Král Karel III. vyhostil bratra Andrewa. Stačí to? A nemělo to být dřív?

Monarchie byla pod intenzivním tlakem, aby konečně vyřešila záležitost prince Andrewa. Veřejné pobouření vyvolané jeho vazbami na odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina se nedávno vystupňovalo po vydání posmrtných pamětí jeho žalobkyně, Virginie Giuffre. Andrew obvinění proti němu opakovaně popírá. Před pouhými dvěma týdny se Andrew vzdal používání svých titulů a vyznamenání, což udělal více než pět let po svém stažení z aktivních královských povinností. Prohlásil, že „povinnost vůči rodině a zemi dává na první místo“, ale skandál to nezastavilo.

Ve čtvrtek večer pak přišlo stručné a šokující oznámení z Buckinghamského paláce. Andrew má ztratit svůj knížecí status a s okamžitou platností je z něj pouze Andrew Mountbatten Windsor, tedy běžný občan. Prohlášení paláce jasně zdůraznilo, že jde o královo rozhodnutí, proti kterému Andrew neměl možnost se odvolat, ačkoliv se uvádí, že bratrovi nekladl odpor. Významné bylo i to, že prohlášení vyjádřilo solidaritu s oběťmi zneužívání.

Význam Karlových kroků nelze podle CNN přeceňovat, neboť se jedná o největší veřejné zavržení vysoce postaveného britského člena královské rodiny od abdikační krize v roce 1936. Rozhodnutí bylo pro monarchu nepochybně těžké a vzhledem k rodinné dynamice i hluboce osobní. Kontroverze kolem Andrewa pronásledovaly rodinu roky a posmrtné vydání pamětí jeho žalobkyně bylo poslední kapkou. Král se dostal do režimu krizového řízení a neměl na výběr, ačkoli jednání, která k tomuto kroku vedla, byla jistě náročná.

Královský historik Kate Williams označila toto rozhodnutí za „bezprecedentní“. Uvedla, že sice v minulosti došlo ke ztrátě knížecích titulů (např. v případě dcer Jindřicha VIII. nebo prince Charlese Edwarda, kterému v roce 1917 odebral titul parlament), ale Andrewova situace je odlišná, protože byl potrestán kvůli vážným chybám v úsudku.

Kroky krále Karla III. přivítali i mnozí britští politici, kteří je označili za „důležitý krok k obnovení důvěry“. Konzervativní politička Kemi Badenochová uvedla, že to muselo být pro panovníka, jednajícího proti vlastnímu bratrovi, „velmi obtížné“. Pro mnohé kritiky monarchie však tyto kroky nemusí být dostačující k nápravě pošramocené pověsti královské rodiny.

Graham Smith, generální ředitel protimonarchistické skupiny Republic, ostře prohlásil, že „ztráta hloupých titulů není odpovědí na velmi vážná obvinění ze sexuálních deliktů a korupce ve veřejné funkci“. Podle něj se jedná hlavně o snahu krále a prince Williama chránit své vlastní postavení. Smith požaduje, aby se Andrew zodpovídal před spravedlností, čímž by se ukázalo, že nikdo z královské rodiny nestojí nad zákonem.

Andrew, navzdory odebrání knížecího titulu a vyznamenání, zůstává osmý v pořadí nástupnictví na trůn. Král mu poskytne dům na svém soukromém panství Sandringham a bude mu vyplácet i příjem. Z Windsoru se přestěhuje až po vánočních svátcích, aby se předešlo nepříjemnostem, jelikož se královská rodina tradičně shromažďuje na Sandringhamu. Také jeho bývalá manželka Sarah Ferguson, která s ním žila v Royal Lodge, se vystěhuje. Dcery princezny Beatrice a Eugenie si své tituly ponechají.