Měsíc, Země, Mars – Lunalón, Terralóna, Marsmeloun na Kraví hoře

„Jedná se o unikátní moment, který se možná už nezopakuje,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Vždyť vystavit pouze jeden jediný desetimetrový model pro nás představuje komplikovanou akci, na které se skrytě podílí celá řada lidí. Od těch, co sledují meteorologickou situaci, přes ty, kteří zajišťují doprovodný program, až po ostrahu nebo úklid. Je tedy zřejmé, že tři modely nám způsobí ještě více vrásek, ale když to vyjde, návštěvníci nevyjdou z úžasu.

Podklady pro Lunalón vytvořila sonda Lunar Reconnaissance Orbiter, která od roku 2009 mapuje našeho vesmírného souseda s rozlišením 100 metrů, včetně záběrů vybraných oblastí s detaily 50 cm malými. Potisk je tak dokonalý, že z větší vzdálenosti připomíná reálný satelit. Ostatně, kdybyste Lunalón chtěli vidět stejně malý, jako Měsíc na pozemské obloze, museli byste se od něj vzdálit na více než 1 kilometr.

Zatímco skutečná planeta Země má průměr necelých 13 tisíc kilometrů, Terralóna pouhých 10 metrů. V takovém měřítku by Mount Everest sahal do výšky 7 milimetrů. V nezmenšené realitě se Mezinárodní kosmická stanice pohybuje ve výšce 400 km rychlostí 28 tisíc kilometrů v hodině. U Terralóny bychom tuto základnu našli ve výšce 30 centimetrů. Náš Měsíc by měl průměr necelé 4 metry a pohyboval by se asi tři sta metrů daleko. O tom, jak je vlastně vesmír pustý, svědčí fakt, že Slunce by sice mělo podobu koule o průměru 1 kilometr, ale bylo by 120 kilometrů daleko, tedy zhruba u Ostravy.

Dvacet jedna kilometrů vysoký Olympus Mons – nejvyšší místo na povrchu Marsu – by na Marsmelounu vypadal jako třícentimetrový hrbolek, naopak nejhlubší místo v kaňonu Vales Marineris by sahalo asi 1,5 centimetru hluboko. Planeta má dva měsíce. Phobos by se proměnil v hrudku o velikosti asi 3 a půl centimetru, která planetu oblétne jednou za necelých osm hodin ve vzdálenosti asi pěti metrů. Poloviční Deimos by se pohyboval třikrát dál. Pokud byste si chtěli představit, jaký výhled budou mít kosmonauti z budoucí orbitální stanice, přibližte se k modelu na vzdálenost asi půl metru.

„Napadá mne ještě jedna drobná kuriozita,“ doplňuje Jiří Dušek. „V desetimetrovém měřítku by měl člověk velikost srovnatelnou s virem. Naše lidská těla jsou tedy k modelům ve stejném poměru, jako naše lidská těla k viru covid-19. Toho se ale nebojíme, byť respektujeme rozumné chování.“

• Modely Měsíce, Země a Marsu jsou vystavovány v parku na Kraví hoře.
• Od 5. do 12. srpna vždy od 14.00 do 24.00.
• Instalaci modelů může ohrozit silný vítr nebo déšť, proto si před cestou zde nebo na facebook.hvezdarna.cz ověřte aktuální situaci.
• V sobotu 7. srpna proběhne dronová show (21:30 a 23:00, délka 8 minut, hudební doprovod na Rádiu Krokodýl 103 FM), které přístup k modelů omezí od 20:30.
• Každý večer ve 20:00 je připraveno krátké povídání u modelu Terralóny.
• Každý večer od 21:00 (kromě soboty 7. srpna) promítá letní kino s vesmírnou duší. Program najdete níže nebo na www.facebook.com/hvezdarna.brno nebo na webu www.hvezdarna.cz.
• Každé odpoledne a podvečer nabízí naše digitárium celou řadu pořadů pro malé i velké.
• Vstup k planetám nebo do letního kina je zdarma, na projekce do digitária vstupenku potřebujete.
• K cestě na Kraví horu použijte městkou hromadnou dopravu, pokud přijedete automobilem, můžete zaparkovat na odstavné ploše za hřištěm Draken. V okolních ulicích je modrá zóna typu C (od 6 do 18 hodin a o víkendu zdarma).
• Volně přístupné toalety jsou u nás na hvězdárně.
• Přímo na hvězdárně jsou automaty s jednoduchým občerstvením, v okolí je restaurace Monte Boo, Hospůdka za homerunem, kavárna na konečné tramvaje, samoobsluha Brněnka a s ní sousedící Rio bar.

Kino vesmír

Od 5. do 12. srpna (kromě 7. srpna) vždy od 21. 00 letní kino s vesmírnou duší. Vždy v originálním znění s českými titulky. Vstup do kina je zdarma, občerstvení vlastní. Sedí se na zemi, proto si s sebou vezměte stoličku nebo deku, abyste zbytečně nepředávali kinetickou energii atomů vašeho těla atomům našich betonových chodníků a zavlažovaných trávníků.

5. srpna: Star Trek: Film (1979)
6. srpna: Logan: Wolverine (2017)
8. srpna: Minority Report (2002)
9. srpna: Nevědomí (2013)
10. srpna: Dokonalý trik (2006)
11. srpna: Počátek (2010)
12. srpna: Interstellar (2014)
 

Výstava Člověk ve vesmíru

Už je to 60 roků, co se do vesmíru vydal první člověk – Jurij Alexejevič Gagarin. Výstavu shrnující klíčové okamžiky celých dějin pozemských kosmoplavců najdete volně přístupnou v okolí Hvězdárny a planetária Brno. Celý příběh začíná Sputnikem, pokračuje přes Vostok, Voschod, Apollo, orbitální stanice i raketoplány, až do současnosti, dokonce s mírným přesahem do budoucnosti.