Nové statistiky ukazují, jak moc se Putinovi na Ukrajině nedaří

Zelenskyj také tvrdí, že Rusko přišlo o 198 000 vojáků a dalších 550 000 bylo zraněno. Tyto údaje jsou v souladu s odhady západních zpravodajských služeb, které uvádějí, že celkové ruské ztráty činí kolem 800 000 vojáků.

Podle britského ministerstva obrany zažila ruská armáda nejkrvavější měsíc v listopadu 2024, kdy bylo zaznamenáno 45 680 obětí. Průměrné denní ztráty Ruska podle odhadů dosahují 1 523 vojáků.

Ruské ministerstvo obrany však tyto statistiky odmítá a tvrdí, že ukrajinské ztráty jsou mnohonásobně vyšší. Tato tvrzení nelze nezávisle ověřit.

V posledních měsících Rusko zaznamenalo postupy na východní frontě a získalo přibližně 2 350 kilometrů čtverečních území. Na druhé straně ukrajinská armáda udržuje kontrolu nad menšími částmi ruského území, které získala při překvapivém útoku v srpnu tohoto roku. Ruské síly pokračují v intenzivních bojích v oblasti Kurska, kde podle jejich údajů utrpěla Ukrajina více než 38 000 obětí, avšak tato čísla nejsou potvrzena.

Prohlášení o počtech obětí přichází v době, kdy probíhají diplomatická jednání o ukončení války. Zelenskyj během schůzky s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem zdůraznil, že Ukrajina potřebuje „trvalý mír“ podporovaný mezinárodními bezpečnostními zárukami.

Trump, který dlouhodobě tvrdí, že může válku ukončit „během jednoho dne“, konkrétní plán zatím nepředstavil. Během své kampaně opakovaně kritizoval vysokou úroveň americké podpory Ukrajině, což rezonuje s částí americké veřejnosti.

Na druhé straně Kreml naznačil ochotu jednat o míru, avšak podmínky stanovené ruským prezidentem Vladimirem Putinem zahrnují další územní ztráty Ukrajiny a opuštění jejích ambicí vstoupit do NATO, což Kyjev jednoznačně odmítá.

Zelenskyj ve svém prohlášení zdůraznil, že ukončení války nesmí být pouhou dočasnou přestávkou, kterou by Moskva mohla po několika letech porušit. Mezitím pokračují boje, které dále zvyšují počet obětí a prohlubují humanitární krizi. Výsledek diplomatických snah a ochota obou stran dospět k udržitelnému řešení zůstávají klíčovými faktory pro budoucí vývoj konfliktu.