Rusko se hroutí. Putin údajně zvažuje drastická opatření

Rostoucí úrokové sazby a dramatický nárůst cen potravin způsobily výrazné zdražení základních komodit. Například ceny brambor vzrostly mezi listopadem 2023 a 2024 o téměř 95 %, zatímco cena másla se zvýšila o 36,5 %. Tento vývoj vedl k nárůstu krádeží v supermarketech, přičemž právě máslo se stalo jednou z nejčastěji odcizených položek.

Úrokové sazby v Rusku dosáhly rekordní výše 21 %, což významně ztěžuje situaci podnikům, které nyní čelí splácení dříve dostupných úvěrů. Kvůli tomuto hospodářskému tlaku Kreml zvažuje zmrazení bankovních vkladů, jejich přeměnu na bankovní akcie a zavedení potravinových lístků, jak uvádí telegramový kanál General SVR.

Podle tohoto zdroje již většina členů Politbyra souhlasí s nutností těchto opatření, ale odkládá jejich zavedení na co nejzazší dobu. Obávají se, že zmeškání „kritického momentu“ by mohlo vést k úplnému kolapsu finančního systému země.

Zprávy také naznačují, že se ruské vedení připravuje na omezení prodeje akcií vytvořených ze zmrazených vkladů na dobu minimálně jednoho roku. Potravinové lístky by mohly být zavedeny již tento víkend.

Ekonomická krize je dále prohlubována rostoucími vojenskými výdaji. Podle analýzy bývalého investičního bankéře z Morgan Stanley, Craiga Kennedyho, Rusko čelí dvojímu finančnímu tlaku: oficiálnímu obrannému rozpočtu ve výši 126 miliard dolarů, což představuje 32,5 % vládních výdajů na rok 2025, a mimořádnému financování války prostřednictvím zákona z února 2022, který bankám nařizuje poskytovat výhodné půjčky vojenským subjektům.

V důsledku toho ruský korporátní dluh vzrostl o 71 % na 415 miliard dolarů, což představuje 19,4 % HDP země. Tento růst překonal příjmy z ropy a plynu i oficiální obranné výdaje. Avšak udržitelnost tohoto modelu se v druhé polovině roku 2024 ukázala jako problematická, což vedlo k růstu inflace a úrokových sazeb pro reálnou ekonomiku nad 21 %. Kennedy varuje, že tyto podmínky vytvářejí „předpoklady pro systémovou úvěrovou krizi“.

Podle deníku Financial Times nyní Putin čelí hospodářské krizi, kterou do značné míry sám způsobil. Odborníci se shodují, že mezinárodní spojenci Ukrajiny by měli usilovat o další omezení přístupu Ruska k externím finančním zdrojům, aby jeho schopnost financovat konflikt dále oslabili.