovnodenností. V budoucnu bude i o den dříve, ale počkáme si

Běžně rozlišujeme meteorologické, které už běží od 1. března a potrvá do konce května, a astronomické jaro, které začíná jarní rovnodenností. Rovnodennost nastává dvakrát do roka, když se Slunce nachází v rovině zemského rovníku, takže jeho paprsky dopadají na Zemi kolmo k její ose, souběžně s průřezy zemských rovnoběžek. Kromě březnové jarní rovnodennosti je ještě zářijová podzimní rovnodennost. 

Jarní rovnodennost připadá nejčastěji na 20. března, což je i letošní případ. Není tomu tak ale vždycky. V minulosti nastávala často i 21. března. Naposledy tomu tak bylo v roce 2011, opět se tak stane až v roce 2102. Dříve se tak dočkáme jarní rovnodennosti připadající na 19. března. Čeká nás v roce 2048, půjde o první případ od začátku 19. století. 

Dnešní den má své kouzlo i pro polární oblasti. Zatímco na severním pólu Slunce vyjde a začne tak polární den, na jižním pólu zapadne a den vystřídá polární noc. 

Zajímavostí také je, že ačkoliv rovnodennost naznačuje, že den by měl být stejně dlouhý jako noc, skutečná světelná rovnodennost může být i o několik dní posunutá. V den rovnodennosti bývá Slunce viditelné nad obzorem přibližně 12 hodin a 10 minut.