Jiří Bartoška (†78) byl jeho prezidentem, ale ne otcem. Mezinárodní filmový festival odstartoval dříve, než se narodil

Tradice karlovarského festivalu sahá až do roku 1946, kdy se první ročník uskutečnil v Mariánských Lázních. Zpočátku šlo o nesoutěžní přehlídku, ale už v roce 1948 byla poprvé udělena hlavní cena – Křišťálový glóbus. Od roku 1950 se festival přesunul natrvalo do Karlových Varů, které nabídly lepší organizační a technické zázemí. V roce 1956 byl oficiálně uznán Mezinárodní federací filmových producentů (FIAPF) jako festival kategorie A.

Během 50. let byl festival ovlivněn tehdejším politickým klimatem. Udělovaly se například ceny míru nebo práce, a ocenění si zpravidla odvážely filmy ze spřátelených socialistických států. Festival se tehdy konal střídavě s moskevským festivalem, což trvalo až do konce 80. let.

Po sametové revoluci přišlo období nejistoty. Teprve s nástupem herce Jiřího Bartošky (který se paradoxně narodil rok po zahájení festivalu) a filmové publicistky Evy Zaoralové v roce 1994 se podařilo festival zachránit a navrátit mu prestiž. Od té doby se koná každoročně, a to tradičně začátkem července, s hlavním děním soustředěným v brutalistním komplexu Hotelu Thermal.

Dnes MFF Karlovy Vary představuje respektovanou platformu pro mezinárodní filmové tvůrce a významný prostor pro českou i světovou kinematografii. Každoročně se na něm promítá přes 180 celovečerních filmů a desítky krátkometrážních snímků z celého světa. Festival přitahuje hvězdy světového formátu – v minulosti se jej zúčastnili například Robert Redford, Judi Dench, Mel Gibson, Uma Thurman nebo Johnny Depp.

Kromě červeného koberce a lesku filmových hvězd je MFF KV i významnou ekonomickou událostí. Jeho rozpočet se pohybuje kolem 135 milionů korun, přičemž část financí pochází od státu, města Karlovy Vary a Karlovarského kraje, zbytek od soukromých sponzorů, mezi nimiž v minulosti figuroval například pivovar Lobkowicz nebo energetická společnost ČEZ. V posledních letech však některá partnerství, například s Českou zbrojovkou nebo holdingem Czechoslovak Group, vyvolala kritiku kvůli vývozu zbraní do problematických zemí.

Festival nabízí několik soutěžních sekcí, které reflektují jak hlavní proudy světové kinematografie, tak specifika regionu. V hlavní soutěži se uděluje Křišťálový glóbus za nejlepší film, dále ceny za režii a herecké výkony. Specifickou sekcí je "Na východ od Západu", zaměřená na filmy z bývalého východního bloku. Dokumentární filmy soutěží ve vlastní kategorii.

Vedle soutěžních sekcí nabízí MFF KV i pestrou nabídku nesoutěžních přehlídek. Diváci si mohou vybírat mezi novinkami světové kinematografie (sekce Horizonty), experimentálními snímky (Imagina), žánrovými filmy (Půlnoční filmy) nebo klasickými a restaurovanými díly (Návraty k pramenům). Významnou roli hraje i prezentace českých filmů a podpora mladých evropských režisérů prostřednictvím sekce První podání.

Nejvyšším oceněním festivalu je Křišťálový glóbus udělovaný nejlepšímu filmu hlavní soutěže. Dále jsou udělovány ceny poroty, ceny za herecké výkony, ocenění za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii, divácká cena deníku Právo nebo cena prezidenta festivalu. MFF KV uděluje také ceny mezinárodní filmové kritiky a ekumenické poroty.

Karlovarský festival není jen doménou filmových profesionálů, ale i široké veřejnosti. Do města každoročně přijíždějí tisíce fanoušků filmu, kteří zde tráví celé dny ve frontách na lístky, debatují o filmech a zažívají neopakovatelnou atmosféru. Město samotné se během festivalu proměňuje – kolonády ožívají hudbou, bary a kluby pořádají doprovodné akce a veřejná prostranství slouží jako improvizovaná kina.