Rána pro českou kinematografii. Zemřela herečka Jana Brejchová

Jana Brejchová, které se pro její nevšední půvab přezdívalo „česká Bardotka“, patřila k nejzářivějším hvězdám tuzemského stříbrného plátna. Během své bohaté kariéry, jež trvala přes šest desetiletí, ztvárnila více než sto filmových úloh. Diváci si ji navždy budou pamatovat především jako císařovnu Elišku z kultovního muzikálu Noc na Karlštejně, kde se objevila po boku Vlastimila Brodského.

Její cesta k herectví začala velmi brzy, ačkoliv v tomto oboru neměla žádné formální vzdělání. Poprvé se před kamerou objevila už ve třinácti letech ve snímku Olověný chléb a skutečný zlom přišel v roce 1957 s filmem Vlčí jáma. Své mládí spojila i s režisérem Milošem Formanem, který se stal jejím prvním manželem v době, kdy jí bylo pouhých osmnáct let.

Kariérní vzestup Brejchové je neodmyslitelně spjat s režisérem Jiřím Krejčíkem, jenž ji obsadil do zásadních děl jako Vyšší princip nebo Morálka paní Dulské. V šedesátých letech pak zářila v mnoha dalších titulech, mezi něž patří například Kdyby tisíc klarinetů či Každý den odvahu. Přestože měla díky úspěchu snímku Zámek Gripsholm možnost budovat kariéru v zahraničí, rozhodla se zůstat věrná české tvorbě.

Osobní život herečky byl stejně bohatý jako ten profesní a prošla celkem čtyřmi manželstvími. Po svazku s Formanem a německým hercem Ulrichem Theinem se vdala za Vlastimila Brodského, se kterým měla dceru Terezu. Později prožila dlouholetý vztah s Jaromírem Hanzlíkem a její poslední osudovou láskou byl herec Jiří Zahajský, za kterého se provdala v roce 1992.

V pozdějších letech se Jana Brejchová objevila v oblíbených seriálech jako Arabela nebo My všichni školou povinní a zahrála si také v rodinné trilogii o Jezevčí skále. Její úplně poslední velkou příležitostí se stal film Kráska v nesnázích z roku 2006. Za tento výkon obdržela ocenění Český lev, kterého o čtyři roky později získala znovu, tentokrát za svůj celoživotní umělecký přínos české kinematografii.

Po odchodu Jiřího Zahajského v roce 2007 se herečka začala postupně uzavírat do soukromí. Bojovala s Parkinsonovou nemocí, kterou se snažila dlouhou dobu utajit, a s vytrácením z profesního života se smířila s tím, že svůj vrchol má již za sebou. O jejím vnitřním světě, plachosti i výjimečné profesní dráze nakonec nejlépe vypovídá vzpomínková kniha, kterou o své matce sepsala Tereza Brodská.