Může počasí způsobit konec světa? Státy se na to už chystají

Britská vláda začala investovat do výzkumu, jehož cílem je vyvinout systém včasného varování, který by dokázal odhalit příchod dvou klíčových klimatických "tipping pointů": zlomových bodů, které mohou způsobit extrémní počasí a potravinovou nejistotu, pokud je překročíme.

Tento projekt, který dostal více než 81 milionů liber na financování, by mohl nasadit roboty, označované jako WALL-E, kteří by monitorovali změny v Atlantském oceánu a Arktidě. Součástí projektu bude i analýza historických klimatických dat pomocí superpočítačů.

Iniciativu vede Agentura pro pokročilý výzkum a vynález (ARIA), která byla založena za vlády Borise Johnsona na podnět jeho poradce Cummingsa. ARIA se zaměřuje na výzkum, který je příliš spekulativní, složitý nebo interdisciplinární, než aby byl řešen jinými institucemi. Uvedl to server Politico.

Podrobnosti o projektu budou zveřejněny na začátku roku 2025, ale jeho cílem je monitorovat změny v cirkulaci oceánů, teplotě a tání ledu, které by mohly předznamenat kolaps subpolární gyry (SPG) – systému mořských proudů, jenž hraje klíčovou roli v udržování mírného klimatu severní Evropy. Projekt bude také zkoumat riziko kolapsu grónského ledovce.

Pokud se objeví známky blížícího se kolapsu SPG, mohl by tento systém včas upozornit na potenciálně existenční změny globálních podmínek. Vědecké modely naznačují, že kolaps SPG by mohl nastat již kolem roku 2040 a vedl by k chladnějším, sněhovějším zimám a horkým létům v Británii a Evropě. To by zároveň mohlo narušit monzunové deště v západní Africe, které jsou klíčové pro zemědělství v této oblasti.

Cílem je vytvořit trvalý monitorovací systém, který by vládám umožnil včas se připravit na příchod klimatických tipping pointů.

Pokud by SPG kolabovalo, mohlo by to být jen začátek ještě většího zlomového bodu: kolapsu Atlantické meridionální obrácené cirkulace (AMOC), což je oceánský proud, který reguluje klimatické podmínky v severním Atlantiku. Podle odborníků by tento kolaps mohl způsobit katastrofální důsledky, včetně drastického ochlazení, které by v Británii znemožnilo pěstování plodin a vedlo k devastaci zemědělství po celém světě.

Zpráva Institutu pro veřejnou politiku (IPPR), napsaná Laurien Laybournem, specialistou na klimatické a bezpečnostní otázky, varuje, že britská vláda dosud nezohlednila klimatické tipping pointy při hodnocení národních bezpečnostních rizik.

Laybourn vítá myšlenku systému včasného varování, neboť jakékoli varování by umožnilo vládám se připravit na katastrofické změny.

Tento výzkum čelí technickým i vědeckým výzvám. Roboti, kteří budou monitorovat oceány a Arktidu, musí fungovat i v extrémních podmínkách – na dně oceánu nebo na ledu v arktických zimách. Výzkumníci již nyní spolupracují s klimatology a specialisty na senzorovou technologii, aby navrhli co nejúčinnější systém pro sběr dat.

Tento systém by mohl přinést reálné varování, které by pomohlo vládám se připravit na to, co nás čeká, pokud překročíme kritické klimatické limity. Jak Tim Lenton, profesor klimatických změn na Univerzitě v Exeteru, poznamenal, náklady na investice do systému včasného varování jsou zanedbatelné ve srovnání s potenciálními škodami, které bychom mohli předejít.

Pokud by došlo k nejhoršímu a systém varování by byl aktivován, vlády by musely začít uvažovat o základních opatřeních, jako je zajištění dostatečného množství soli na zimní období nebo zajištění odolnosti železniční sítě vůči extrémním podmínkám. V případě plného kolapsu AMOC by bylo třeba přijmout drastická opatření na globální úrovni, aby se zmírnily katastrofální důsledky.

Jak upozornil Laybourn, kolaps AMOC a jeho důsledky pro zemědělství a společnost by byl "planetární katastrofou". Systém včasného varování se tak jeví jako klíčový nástroj pro naši přípravu na klimatické změny, které mohou přinést nepředstavitelné výzvy.