Donald Trump pravděpodobně nezničí americkou demokracii – to však neznamená, že jeho návrat do Bílého domu nebude mít hluboké dopady na politický systém Spojených států, především na již marginalizované skupiny obyvatel. Americký politický systém, díky své složitosti, rigiditě a zaměření na prevenci tyranie, stále zůstává odolný vůči úplnému podmanění. Přesto jeho fungování může být významně oslabeno, což povede k větší nejistotě a strádání pro ty, kteří už nyní čelí diskriminaci a útlaku, uvedl The Guardian.
Trumpův druhý mandát bude zcela odlišný od toho prvního. Když v roce 2016 vstoupil do Bílého domu, byl do značné míry izolovanou postavou bez podpory mocných struktur, které by mu byly skutečně loajální. Proto musel spoléhat na republikánskou stranu a konzervativní organizace jako Heritage Foundation. Tato symbióza vedla k prosazení politik, na kterých se obě strany shodly – například snížení daní, deregulace nebo jmenování konzervativních soudců. Jeho vlastní priority, jako byla výstavba zdi na hranicích nebo zákaz vstupu muslimů, však zůstaly do značné míry nedotažené.
Dnes je však Trumpova pozice výrazně silnější. Republikánská strana je plně pod jeho kontrolou. Po neúspěšné výzvě Rona DeSantise během voleb do Kongresu zmizel vnitrostranický odpor. Hlasití kritici jako Liz Cheney byli nahrazeni loajálními spojenci a i dřívější konkurenti se znovu připojili k jeho táboru. Mitch McConnell, kdysi mocný vůdce senátních republikánů, nyní kvůli zdravotním problémům ustoupil do pozadí. Trump tak bude mít podporu obou komor Kongresu a loajálního viceprezidenta.
Mimo republikánskou stranu se také posílilo zázemí pro-Trumpovských organizací. Zatímco tradiční instituce, jako je Heritage Foundation, posunuly své postoje směrem k radikálnější pravici, vznikly nové skupiny, které jsou přímo propojeny s Trumpem. Organizace jako America First Policy Institute disponují bohatými zdroji financovanými například z texaského ropného průmyslu. Rovněž se podařilo vytvořit generaci mladých ideologicky pevně ukotvených příznivců prostřednictvím skupin jako Turning Point USA.
Trump také přichází s jasnějším plánem. Projekt 2025, i když ho sám přímo nepropagoval, poskytne rámec jeho politické agendy. Jedním z klíčových nástrojů bude nařízení Schedule F, které umožní propouštění tisíců federálních úředníků. To mu poskytne možnost přeměnit federální správu na orgán loajální jeho osobě a agendě. Tento plán, podpořený oddaným týmem, by mohl zásadně změnit fungování „hlubokého státu“ a omezit jeho nezávislost.
Nicméně navzdory těmto změnám není pravděpodobné, že by Trump mohl kompletně zničit americkou demokracii podobně jako Viktor Orbán v Maďarsku. Americký systém je totiž natolik složitý a rigidní, že je téměř nemožné prosadit změny ústavy, které byly klíčové pro Orbánovu transformaci maďarského politického systému. To ovšem neznamená, že by Trump nemohl vážně oslabit liberální demokracii. Spíše se bude spoléhat na exekutivní příkazy a další dočasné nástroje, přičemž čelí většímu odporu soudů na státní a lokální úrovni.
Pro běžné občany, zejména z marginalizovaných skupin, to však bude chabá útěcha. LGBTQ+ komunita, lidé jiné než bílé barvy pleti a ženy se budou muset připravit na ještě nepřátelštější stát. I když některé krajní plány, jako masové deportace nebo federální zákaz interrupcí, možná neprojdou, atmosféra v mnoha republikánsky kontrolovaných státech se dále zhorší. Soudní systém, stejně jako média, se ocitnou pod ještě větším tlakem.
Zatímco bohatší a vzdělanější elity v liberálních státech možná najdou způsob, jak se s těmito změnami vyrovnat, ostatní budou čelit tvrdší realitě. Pro mnoho Američanů bude Trumpovo prezidentství synonymem pro útoky na jejich práva a bezpečnost. A i když mohou doufat v demokratické vítězství v roce 2028, šance na svobodné a spravedlivé volby se bude s každým rokem zmenšovat.
První nástin toho, jaké bude počasí v příštím týdnu, nabídli meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Očekávají v jeho průběhu další oteplení, denní maxima vystoupají poměrně vysoko nad nulu.
Předpokládaným výsledkem skončila mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, na které se opozice snažila vyslovit nedůvěru vládě premiéra Andreje Babiše (ANO). Kabinet, jenž získal důvěru poslanců teprve v polovině ledna, v hlasování obstál.
Ukrajinu před blížícím se čtvrtým výročím začátku plnohodnotné ruské invaze svírá mrazivé počasí, zatímco energetiky trpí následkem ruských útoků. Kromě obyčejných Čechů se proto rozhodla pomoci i rodina Kellnerových.
V Norsku začal ostře sledovaný soudní proces se synem korunní princezny Mariusem Borgem Høibym, který je obviněn z více než tří desítek trestných činů. Čtyři ženy měl podle obžaloby znásilnit. Kauza se k soudu dostává jen krátce poté, co se jméno jeho matky Mette-Marit objevilo v tzv. Epstein Files.
Severočeská policie se zabývá otřesným případem možného týraní zvířat na Litoměřicku. Čin si měli podezřelí dokonce natáčet, s videozáznamem události strážci zákona pracují. Policie zároveň vyzvala veřejnost, aby nebrala spravedlnost do vlastních rukou.
Velkým tématem je od nástupu Babišovy vlády budoucnost veřejnoprávní České televize. Od středy je jasné, že její součástí nebude moderátorka Barbora Kroužková. Už na konci loňského roku se diváci dozvěděli, že nemá pokračovat v hlavní zpravodajské relaci Události. Nyní vyšlo najevo, že televizi opustí úplně.
Už před prosincovou smrtí Patrika Hezuckého osiřel jeho milovaný a vysněný dům ve středních Čechách. Vdova Nikola poté přiznávala, že návrat domů je pro ni emočně mimořádně složitý. Nakonec ho ale se synem Oliverem zvládla.
S nebezpečím ledovky je v Česku nutné počítat i zítra. Vyplývá to z nového znění výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové prodloužili platnost varování do čtvrtečního rána a rozšířili jej o oblasti severní Moravy, Slezska a části severních a severovýchodních Čech.
Kanadou otřásla jen krátce před začátkem zimních olympijských her hokejová tragédie. Trojice nadaných mladíků zemřela při tragické automobilové nehodě, která se stala cestou na trénink. Jednomu z chlapců ještě nebylo ani osmnáct let.
V kariéře Lucie Výborné nastává v tomto týdnu zásadní předěl. Fanoušci sympatické moderátorky se dočkali první epizody jejího nového podcastu. A že jich je. Vždyť někteří příznivci se dokonce rozhodli Výborné napsat, když v pátek skončila na vlnách Českého rozhlasu.
Laďka Něrgešová v pondělí oslavila kulaté 50. narozeniny a při té příležitosti došlo i na bilancování. Lidé by asi čekali, že za nejtěžší životní chvíle označí momenty, kdy se dozvěděla o vážných zdravotních problémech. To ale není pravda.
Předávání cen Grammy se v Los Angeles proměnilo v emotivní poctu rockové legendě Ozzymu Osbourneovi, který zemřel v loňském roce ve věku 76 let. Na pódiu se sešla hvězdná sestava hudebníků, aby uctila památku rodáka z Birminghamu, což vehnalo slzy do očí nejen jeho rodině, ale i zaplněnému sálu. Sharon Osbourneovou na slavnostním večeru doprovodil syn Jack a dcery Kelly a Aimee.