Rok 2024 se stal významným milníkem v dějinách klimatické změny, když byl poprvé zaznamenán průměrný globální nárůst teploty o více než 1,5 °C ve srovnání s předindustriálním obdobím. Tento symbolický práh, který byl stanoven jako ideální hranice v Pařížské dohodě, je varovným signálem pro celý svět. Vědci však zdůrazňují, že tento nárůst je zatím pouze dočasný, a naléhavě vyzývají k rozhodné akci, která by mohla změnit trajektorii budoucího klimatu.
Průměrná globální teplota v roce 2024 dosáhla podle dat služby Copernicus Climate Change a britského Met Office 15,10 °C, což je nejvyšší hodnota zaznamenaná od počátku měření v roce 1850. Tento nárůst představuje 1,6 °C nad úrovní předindustriálního období. Zatímco část tohoto ohřevu je přičítána přirozenému klimatickému jevu El Niño, hlavním viníkem zůstává lidská činnost, zejména spalování fosilních paliv.
Rok 2024 nebyl pouze rokem rekordních teplot, ale také období plným katastrofických důsledků. V jižní Africe, konkrétně v Zambii, se země potýkala s nejhorším suchem za více než sto let, které zasáhlo všechny aspekty života.
Šest milionů lidí čelí hladomoru, průmysl byl paralyzován, a výpadky elektřiny se staly každodenní realitou kvůli poklesu výroby hydropower. Podobně smrtící záplavy ve Španělsku dokládají, že extrémní počasí, vyvolané změnou klimatu, má ničivý dopad po celém světě.
Zároveň se Kalifornie potýká s lesními požáry, které vědci označují jako „peklo na zemi“. Tyto požáry, jež podle všeho zhoršila změna klimatu, ukazují, jak globální oteplování přispívá k intenzitě a frekvenci přírodních katastrof.
Navzdory těmto varovným signálům odborníci zdůrazňují, že ještě není pozdě jednat. Profesor Piers Forster, předseda britského Výboru pro změnu klimatu, popsal současný stav jako „ochutnávku života při oteplení o 1,5 °C“, ale dodal, že cíl Pařížské dohody stále není mimo dosah. Každý zlomek stupně, o který se podaří zpomalit oteplování, znamená nižší intenzitu extrémních projevů počasí.
Podle Carla Buontempa, ředitele služby Copernicus, je budoucnost stále v našich rukou. Rychlá a rozhodná opatření mohou ještě změnit směr, kterým se klima ubírá. Tato slova podpořila i britská ministryně pro klima Kerry McCarthyová, která zdůraznila, že boj proti klimatické krizi není jen nutností pro přežití planety, ale také velkou ekonomickou příležitostí. Podle ní přechod na zelenou ekonomiku vytvoří nová pracovní místa, zajistí energetickou bezpečnost a přiláká investice.
Navzdory skeptickému postoji některých světových lídrů, jako je Donald Trump, který je považován za „nejvlivnějšího popírače změny klimatu“, je klíčové, aby ostatní země převzaly vedení v tomto boji. Jak ukázal rok 2024, každé zdržení nebo ústup od klimatických závazků může mít katastrofální následky pro planetu i lidstvo.
Ruští sportovci zřejmě budou mít možnost se zúčastnit již příštích olympijských her ve Spojených státech amerických. Mezinárodní olympijský výbor totiž přerušil suspendaci Moskvy, která vešla v platnost v souvislosti s její invazí na sousední Ukrajinu.
Jiřina Bohdalová je v mnoha ohledech nedotknutelnou osobností, ale nastávají situace, kdy ani ona není ušetřena. Jedna taková situace nastala dokonce před televizními kamerami. Popsala ji jiná známá Češka, která u toho také byla.
Policejní manévry zažili lidé ve středu v jihočeských Strakonicích. Strážci zákona tam rozběhli pátrání po ženě, která měla na souseda vytáhnou zbraň. Podezřelou osobu se podařilo zadržet, nebezpečí už nikomu nehrozí.
Strach měli lidé v uplynulých týdnech o Pavla Vítka, jenž skončil v péči lékařů kvůli vážným problémům se srdcem. Nyní už je ale zřejmé, že všechno dobře dopadlo, protože zpěvák se opět objevuje na veřejnosti.
Česká sportovní obec se může radovat. Jedna z našich nejúspěšnějších disciplín totiž zůstane v programu zimních olympijských her. Paralelní obří slalom na snowboardu, v němž opakovaně kralovala Ester Ledecká a naposledy na její úspěchy navázala Zuzana Maděrová, nebude chybět ani za čtyři roky ve Francii.
Festival Letní filmová škola Uherské Hradiště, jehož 52. ročník se koná od 24. do 30. července, prozradil první hosty a odtajnil programové sekce. Výroční ceny letos získají Anna Geislerová, Jiří Lábus a francouzský režisér animovaných filmů Michel Ocelot. Festival slavnostně zahájí česká premiéra filmu Wirbel režiséra Tomáše Hubáčka.
Exprezident Miloš Zeman se domnívá, že prezident Petr Pavel může na summitu NATO vyjadřovat odlišné názory, než má vláda premiéra Andreje Babiše (ANO), která si nepřála účast hlavy státu na aliančním jednání. Zeman také vyčetl Pavlovi, že se dostal do konfliktu s kabinetem.
Vztahy Jitky Boho nejsou neznámou. Zejména ten poslední s hercem Lukášem Langmajerem se v médiích řešil hodně, takže lidé dobře vědí, že modelka je znovu k mání. Jak sama prozradila, o nápadníky nemá nouzi.
Příští týden bude teplejší než ten probíhající, poté se opět nepatrně ochladí. Taková jsou očekávání meteorologů, kteří připravili aktuální dlouhodobý výhled. Nejvíce srážek má pak spadnout na přelomu července a srpna.
Překvapily vás včera či dnes otevřené obchody? I po letech si Češi nejsou jistí tím, kdy je během svátků otevřeno a kdy naopak zavřeno. Kdy se provozovatelé budou opět podřizovat platnému zákonu? Dvakrát je to čeká na podzim.
Bývalý britský princ Andrew, dnes známý jako Andrew Mountbatten-Windsor, se poprvé po několika měsících objevil na veřejnosti. Informovala o tom britská média. Podle novinářů ale nechtěl být mladší sourozenec krále Karla III. spatřen. To se nicméně nepovedlo.
Českou státní správou v úterý otřásla smutná zpráva. Ve věku 51 let zemřel náměstek ministryně pro místní rozvoj Filip Endal, jenž ve vedení úřadu zastupoval Motoristy. Podle ministerstva se jednalo o náhlé úmrtí.