Rok 2024 se stal významným milníkem v dějinách klimatické změny, když byl poprvé zaznamenán průměrný globální nárůst teploty o více než 1,5 °C ve srovnání s předindustriálním obdobím. Tento symbolický práh, který byl stanoven jako ideální hranice v Pařížské dohodě, je varovným signálem pro celý svět. Vědci však zdůrazňují, že tento nárůst je zatím pouze dočasný, a naléhavě vyzývají k rozhodné akci, která by mohla změnit trajektorii budoucího klimatu.
Průměrná globální teplota v roce 2024 dosáhla podle dat služby Copernicus Climate Change a britského Met Office 15,10 °C, což je nejvyšší hodnota zaznamenaná od počátku měření v roce 1850. Tento nárůst představuje 1,6 °C nad úrovní předindustriálního období. Zatímco část tohoto ohřevu je přičítána přirozenému klimatickému jevu El Niño, hlavním viníkem zůstává lidská činnost, zejména spalování fosilních paliv.
Rok 2024 nebyl pouze rokem rekordních teplot, ale také období plným katastrofických důsledků. V jižní Africe, konkrétně v Zambii, se země potýkala s nejhorším suchem za více než sto let, které zasáhlo všechny aspekty života.
Šest milionů lidí čelí hladomoru, průmysl byl paralyzován, a výpadky elektřiny se staly každodenní realitou kvůli poklesu výroby hydropower. Podobně smrtící záplavy ve Španělsku dokládají, že extrémní počasí, vyvolané změnou klimatu, má ničivý dopad po celém světě.
Zároveň se Kalifornie potýká s lesními požáry, které vědci označují jako „peklo na zemi“. Tyto požáry, jež podle všeho zhoršila změna klimatu, ukazují, jak globální oteplování přispívá k intenzitě a frekvenci přírodních katastrof.
Navzdory těmto varovným signálům odborníci zdůrazňují, že ještě není pozdě jednat. Profesor Piers Forster, předseda britského Výboru pro změnu klimatu, popsal současný stav jako „ochutnávku života při oteplení o 1,5 °C“, ale dodal, že cíl Pařížské dohody stále není mimo dosah. Každý zlomek stupně, o který se podaří zpomalit oteplování, znamená nižší intenzitu extrémních projevů počasí.
Podle Carla Buontempa, ředitele služby Copernicus, je budoucnost stále v našich rukou. Rychlá a rozhodná opatření mohou ještě změnit směr, kterým se klima ubírá. Tato slova podpořila i britská ministryně pro klima Kerry McCarthyová, která zdůraznila, že boj proti klimatické krizi není jen nutností pro přežití planety, ale také velkou ekonomickou příležitostí. Podle ní přechod na zelenou ekonomiku vytvoří nová pracovní místa, zajistí energetickou bezpečnost a přiláká investice.
Navzdory skeptickému postoji některých světových lídrů, jako je Donald Trump, který je považován za „nejvlivnějšího popírače změny klimatu“, je klíčové, aby ostatní země převzaly vedení v tomto boji. Jak ukázal rok 2024, každé zdržení nebo ústup od klimatických závazků může mít katastrofální následky pro planetu i lidstvo.
Zajímavě znějí slova Ornelly Koktové, která ve svém dokumentu pronesla o vztahu s Agátou Hanychovou. Všichni totiž víme, co se v posledních dnech odehrálo. Přátelství obou známých Češek je minulostí.
Meteorologické jaro je v plném proudu, ale zejména v Alpách nejsou ani v březnu sněhové nadílky zcela výjimečné. Ve Švýcarsku o víkendu napadl i více než metr nového sněhu. V tomto týdnu se tam má počasí stabilizovat.
Dvě vážné nehody se v pondělí večer staly na Českolipsku. Jeden z řidičů nepřežil, zranilo se celkem jedenáct lidí. Příčinou a okolnostmi tragické události se zabývá policie. Silnice byla uzavřena zhruba do půlnoci.
Felix Slováček nezahálí a i v důchodovém věku stále přichází s novými nápady. Aktuálně se chystá vyrazit po Česku s novým představením, v němž bude hrát hlavní roli zesnulý zpěvák Karel Gott.
Blíží se duben a s ním i velikonoční svátky. Meteorologové v pravidelném měsíčním výhledu nastínili, jaké počasí přinesou následující dny a týdny. Teploty podle nich porostou, během příštího měsíce překročí hranici 15 stupňů.
Pražané se už za měsíc dostanou z jednoho břehu Vltavy na druhý po novém mostě. Náměstek primátora pro dopravu Jaromír Beránek (Piráti) v pondělí odhalil, kdy se slavnostně otevře Dvorecký most. Sloužit bude zejména městské hromadné dopravě.
Babyboom v českém šoubyznyse pokračuje i letos. Porod druhého potomka se blíží tenistce Petře Kvitové, která se ještě před narozením miminka pochlubila krásnými rodinnými fotografiemi.
Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana.
Dramatického rozuzlení se v minulém týdnu dočkal spor mezi Agátou Hanychovou a Ornellou Koktovou. Druhá jmenovaná opustila úspěšný podcast, který tak zůstal zcela v rukou dcery herečky Veroniky Žilkové. Hanychová o víkendu naznačila, co bude následovat.
Největší drama v předkole play-off hokejové extraligy vyvrcholilo v neděli v O2 areně. Sparta až v nastaveném čase rozhodla o postupu ze série s Kladnem, ve které se čtyřikrát za pět zápasů hrálo prodloužení. Po tom posledním došlo k zajímavé výměně názorů mezi trenéry.
Česká kinematografie se může hrdě hlásit k úspěchu dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který získal Oscara. Snímek totiž koprodukovala česká společnost. Na projektu spolupracovala i Česká televize, která film v květnu odvysílá.
Otřesným případem týrání zvířat se zabývají kriminalisté ze severních Čech. U chovatelky našli policisté přes 20 podvyživených koček s nejrůznějšími zdravotními problémy a především přes 100 těl mrtvých koťat. Žena byla obviněna z několika trestných činů.