Na pohřbu princezny Diany mělo být vše jinak, přiznal poprvé Harry

Před pohřbem vyvolalo rozhodnutí, aby oba chlapci následovali rakev, velký rozruch. Harry v knize napsal, že si pamatoval, jak mnoho dospělých bylo tímto nápadem zděšeno. Dianin bratr, Charles Spencer, údajně zuřil a prohlásil, že „nemohou přinutit tyhle chlapce kráčet za rakví své matky“. Navrhoval, aby šel pouze princ William, kterému tehdy bylo patnáct let. Tím by se Harry, jako „náhradník“, vyhnul tomuto utrpení.

Odpověď zněla jasně: „Musí to být oba princové. Pravděpodobně, aby získali sympatie.“ Ačkoli byl jejich strýc rozzuřený, Harry napsal, že on sám z nápadu nebyl naštvaný. Nechtěl, aby Willy, jak svému staršímu bratrovi říkal, musel tolik trpět sám. Byl přesvědčený, že kdyby se role obrátily, William by ho nenechal jít samotného. Harry si tak během pohřbu udržoval Williamův obraz v koutku svého oka, což mu prý dodávalo sílu.

Během svého pochodu Harry vzpomíná na ticho, které slyšel. I když ulice lemovaly miliony lidí, slyšel pouze zvuk koňského povozu, který vezl matčinu rakev. Ačkoli se princové v posledních letech vzdálili, Dianin životopisec Andrew Morton řekl, že by se je jejich matka snažila usmířit. „Diana vždycky říkávala, že měla dva chlapce z určitého důvodu – mladší tu měl být, aby podporoval staršího v jeho osamělém úkolu budoucího krále.“ Kdyby žila, byli by si prý bratři blíž.

Harry se v knize vrátil i k tomu, že poprvé uviděl rakev své matky přikrytou královskou standartou. Podle něj to byl „mimořádný odklon od protokolu“, protože mu bylo řečeno, že jeho matka už není členkou královské rodiny. Vzpomínal, že si kladl otázku, zda jí bylo odpuštěno. Zpětně si však uvědomil, že v té chvíli nebyl schopen se na nic zeptat dospělých.