Na sněhu, nebo na blátě? Počasí na Vánoce v Česku nebylo v minulosti příliš příznivé

Průměrná denní teplota na Štědrý den za období 1991–2020 činí −0,4 °C. Nejchladnější Vánoce byly zaznamenány v letech 1961 a 1962, kdy průměrné teploty klesly na −14,9 °C, respektive −12,5 °C. Nejvyšší teploty byly naopak naměřeny v roce 1980 (6,4 °C) a v roce 2022 (6,3 °C). V posledních 15 letech však teploty na Štědrý den neklesly pod 0 °C, což potvrzuje trend oteplování zim.

Historicky nejvyšší teplota na Štědrý den, 14,5 °C, byla zaznamenána v roce 1958 v Lučině a Kolíně. Nejnižší minimální teplota, −31,5 °C, byla naměřena v roce 2001 na Horské Kvildě.

Nejvíce sněhu na Štědrý den bylo naměřeno v roce 1981, kdy na Pradědu leželo 194 cm sněhu, na Labské boudě v Krkonoších 171 cm a na Lysé hoře 174 cm. V nižších polohách však byly hodnoty výrazně nižší – například v Praze ležely pouze 4 cm sněhu. V roce 1969 však Praha zaznamenala rekordních 29 cm.

Poslední Vánoce se sněhem v nižších polohách byly v roce 2023, kdy například ve Zlíně leželo 18 cm a v Ostravě 7 cm sněhu.

Krajská města mají odlišnou pravděpodobnost bílých Vánoc. Liberec je na tom nejlépe, za posledních 30 let zde bylo 19 Štědrých dnů se sněhem. Naopak v Českých Budějovicích nebo Praze byla tato situace zaznamenána pouze pětkrát.

Podle klimatologických dat po roce 2000 je pravděpodobnost bílých Vánoc v nížinách, jako jsou Polabí, jižní Morava nebo okolí Prahy, méně než 20 %. Ve středních polohách (400–600 m n. m.) pravděpodobnost stoupá na 30–40 %. Ve vyšších polohách (nad 800 m n. m.) je pravděpodobnost až 60 %. Na horách, jako jsou Krkonoše, Jeseníky nebo Šumava, přesahuje 80 %.

Ačkoliv Vánoce na sněhu jsou častější v horských oblastech, v nížinách a městech se stále více potýkáme s mírnými a deštivými svátky. Oteplování klimatu tento trend dále posiluje, což znamená, že výhled na bílé Vánoce zůstává pro většinu obyvatel Česka nejistý.