Josef Zíma dosáhl nejvyššího úspěchu. Překonal i Karla Gotta

Nezapomenutelným se stal jako princ Radovan v pohádce Princezna se zlatou hvězdou (1959). Jenže právě po natáčení této legendární role se jeho život dramaticky změnil. Tehdy sedmadvacetiletý Zíma se 22. října 1959 vracel z vystoupení ve Strakonicích. Únava na něj dolehla natolik, že podlehl mikrospánku a narazil do stromu.

Následky byly fatální – zahynul režisér Jiří Jungwirth (†38), zpěvačka Judita Čeřovská (†72) a Alena Pánková utrpěly vážná zranění. Ani Zíma nevyvázl bez následků. Po několik měsíců byl upoután na lůžko, musel podstoupit operaci, při níž mu lékaři voperovali umělou čelist.

Hrozilo mu vězení, ale nakonec vyvázl s tříletou podmínkou. I tak však následky nehody zásadně ovlivnily jeho kariéru. Podle Blesku přišel o mnohé přátele i pracovní nabídky. Pop-music se mu uzavřela a jedinou možností, jak se udržet na scéně, byla dechovka – žánr, kterému se původně věnovat nechtěl.

V 70. letech však dokázal svou novou roli přetavit v úspěch. Československá televize hledala formát, který by oslovil široké publikum, a v rodinné restauraci Na Vlachovce v Praze 8 našla ideální místo pro hudebně-zábavný pořad. Sejdeme se na Vlachovce se stala fenoménem a Josef Zíma jejím ikonickým moderátorem. Ne vždy to měl lehké – publikum často tvořily brigády socialistické práce, a on tak musel vést rozhovory třeba s ředitelem dolů.

Dramaturg Vladimír Dvořák (†74), který měl v té době v televizi rozhodující slovo, si však Zímovy schopnosti cenil. Když první díl Sejdeme se na Vlachovce přilákal rekordní počet diváků, bylo rozhodnuto. „Dvořák mi řekl, že jsme měli větší sledovanost než koncert Karla Gotta,“ vzpomínal Zíma. A tak se jeho osud s dechovkou spojil na dlouhých šestnáct let.

Přestože v 60. letech patřil mezi hvězdy pop-music, jako byli Rudolf Cortéz a další, nakonec se stal neodmyslitelnou součástí české dechovky. I když ho osud zavál jinam, než si přál, dokázal se s ním poprat a zanechal za sebou nesmazatelnou stopu v české hudební historii.