Rok 2024 se stal významným milníkem v dějinách klimatické změny, když byl poprvé zaznamenán průměrný globální nárůst teploty o více než 1,5 °C ve srovnání s předindustriálním obdobím. Tento symbolický práh, který byl stanoven jako ideální hranice v Pařížské dohodě, je varovným signálem pro celý svět. Vědci však zdůrazňují, že tento nárůst je zatím pouze dočasný, a naléhavě vyzývají k rozhodné akci, která by mohla změnit trajektorii budoucího klimatu.
Průměrná globální teplota v roce 2024 dosáhla podle dat služby Copernicus Climate Change a britského Met Office 15,10 °C, což je nejvyšší hodnota zaznamenaná od počátku měření v roce 1850. Tento nárůst představuje 1,6 °C nad úrovní předindustriálního období. Zatímco část tohoto ohřevu je přičítána přirozenému klimatickému jevu El Niño, hlavním viníkem zůstává lidská činnost, zejména spalování fosilních paliv.
Rok 2024 nebyl pouze rokem rekordních teplot, ale také období plným katastrofických důsledků. V jižní Africe, konkrétně v Zambii, se země potýkala s nejhorším suchem za více než sto let, které zasáhlo všechny aspekty života.
Šest milionů lidí čelí hladomoru, průmysl byl paralyzován, a výpadky elektřiny se staly každodenní realitou kvůli poklesu výroby hydropower. Podobně smrtící záplavy ve Španělsku dokládají, že extrémní počasí, vyvolané změnou klimatu, má ničivý dopad po celém světě.
Zároveň se Kalifornie potýká s lesními požáry, které vědci označují jako „peklo na zemi“. Tyto požáry, jež podle všeho zhoršila změna klimatu, ukazují, jak globální oteplování přispívá k intenzitě a frekvenci přírodních katastrof.
Navzdory těmto varovným signálům odborníci zdůrazňují, že ještě není pozdě jednat. Profesor Piers Forster, předseda britského Výboru pro změnu klimatu, popsal současný stav jako „ochutnávku života při oteplení o 1,5 °C“, ale dodal, že cíl Pařížské dohody stále není mimo dosah. Každý zlomek stupně, o který se podaří zpomalit oteplování, znamená nižší intenzitu extrémních projevů počasí.
Podle Carla Buontempa, ředitele služby Copernicus, je budoucnost stále v našich rukou. Rychlá a rozhodná opatření mohou ještě změnit směr, kterým se klima ubírá. Tato slova podpořila i britská ministryně pro klima Kerry McCarthyová, která zdůraznila, že boj proti klimatické krizi není jen nutností pro přežití planety, ale také velkou ekonomickou příležitostí. Podle ní přechod na zelenou ekonomiku vytvoří nová pracovní místa, zajistí energetickou bezpečnost a přiláká investice.
Navzdory skeptickému postoji některých světových lídrů, jako je Donald Trump, který je považován za „nejvlivnějšího popírače změny klimatu“, je klíčové, aby ostatní země převzaly vedení v tomto boji. Jak ukázal rok 2024, každé zdržení nebo ústup od klimatických závazků může mít katastrofální následky pro planetu i lidstvo.
Největší událostí probíhajícího týdne bylo úterní poslední rozloučení s Annou Slováčkovou, která do první dubnové neděle statečně bojovala se zákeřnou rakovinou. Smuteční obřad probíhal za zavřenými dveřmi. Jaký byl očima Marty Jandové?
Američané tlačí především na Kyjev a na Evropu, nikoliv na Rusko, tvrdí evropští diplomaté, kteří se zúčastnili jednání s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Právě šéf americké diplomacie vyvolal vášně, když naznačil, že Washington by mohl vzdát snahy o ukončení konfliktu na Ukrajině.
Jiří Mádl slavil se svým filmem Vlny úspěch nejen u diváků, ale i u odborníků. Ti snímek poslali do boje o Oscara, zároveň ho v Česku ocenili vítězstvím v několika kategoriích Českého lva. Ještě lépe si nakonec film vedl u sousedů na Slovensku.
Úterní poslední rozloučení s Annou Slováčkovou proběhlo na její přání za zavřenými dveřmi. A rodiče respektují i další pokyny zesnulé. Fanoušky například zajímá, jak to bude s místem posledního odpočinku. Felix Slováček má pro příznivce milované dcery dobrou zprávu.
Americký prezident Donald Trump bagatelizoval varování šéfa diplomacie Marca Rubia, který naznačil, že Washingtonu dochází trpělivost při jednáních o míru na Ukrajině. Trump nicméně zcela nevyloučil, že by Američané mohli mírové snahy v budoucnu ukončit, pokud nepřinesou kýžený výsledek.
Baby boom v českém šoubyznyse pokračuje i kolem Velikonoc. Jak jsme již informovali, velkou novinku z osobního života oznámila herečka Veronika Khek Kubařová. S manželem se po deseti letech od svatby těší na prvního společného potomka. A gratulace od kolegů se jen hrnou.
Česko má za sebou první letošní dny s letními teplotami, ale se začátkem Velikonoc nastala i výrazná změna počasí. To by se během svátků mělo opět vylepšit. A meteorologové už tuší i to, jak bude po Velikonocích.
Ve stínu tragického konce životního příběhu Anny Slováčkové přišla i jedna dobrá zpráva. Týká se její nevlastní starší sestry René. A jde o zprávu, po které by se Felixi Slováčkovi mělo alespoň nepatrně ulevit.
Skoro to vypadá, že pravá ruka neví, co dělá ta levá. Americký viceprezident J. D. Vance na návštěvě v Itálii naznačil, že americké diplomatické snahy o dosažení míru na Ukrajině mají jistý progres a mohly by vést k ukončení války. Šéf americké diplomacie Marco Rubio přitom v pátek naznačil, že Washington by mohl roli mírotvůrce opustit.
Česko se v tomto týdnu rozloučilo s uznávaným hercem Aloisem Švehlíkem, který byl neodmyslitelně spjatý s Národním divadlem. Právě v jeho historické budově se obřad ve středu uskutečnil. Herecký kolega Jiří Štěpnička posléze prozradil, jak loni probíhalo Švehlíkovo odcházení z divadla.
Sliby administrativy Donalda Trumpa, že zajistí mír na Ukrajině, dostávají další vážné trhliny. Šéf americké diplomacie Marco Rubio v pátek připustil, že Washington vzdá své snahy o ukončení konfliktu, pokud se ukáže, že ho není možné ukončit. Podle Rubia se musí situace během následujících dní vyjasnit.
Vévodkyně ze Sussexu Meghan Markle se po letech znovu vrátila k bolestivé ztrátě, která poznamenala její rodinný život. V nové epizodě svého podcastu otevřeně promluvila o potratu, který prodělala v roce 2020, a bez příkras popsala emoce, jež tehdy prožívala.