Požadavek Donalda Trumpa na koupi Grónska neznamená návrat k imperiálním ambicím 19. století, ale odráží hypermoderní realitu: svět, který se zásadně mění vlivem klimatických změn. S táním ledových ploch v Arktidě vznikají nové možnosti pro těžbu zdrojů, rychlejší obchodní cesty, vojenské základny a rybolovné zóny.
Grónské ledovce ztrácejí ročně 270 miliard tun vody a arktický mořský led taje tak rychle, že v létě 30. let 21. století by mohla být polární moře zcela bez ledu. Tento dramatický vývoj otevírá prostor pro soupeření velmocí, jako jsou Čína, Rusko a Spojené státy, o kontrolu nad regionem, který se otepluje rychleji než jakákoli jiná část světa.
Trumpovo přání získat Grónsko již během jeho prvního prezidentského období vyvolalo v Dánsku ostrou reakci. Premiérka Mette Frederiksen tehdy i nyní odmítla prodej ostrova, který je autonomním územím pod dánskou správou od roku 1814. Přesto Frederiksen přiznala, že „rostoucí zájem USA o Grónsko vítá.“ Tento výrok odráží obavy Západu, že jejich odpověď na ruské a čínské aktivity v Arktidě byla nedostatečná.
Podle Michaela O’Hanlona z Brookings Institution byla americká politika v Arktidě v posledních letech spíše pasivní. Ačkoli Pentagon opakovaně varoval před aktivitami Ruska a Číny v regionu, Spojené státy dosud nevynaložily dostatek zdrojů na ochranu svých zájmů.
Ruský prezident Vladimir Putin dlouhodobě prosazuje rozvoj Severní mořské cesty, která by mohla výrazně zkrátit přepravu zboží mezi Čínou a Evropou. Tato trasa, která vede podél ruského pobřeží, je stále více přístupná díky tání ledu. K jejímu udržení však zůstávají nezbytné ledoborce, a Rusko proto intenzivně rozšiřuje svou flotilu, včetně nové třídy jaderných ledoborců.
Čína se na Arktidu zaměřuje prostřednictvím svého projektu Polární hedvábné stezky, který zahrnuje investice do obchodu a energetiky v ruském Dálném severu. Zájem čínských firem o těžbu nerostů v Grónsku také vyvolal paniku ve Washingtonu, i když dosud nebyl výrazně realizován.
Trump své ambice ospravedlňuje obranou „svobodného světa“ a varuje před rostoucí přítomností ruských a čínských lodí v Arktidě. Spojené státy však mají v regionu jen dvě ledoborce, z nichž jeden je téměř padesát let starý. Na rozdíl od Ruska a Číny tak Spojené státy zaostávají ve strategickém rozvoji svého vlivu v oblasti.
Trumpova bývalá administrativa zvažovala jiné možnosti, například rozšíření americké vojenské přítomnosti na Grónsku. Bývalý poradce pro národní bezpečnost John Bolton navrhoval diplomatická jednání s Dánskem a grónskou vládou, místo přímého požadavku na vlastnictví ostrova.
Ironií zůstává, že právě Trump, známý svým skepticismem vůči změnám klimatu, je tím, kdo prosazuje strategickou reakci na tání ledu. Zatímco Evropa a Spojené státy, které často obhajují kroky proti globálnímu oteplování, zaspaly, Rusko a Čína se aktivně chopily příležitostí, které klimatické změny nabízejí.
Grónsko tak zůstává klíčovým bodem v geopolitickém soupeření, které tání Arktidy ještě vyostřuje. Trumpovo kontroverzní přání vlastnit největší ostrov světa odhaluje hlubší strategické zájmy, jež budou v příštích letech hrát stále větší roli.
Policie ve středu zveřejnila nové detaily případu v Lužné na Rakovnicku, kterým se kriminalisté zabývají od úterý. Podle nejnovějších informací došlo ke konfliktu mezi majitelem domu a nájemníky. Případ je prověřován pro podezření z pokusu o vraždu.
I úspěšné filmové hvězdy mohou na vrcholu slávy zastavit zdravotní potíže. Loni se o tom přesvědčila Tereza Ramba, kterou po natáčení dalšího filmu paralyzovala vážná nemoc. Sympatický herečka nyní konečně popsala, co přesně se s ní dělo.
Česko se ještě může těšit na alespoň nepatrně teplejší podzimní počasí. V příštím týdnu vyšplhají teploty až na 17 stupňů, protože k nám bude proudit teplejší vzduch. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kontroverzními výroky, jejichž autorem má být podle zjištění jednoho z tuzemských médií nově zvolený poslanec Filip Turek, se začala zabývat policie. Informovala o tom Česká televize. Turek má být podle dřívějších informací kandidátem Motoristů na ministerské místo v nové vládě.
Laďka Něrgešová opět prokázala velkou odvahu. Navzdory vážné nemoci, se kterou se statečně pere, se poprvé od odhalení diagnózy objevila na veřejnosti. A překvapila i kolegyně, které dopředu o ničem netušily.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) v dalším z pravidelných hlášení vyzval končící Fialovu vládu, aby řešila otázku státního rozpočtu na rok 2026. Nový kabinet podle Babiše nehodlá měnit schodek rozpočtu, chce jen přesouvat peníze tak, aby byly k dispozici na dopravní stavby.
Český fotbal se po víkendové ostudě na Faerských ostrovech, kde národní tým prohrál 1:2, rozhodl pro zásadní krok. Fotbalová asociace odvolala reprezentačního trenéra Ivana Haška. Manažer reprezentací Pavel Nedvěd teď bude muset ukázat, co dokáže.
Britskou monarchií otřásá další skandál kontroverzního prince Andrewa. Podle nejnovějších informací udržoval blízký kontakt s finančníkem Jefrreym Epsteinem déle, než tvrdil. Na Ostrovech se proto řeší, jak by ještě mohl král Karel III. mladšího sourozence potrestat.
Leoš Mareš o sebe dbá, což opět ukázal v těchto dnech. Blonďaté vlasy jsou minulostí, známý moderátor představil nový účes. Stalo se tak, když s jedním ze synů vyrazil do společnosti.
Už na jaře uplynul rok od smrti legendárního herce a režiséra Jana Kačera. Letos v říjnu, kdy v úvodu měsíce došlo na jeho nedožité 89. narozeniny, byl Kačer posmrtně oceněn končícím ministrem kultury Martinem Baxou (ODS). Nešlo zdaleka o první ocenění slavného umělce.
Marek Eben tvoří se svou manželkou Markétou jeden z nejstabilnějších párů českého šoubyznysu. Jsou spolu už přes 40 let, přičemž se vyrovnali i se ztrátou dítě a tím, že Fišerová skončila na invalidním vozíku. Přesto teď musel známý moderátor reagovat na nepříjemné spekulace.
Necelý půlrok po smrti legendárního Jiřího Bartošky je uzavřené dědické řízení, které se týkalo zejména vdovy a obou dětí manželů. Podle dostupných informací nenastaly v rodině žádné spory. Naopak, na všem panovala stoprocentní shoda.