Šílenství, nebo skvěle promyšlená strategie? Trump nechce Grónsko jen tak z nudy
Požadavek Donalda Trumpa na koupi Grónska neznamená návrat k imperiálním ambicím 19. století, ale odráží hypermoderní realitu: svět, který se zásadně mění vlivem klimatických změn. S táním ledových ploch v Arktidě vznikají nové možnosti pro těžbu zdrojů, rychlejší obchodní cesty, vojenské základny a rybolovné zóny.
Grónské ledovce ztrácejí ročně 270 miliard tun vody a arktický mořský led taje tak rychle, že v létě 30. let 21. století by mohla být polární moře zcela bez ledu. Tento dramatický vývoj otevírá prostor pro soupeření velmocí, jako jsou Čína, Rusko a Spojené státy, o kontrolu nad regionem, který se otepluje rychleji než jakákoli jiná část světa.
Trumpovo přání získat Grónsko již během jeho prvního prezidentského období vyvolalo v Dánsku ostrou reakci. Premiérka Mette Frederiksen tehdy i nyní odmítla prodej ostrova, který je autonomním územím pod dánskou správou od roku 1814. Přesto Frederiksen přiznala, že „rostoucí zájem USA o Grónsko vítá.“ Tento výrok odráží obavy Západu, že jejich odpověď na ruské a čínské aktivity v Arktidě byla nedostatečná.
Podle Michaela O’Hanlona z Brookings Institution byla americká politika v Arktidě v posledních letech spíše pasivní. Ačkoli Pentagon opakovaně varoval před aktivitami Ruska a Číny v regionu, Spojené státy dosud nevynaložily dostatek zdrojů na ochranu svých zájmů.
Ruský prezident Vladimir Putin dlouhodobě prosazuje rozvoj Severní mořské cesty, která by mohla výrazně zkrátit přepravu zboží mezi Čínou a Evropou. Tato trasa, která vede podél ruského pobřeží, je stále více přístupná díky tání ledu. K jejímu udržení však zůstávají nezbytné ledoborce, a Rusko proto intenzivně rozšiřuje svou flotilu, včetně nové třídy jaderných ledoborců.
Čína se na Arktidu zaměřuje prostřednictvím svého projektu Polární hedvábné stezky, který zahrnuje investice do obchodu a energetiky v ruském Dálném severu. Zájem čínských firem o těžbu nerostů v Grónsku také vyvolal paniku ve Washingtonu, i když dosud nebyl výrazně realizován.
Trump své ambice ospravedlňuje obranou „svobodného světa“ a varuje před rostoucí přítomností ruských a čínských lodí v Arktidě. Spojené státy však mají v regionu jen dvě ledoborce, z nichž jeden je téměř padesát let starý. Na rozdíl od Ruska a Číny tak Spojené státy zaostávají ve strategickém rozvoji svého vlivu v oblasti.
Trumpova bývalá administrativa zvažovala jiné možnosti, například rozšíření americké vojenské přítomnosti na Grónsku. Bývalý poradce pro národní bezpečnost John Bolton navrhoval diplomatická jednání s Dánskem a grónskou vládou, místo přímého požadavku na vlastnictví ostrova.
Ironií zůstává, že právě Trump, známý svým skepticismem vůči změnám klimatu, je tím, kdo prosazuje strategickou reakci na tání ledu. Zatímco Evropa a Spojené státy, které často obhajují kroky proti globálnímu oteplování, zaspaly, Rusko a Čína se aktivně chopily příležitostí, které klimatické změny nabízejí.
Grónsko tak zůstává klíčovým bodem v geopolitickém soupeření, které tání Arktidy ještě vyostřuje. Trumpovo kontroverzní přání vlastnit největší ostrov světa odhaluje hlubší strategické zájmy, jež budou v příštích letech hrát stále větší roli.
Apokalypsa v Kalifornii: Los Angeles je v plamenech. Tisíce lidí přišly o domovy, hasiči nemají vodu
Los Angeles čelí jedné z nejhorších přírodních katastrof posledních let. Pět aktivních požárů v této oblasti již spálilo téměř 27 tisíc akrů půdy, přičemž dva největší – Palisades a Eaton – jsou zcela nezkrocené a zuří druhou noc. Zatím je potvrzeno pět mrtvých a více než 137 tisíc lidí bylo nuceno opustit své domovy.
Slovenskem otřásl další útok medvěda
V Chráněné krajinné oblasti Poľana došlo v úterý dopoledne k vážnému incidentu, kdy medvěd hnědý zaútočil na myslivce. Podle informací, které poskytl odbor komunikace Štátnej ochrany prírody (ŠOP) SR, muž při útoku utrpěl četná poranění, včetně kousanců a škrábanců.
Marek Eben na sebe prozradil další tajemství
Moderátor Marek Eben je sice mezi diváky populární a zábavný, doma to ale neplatí. Naopak, s manželkou se prý doslova nudí!
Jsme ve vesmíru sami? NASA má možná důkazy o opaku, je tu ale zásadní problém
NASA oznámila dvě nové strategie pro návrat vzorků z Marsu na Zemi, které by mohly být realizovány do 30. let 21. století. Tyto plány představují alternativy k původnímu programu Mars Sample Return, který NASA vyvinula ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Původní plán byl shledán příliš složitým a drahým, s odhadovanými náklady až 11 miliard dolarů a návratem vzorků posunutým na rok 2040. Takové zpoždění označil šéf NASA Bill Nelson za nepřijatelné.
Kdy skončí válka na Ukrajině? Padnul konečný termín
Donald Trump, který má v lednu usednout do úřadu amerického prezidenta, staví ukončení války na Ukrajině mezi své hlavní priority. Jeho tým plánuje dosáhnout dohody s oběma stranami konfliktu do 100 dní od inaugurace. Tento ambiciózní cíl stanovil Keith Kellogg, Trumpův kandidát na pozici speciálního vyslance pro Ukrajinu a Rusko, během rozhovoru pro Fox News.
Je to jízda. Sára Donutilová poprvé ukázala tvář novorozeného syna
Velká radost zavládla o Vánocích v rodině Miroslava Donutila, protože jeho synovi Martinovi a jeho ženě Sáře se narodilo vytoužené miminko. Hrdá maminka, která se stejně jako manžel a tchán věnuje herectví, se nyní pochlubila krásným snímkem potomka.
Fico hrozil Ukrajině z Bruselu: Ukážeme Zelenskému, že jsme suverénní stát
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SSD) v Bruselu nekompromisně připomněl svůj postoj: pokud se nezmění situace kolem tranzitu plynu přes Ukrajinu, Slovensko zavede tvrdá reciproční opatření. Ta by mohla zasáhnout nejen politiku, ale i běžné Ukrajince, kteří se potýkají s následky války. Ministryně hospodářství Denisa Saková (Hlas-SD) mu při jednáních kryla záda, zatímco tlak na Evropskou komisi roste.
Josef Trojan má problém. Po rodičích zdědil talent, ale i jednu nepříjemnost
Josef Trojan se o Vánocích připomněl českému národu v nové štědrovečerní pohádce Tři princezny. To ještě diváci netušili, čím si prochází v osobním životě. Trojan totiž přiznal, že se potýká s nepříjemným problémem.
Belgický premiér De Croo čelil pokusu o otravu
V listopadu loňského roku obdržela kancelář belgického premiéra Alexandra De Crooa dopis obsahující bílý prášek, který byl nyní identifikován jako strychnin – silný jed, který může být smrtelný. Incident vedl k hospitalizaci jednoho z premiérových poradců, který přišel s látkou do styku.
Princezna Kate slaví. Po roce plném nejistoty je dnešní den výjimečný
Princezna Kate ve čtvrtek slaví 43. narozeniny, které sice nejsou kulatým jubileem, přesto je lze označit za výjimečné. Loni si totiž nikdo v Británii nemohl být jistý tím, že se jich manželka prince Williama dožije. Sváděla totiž náročný a naštěstí i úspěšný boj s rakovinou.
Závod mezi USA a Čínou o dobytí Měsíce odstartoval. Otázek je víc než odpovědí
Závody mezi Spojenými státy a Čínou o návrat na Měsíc nabírají na obrátkách. Obě země plánují vybudovat dlouhodobé výzkumné stanice na měsíčním povrchu, podobné těm, které již existují v Antarktidě. S tím však přichází i otázky týkající se potenciálních sporů – například o umístění základen či těžbu měsíčních zdrojů, jako je vodní led v kráterech na pólech. Tento led má pro budoucí vesmírné mise zásadní význam, neboť může sloužit jako zdroj raketového paliva i podpory života.
Policie prozradila závěry vyšetřování loňské smrti Karla Heřmánka (†76)
Policie definitivně uzavřela případ loňské smrti populárního herce Karla Heřmánka. K trestnému činu podle vyšetřovatelů nedošlo. Heřmánek zemřel na konci srpna na střelnici na Příbramsku. Bylo mu 76 let.