Donald Trump pravděpodobně nezničí americkou demokracii – to však neznamená, že jeho návrat do Bílého domu nebude mít hluboké dopady na politický systém Spojených států, především na již marginalizované skupiny obyvatel. Americký politický systém, díky své složitosti, rigiditě a zaměření na prevenci tyranie, stále zůstává odolný vůči úplnému podmanění. Přesto jeho fungování může být významně oslabeno, což povede k větší nejistotě a strádání pro ty, kteří už nyní čelí diskriminaci a útlaku, uvedl The Guardian.
Trumpův druhý mandát bude zcela odlišný od toho prvního. Když v roce 2016 vstoupil do Bílého domu, byl do značné míry izolovanou postavou bez podpory mocných struktur, které by mu byly skutečně loajální. Proto musel spoléhat na republikánskou stranu a konzervativní organizace jako Heritage Foundation. Tato symbióza vedla k prosazení politik, na kterých se obě strany shodly – například snížení daní, deregulace nebo jmenování konzervativních soudců. Jeho vlastní priority, jako byla výstavba zdi na hranicích nebo zákaz vstupu muslimů, však zůstaly do značné míry nedotažené.
Dnes je však Trumpova pozice výrazně silnější. Republikánská strana je plně pod jeho kontrolou. Po neúspěšné výzvě Rona DeSantise během voleb do Kongresu zmizel vnitrostranický odpor. Hlasití kritici jako Liz Cheney byli nahrazeni loajálními spojenci a i dřívější konkurenti se znovu připojili k jeho táboru. Mitch McConnell, kdysi mocný vůdce senátních republikánů, nyní kvůli zdravotním problémům ustoupil do pozadí. Trump tak bude mít podporu obou komor Kongresu a loajálního viceprezidenta.
Mimo republikánskou stranu se také posílilo zázemí pro-Trumpovských organizací. Zatímco tradiční instituce, jako je Heritage Foundation, posunuly své postoje směrem k radikálnější pravici, vznikly nové skupiny, které jsou přímo propojeny s Trumpem. Organizace jako America First Policy Institute disponují bohatými zdroji financovanými například z texaského ropného průmyslu. Rovněž se podařilo vytvořit generaci mladých ideologicky pevně ukotvených příznivců prostřednictvím skupin jako Turning Point USA.
Trump také přichází s jasnějším plánem. Projekt 2025, i když ho sám přímo nepropagoval, poskytne rámec jeho politické agendy. Jedním z klíčových nástrojů bude nařízení Schedule F, které umožní propouštění tisíců federálních úředníků. To mu poskytne možnost přeměnit federální správu na orgán loajální jeho osobě a agendě. Tento plán, podpořený oddaným týmem, by mohl zásadně změnit fungování „hlubokého státu“ a omezit jeho nezávislost.
Nicméně navzdory těmto změnám není pravděpodobné, že by Trump mohl kompletně zničit americkou demokracii podobně jako Viktor Orbán v Maďarsku. Americký systém je totiž natolik složitý a rigidní, že je téměř nemožné prosadit změny ústavy, které byly klíčové pro Orbánovu transformaci maďarského politického systému. To ovšem neznamená, že by Trump nemohl vážně oslabit liberální demokracii. Spíše se bude spoléhat na exekutivní příkazy a další dočasné nástroje, přičemž čelí většímu odporu soudů na státní a lokální úrovni.
Pro běžné občany, zejména z marginalizovaných skupin, to však bude chabá útěcha. LGBTQ+ komunita, lidé jiné než bílé barvy pleti a ženy se budou muset připravit na ještě nepřátelštější stát. I když některé krajní plány, jako masové deportace nebo federální zákaz interrupcí, možná neprojdou, atmosféra v mnoha republikánsky kontrolovaných státech se dále zhorší. Soudní systém, stejně jako média, se ocitnou pod ještě větším tlakem.
Zatímco bohatší a vzdělanější elity v liberálních státech možná najdou způsob, jak se s těmito změnami vyrovnat, ostatní budou čelit tvrdší realitě. Pro mnoho Američanů bude Trumpovo prezidentství synonymem pro útoky na jejich práva a bezpečnost. A i když mohou doufat v demokratické vítězství v roce 2028, šance na svobodné a spravedlivé volby se bude s každým rokem zmenšovat.
Důchody známých osobností jsou v Česku oblíbeným tématem. V zajímavých souvislostech se o své penzi zmínil exministr financí Miroslav Kalousek. Ne náhodou se ozval v den, kdy veřejnoprávní média, konkrétně Česká televize a Český rozhlas, stávkují.
Česko je uprostřed dne, kdy pracovníci České televize i Českého rozhlasu stávkují kvůli politickým snahám o změnu financování veřejnoprávních médií. I Tereza Kostková k tomu má co říct, protože ji zaměstnávají obě instituce.
Honza Dědek se v posledních letech zařadil po bok Jana Krause a Karla Šípa jako úspěšný moderátor talk show. Do takového formátu pořadu jsou potřeba slavní hosté. Existují ale osobnosti, které se televizním rozhovorům vyhýbají.
V Česku je spousta fanoušků hitmakera Michala Davida. Pokud k nim patříte, máte aktuálně jedinečnou šanci mu pomoci. Populární zpěvák a skladatel odhalil, že vzniká knižní verze jeho životního příběhu. Materiály zkouší sehnat i u příznivců.
Je to už rok a půl, co nás opustila jedinečná Anna Slováčková. V těchto dnech se ukazuje, že televizní diváci na populární dceru slavných rodičů nezapomněli. V seriálu, kde hrála, se totiž objevila nová postava, kterou někteří lidé nechtějí přijmout.
Španělským profesionálním fotbalem otřásla neuvěřitelná tragédie. Útočník Jesús de Miguel v úterý zemřel na následky bezohledného faulu při pondělním utkání druhé ligy mezi jeho Tenerife a Andorrou.
Štefan Margita nepromešká jedinou možnost, jak si připomenout legendární Hanu Zagorovou. Lidé se o tom opět přesvědčili v samém závěru října. Úspěšný operní pěvec zalitoval toho, že si nejen s manželkou už nemůže promluvit.
O Jiřině Bohdalové a jejím vztahu s českými a dokonce i československými prezidenty se toho namluvilo hodně. Ke kontaktům mezi legendární herečkou a současnou hlavou státu se ale moc nevědělo. Až letos v říjnu došlo evidentně k průlomu.
Marta Kubišová sice už několik let nevystupuje, ale to neznamená, že by fanoušky nezajímalo, jak se jí vede. Hodně Čechů si na zpěvačku jistě vzpomnělo o uplynulém víkendu, kdy k tomu byl dobrý důvod. Kubišová se ozvala a prozradila, jak na tom je.
Britský král Karel III. zahájil tento týden svou podzimní královskou cestu po Karibiku, přičemž v úterý přistál na Bahamách. Sedmdesátisedmiletý panovník se na zahraniční misi vydal v dobré náladě, avšak zpočátku bez své manželky, královny Camilly, která se k němu připojí až v závěrečné fázi celé cesty.
Tajné posmrtné paměti zesnulé hudební ikony a hollywoodské hvězdy Dolly Parton se po mimořádně ostré licitaci mezi vydavateli prodala za závratnou částku třinácti milionů dolarů. Slavná umělkyně, která zemřela v srpnu ve věku 80 let, zanechala po sobě literární dílo, jehož získání provázel obrovský zájem na knižním trhu.
Blíží se téměř rok od chvíle, kdy české mediální prostředí i veřejnost zasáhla zpráva o náhlém úmrtí oblíbeného moderátora Patrika Hezuckého ve věku padesáti pěti let. Jeho manželka Nikola nyní učinila významný a odvážný životní krok, když se rozhodla proměnit vlastní hlubokou osobní ztrátu v pomoc druhým a stala se oficiální novou ambasadorkou Nadačního fondu Vrba.