Klempíř vzdal hold zesnulému Knížákovi. Ocenil jeho odvahu a osobitost

"Dnes ráno zemřel Milan Knížák. Autor, který byl součástí dějin moderního českého umění a po desítky let je sám utvářel. Osobnost, která výrazně vstoupila nejen do uměleckého světa, ale svým osobitým pohledem pomáhala formovat i českou společnost," napsal Klempíř na sociální síti. 

Knížák podle ministra hájil svobodu tvorby i člověka, patřil k průkopníkům českého akčního umění a jako umělec i pedagog ovlivnil několik generací. "Do české kultury vnesl odvahu, osobitost a přesvědčení, že umění nemá svět jen zachycovat, ale může do něj vstupovat a měnit ho. Jeho stopa zůstane v galeriích, školách, knihách, hudbě i v lidech, které inspiroval," uvedl člen Babišovy vlády.

"Česká kultura dnes ztratila jednu ze svých nejvýraznějších osobností moderní doby. Jeho rodině, blízkým, přátelům a všem, kdo ho znali a měli rádi, vyjadřuji upřímnou soustrast," dodal Klempíř. 

Knížák se narodil v dubnu 1940 v Plzni do rodiny učitele na měšťanské škole a úřednice. Od malička se chtěl stát malířem, poprvé vystavoval v roce 1958 v Mariánských Lázních, kde studoval gymnázium. Později složil zkoušky na Akademii výtvarných umění v Praze, ale studium nedokončil.

V 60. letech minulého století založil uměleckou skupinu Aktual, byl přijat do Svazu československých výtvarných umělců a stal se členem mezinárodního hnutí Fluxus. V roce 1968 odcestoval do USA, kde strávil dva roky. V roce 1970 se vrátil do Československa, kde ale neměl možnost oficiálně pracovat. Živil se různými profesemi, prodával obrazy či restauroval loutky. 

Knížák se posléze stal výraznou osobností porevolučního období. V letech 1990 až 1997 byl rektorem Akademie výtvarných umění v Praze, kde byl zároveň vedoucím Ateliéru intermediální tvorby. Mezi lety 1999 až 2011 působil ve funkci ředitele Národní galerie. V roce 1998 neúspěšně kandidoval za ODS do Senátu v Berouně.