Může Trump zničit Spojené státy?

Trumpův druhý mandát bude zcela odlišný od toho prvního. Když v roce 2016 vstoupil do Bílého domu, byl do značné míry izolovanou postavou bez podpory mocných struktur, které by mu byly skutečně loajální. Proto musel spoléhat na republikánskou stranu a konzervativní organizace jako Heritage Foundation. Tato symbióza vedla k prosazení politik, na kterých se obě strany shodly – například snížení daní, deregulace nebo jmenování konzervativních soudců. Jeho vlastní priority, jako byla výstavba zdi na hranicích nebo zákaz vstupu muslimů, však zůstaly do značné míry nedotažené.

Dnes je však Trumpova pozice výrazně silnější. Republikánská strana je plně pod jeho kontrolou. Po neúspěšné výzvě Rona DeSantise během voleb do Kongresu zmizel vnitrostranický odpor. Hlasití kritici jako Liz Cheney byli nahrazeni loajálními spojenci a i dřívější konkurenti se znovu připojili k jeho táboru. Mitch McConnell, kdysi mocný vůdce senátních republikánů, nyní kvůli zdravotním problémům ustoupil do pozadí. Trump tak bude mít podporu obou komor Kongresu a loajálního viceprezidenta.

Mimo republikánskou stranu se také posílilo zázemí pro-Trumpovských organizací. Zatímco tradiční instituce, jako je Heritage Foundation, posunuly své postoje směrem k radikálnější pravici, vznikly nové skupiny, které jsou přímo propojeny s Trumpem. Organizace jako America First Policy Institute disponují bohatými zdroji financovanými například z texaského ropného průmyslu. Rovněž se podařilo vytvořit generaci mladých ideologicky pevně ukotvených příznivců prostřednictvím skupin jako Turning Point USA.

Trump také přichází s jasnějším plánem. Projekt 2025, i když ho sám přímo nepropagoval, poskytne rámec jeho politické agendy. Jedním z klíčových nástrojů bude nařízení Schedule F, které umožní propouštění tisíců federálních úředníků. To mu poskytne možnost přeměnit federální správu na orgán loajální jeho osobě a agendě. Tento plán, podpořený oddaným týmem, by mohl zásadně změnit fungování „hlubokého státu“ a omezit jeho nezávislost.

Nicméně navzdory těmto změnám není pravděpodobné, že by Trump mohl kompletně zničit americkou demokracii podobně jako Viktor Orbán v Maďarsku. Americký systém je totiž natolik složitý a rigidní, že je téměř nemožné prosadit změny ústavy, které byly klíčové pro Orbánovu transformaci maďarského politického systému. To ovšem neznamená, že by Trump nemohl vážně oslabit liberální demokracii. Spíše se bude spoléhat na exekutivní příkazy a další dočasné nástroje, přičemž čelí většímu odporu soudů na státní a lokální úrovni.

Pro běžné občany, zejména z marginalizovaných skupin, to však bude chabá útěcha. LGBTQ+ komunita, lidé jiné než bílé barvy pleti a ženy se budou muset připravit na ještě nepřátelštější stát. I když některé krajní plány, jako masové deportace nebo federální zákaz interrupcí, možná neprojdou, atmosféra v mnoha republikánsky kontrolovaných státech se dále zhorší. Soudní systém, stejně jako média, se ocitnou pod ještě větším tlakem.

Zatímco bohatší a vzdělanější elity v liberálních státech možná najdou způsob, jak se s těmito změnami vyrovnat, ostatní budou čelit tvrdší realitě. Pro mnoho Američanů bude Trumpovo prezidentství synonymem pro útoky na jejich práva a bezpečnost. A i když mohou doufat v demokratické vítězství v roce 2028, šance na svobodné a spravedlivé volby se bude s každým rokem zmenšovat.