Počasí na Zemi: Proč se vlivem klimatické krize rapidně mění? Za vším stojí voda

Zvýšení globálních teplot, poháněné neustálým spalováním fosilních paliv, narušuje vodní cyklus různými způsoby. Teplejší vzduch dokáže zadržet více vodní páry, což vede k intenzivnějším dešťům. Zahřátá moře dodávají více energie hurikánům a tajfunům, čímž zesilují jejich destruktivní sílu. Globální oteplování rovněž zvyšuje pravděpodobnost sucha tím, že urychluje odpařování vody z půdy a posouvá vzorce srážek.

V roce 2024 zasáhly smrtící bleskové povodně Nepál a Brazílii, zatímco záplavy řek způsobily zkázu ve střední Evropě, Číně a Bangladéši. Super tajfun Yagi, který v září zasáhl jihovýchodní Asii, byl zesílen klimatickou krizí, stejně jako bouře Boris, jež zasáhla Evropu ve stejném měsíci, uvedl server The Guardian.

Sucha měla rovněž devastující dopady, například v jižní Africe klesla produkce plodin na polovinu, což způsobilo nedostatek potravin pro více než 30 milionů lidí. Zemědělci byli nuceni porážet dobytek kvůli vyschlým pastvinám a pokles výroby energie z vodních elektráren vedl k rozsáhlým výpadkům elektřiny.

Profesor Albert van Dijk, vedoucí autor zprávy, uvedl, že rok 2024 byl rokem extrémů, ale tento jev není izolovaný. Jde o součást zhoršujícího se trendu intenzivnějších záplav, delších such a rekordních extrémů. Zpráva varovala, že rok 2025 by mohl přinést ještě větší nebezpečí, pokud budou emise oxidu uhličitého nadále růst.

Rostoucí extrémy na obou stranách Zpráva, kterou sestavil mezinárodní tým vědců z univerzit v Austrálii, Saúdské Arábii, Číně, Německu a dalších zemích, analyzovala data z tisíců pozemních stanic a satelitů. Zjistila, že rekordy v množství srážek jsou lámány s rostoucí frekvencí. Například rekordní měsíční srážky byly v roce 2024 zaznamenány o 27 % častěji než v roce 2000 a rekordy v denních srážkách byly překonány o 52 % častěji.

V jižní Číně způsobily záplavy na řekách Jang-c’-ťiang a Perlové od května do července vysídlení tisíců lidí a škody za stovky milionů dolarů. Bangladéš zasáhly v srpnu těžké monzunové deště, které ovlivnily životy téměř šesti milionů lidí a zničily více než milion tun rýže. Ve Španělsku napadlo v říjnu během osmi hodin více než 500 mm deště, což vedlo k ničivým bleskovým povodním.

Mezitím Amazonie zažila ničivé sucho, které vedlo k požárům o rozsahu přes 52 000 km² v září, čímž se uvolnilo obrovské množství skleníkových plynů. Tyto extrémy ovlivnily životy, živobytí a celé ekosystémy.

Příprava na budoucnost Odborníci varují, že pro rok 2025 hrozí další zhoršení such v severní Jižní Americe, jižní Africe a některých částech Asie, zatímco oblasti jako Sahel a Evropa by mohly čelit zvýšeným rizikům povodní.

Profesor Van Dijk zdůraznil, že je nutné se připravit a přizpůsobit těmto extrémům. To zahrnuje budování silnějších protipovodňových opatření, rozvoj zemědělství odolného vůči suchu a zlepšení včasných varovných systémů. Voda zůstává nejdůležitějším zdrojem, jehož extrémy – povodně i sucha – představují jedny z největších hrozeb pro lidstvo.