Rok 2024 se stal významným milníkem v dějinách klimatické změny, když byl poprvé zaznamenán průměrný globální nárůst teploty o více než 1,5 °C ve srovnání s předindustriálním obdobím. Tento symbolický práh, který byl stanoven jako ideální hranice v Pařížské dohodě, je varovným signálem pro celý svět. Vědci však zdůrazňují, že tento nárůst je zatím pouze dočasný, a naléhavě vyzývají k rozhodné akci, která by mohla změnit trajektorii budoucího klimatu.
Průměrná globální teplota v roce 2024 dosáhla podle dat služby Copernicus Climate Change a britského Met Office 15,10 °C, což je nejvyšší hodnota zaznamenaná od počátku měření v roce 1850. Tento nárůst představuje 1,6 °C nad úrovní předindustriálního období. Zatímco část tohoto ohřevu je přičítána přirozenému klimatickému jevu El Niño, hlavním viníkem zůstává lidská činnost, zejména spalování fosilních paliv.
Rok 2024 nebyl pouze rokem rekordních teplot, ale také období plným katastrofických důsledků. V jižní Africe, konkrétně v Zambii, se země potýkala s nejhorším suchem za více než sto let, které zasáhlo všechny aspekty života.
Šest milionů lidí čelí hladomoru, průmysl byl paralyzován, a výpadky elektřiny se staly každodenní realitou kvůli poklesu výroby hydropower. Podobně smrtící záplavy ve Španělsku dokládají, že extrémní počasí, vyvolané změnou klimatu, má ničivý dopad po celém světě.
Zároveň se Kalifornie potýká s lesními požáry, které vědci označují jako „peklo na zemi“. Tyto požáry, jež podle všeho zhoršila změna klimatu, ukazují, jak globální oteplování přispívá k intenzitě a frekvenci přírodních katastrof.
Navzdory těmto varovným signálům odborníci zdůrazňují, že ještě není pozdě jednat. Profesor Piers Forster, předseda britského Výboru pro změnu klimatu, popsal současný stav jako „ochutnávku života při oteplení o 1,5 °C“, ale dodal, že cíl Pařížské dohody stále není mimo dosah. Každý zlomek stupně, o který se podaří zpomalit oteplování, znamená nižší intenzitu extrémních projevů počasí.
Podle Carla Buontempa, ředitele služby Copernicus, je budoucnost stále v našich rukou. Rychlá a rozhodná opatření mohou ještě změnit směr, kterým se klima ubírá. Tato slova podpořila i britská ministryně pro klima Kerry McCarthyová, která zdůraznila, že boj proti klimatické krizi není jen nutností pro přežití planety, ale také velkou ekonomickou příležitostí. Podle ní přechod na zelenou ekonomiku vytvoří nová pracovní místa, zajistí energetickou bezpečnost a přiláká investice.
Navzdory skeptickému postoji některých světových lídrů, jako je Donald Trump, který je považován za „nejvlivnějšího popírače změny klimatu“, je klíčové, aby ostatní země převzaly vedení v tomto boji. Jak ukázal rok 2024, každé zdržení nebo ústup od klimatických závazků může mít katastrofální následky pro planetu i lidstvo.
Evropská unie je podle slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) mimořádně oslabená a ohrožená. Přesto s ní chce i nadále řešit situaci kolem ropovodu Družba, jímž už téměř měsíc neproudí ropa z východu.
Jedna z největších ikon moderní hudby znovu ožívá. Freddie – The Exhibition, mezinárodní výstava světového formátu věnovaná životu a odkazu Freddieho Mercuryho, za kterou stojí český sběratel Tomáš Hykel, oficiálně zahajuje předprodej vstupenek. Výstava se uskuteční v Budapešti v prestižním prostoru House of Music Hungary a nabídne dosud nejucelenější pohled na osobnost umělce, který navždy proměnil popkulturu.
Americký prezident Donald Trump znovu vyzval Írán k ukončení blokády Hormuzského průlivu. Teheránu dal 48 hodin, po uplynutí ultimáta mají následovat americké útoky na íránské elektrárny. Trump zároveň trvá na tom, že cílů operace bylo dosaženo.
Jedno mají Agáta Hanychová a Veronika Žilková rozhodně společné. Obě se dočkaly dětí hned se třemi různými partnery. Nejstarší dcera Agáta se Žilkové narodila do prvního manželství, které skončilo rozvodem. Až teď prozradila, jaké byly okolnosti rozpadu vztahu.
Policisté v sobotu dohlíželi na pořádek při demonstraci na Letenské pláni. V jednom případě zasahovali proti muži, který mohl představovat nebezpečí. Nakonec se ukázalo, že incident se shromážděním nesouvisel.
Druhý týden už to vře mezi Agátou Hanychovou a Ornellou Koktovou, protože druhá jmenovaná opustila jejich úspěšný podcast. Chvíli to už vypadalo, že zavládne klid, ale emocím se občas nejde ubránit.
K podezřelému pátečnímu požáru v Pardubicích se vyjádřil jeden z předních evropských politiků. Maďarský premiér Viktor Orbán podpořil Česko a přislíbil, že jeho země zatkne pachatele vyšetřovaného činu, pokud se objeví v Maďarsku.
Poslední březnový víkend přinese oproti tomu probíhajícímu chladnější a nevlídnější počasí. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Maximální teploty se ani nepřiblíží dvouciferným hodnotám.
Český film asi nemá větší legendu. Jiřina Bohdalová za několik týdnů oslaví půlkulaté 95. narozeniny. Jednoho dne však přijde okamžik, kdy se s ní Česko bude loučit. Slavná herečka je nicméně přesvědčena, že má nesmrtelnost zajištěnou.
I na Slovensku je kauza podezřelého pátečního požáru v Pardubicích velkým tématem. Tamní policie neví o jakékoliv souvislosti události se Slovenskem, kde by momentálně nemělo hrozit jakékoliv nebezpečí.
Vztahy Lukáše Langmajera jsou v poslední době vděčným tématem. Románek s Jitkou Boho je minulostí, momentálně se řeší záchrana manželství. Má známý herec ještě šanci?
Na místě pátečního požáru v Pardubicích pokračuje policejní vyšetřování. Práci již dokončili pyrotechnici, které vystřídali kriminalisté. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. V pátek se dokonce sešla Bezpečnostní rada státu.