Smrt papeže Františka zasáhla britskou královskou rodinu. Král Karel III. truchlí

Král v prohlášení uvedl, že ačkoliv ho zpráva o úmrtí papeže hluboce zasáhla, určitou útěchu nalezl ve skutečnosti, že František ještě stihl o Velikonocích naposledy požehnat světu a církvi, které oddaně sloužil až do posledních dnů.

Britský panovnický pár se s papežem naposledy setkal na státní návštěvě v Itálii začátkem tohoto měsíce. Šlo o jedno z několika osobních setkání, které si král Karel podle svých slov uchová v „zvláštní paměti“. Během jejich soukromé audience papež František popřál královskému páru k jejich 20. výročí svatby.

„Jeho Svatost bude vzpomínán pro svůj soucit, úsilí o jednotu církve a neúnavné odhodlání sloužit všem lidem víry i těm, kdo z dobré vůle pracují pro blaho ostatních,“ uvedl král Karel.

Zvláštní důraz položil na Františkovu ekologickou odpovědnost: „Jeho přesvědčení, že péče o stvoření je existenčním výrazem víry v Boha, oslovilo miliony lidí po celém světě. Svou službou lidem i planetě hluboce zasáhl životy mnoha lidí.“

Král rovněž dodal, že je s královnou „hluboce dojalo“, že mohli papeže osobně navštívit. Vyjádřili „nejhlubší soustrast a upřímnou lítost“ církvi, které papež sloužil s takovou oddaností, a všem lidem po celém světě, kteří nyní truchlí nad ztrátou tohoto věrného následovníka Ježíše Krista.

K poctě papeže Františka se přidal i britský premiér Sir Keir Starmer. V prohlášení uvedl, že se připojuje k „milionům lidí po celém světě, kteří truchlí nad jeho smrtí“. Zároveň ocenil Františkovo vedení katolické církve jako „odvážné“ a pramenící z „hluboké pokory“.

„Papež František byl papežem chudých, utlačovaných a zapomenutých. Byl blízko lidské křehkosti, setkával se s křesťany po celém světě, kteří čelili válkám, hladomoru, pronásledování a chudobě,“ uvedl Starmer. „A přesto nikdy neztratil naději – naději poháněnou vírou – v lepší svět.“

Tato silná a srdečná slova z úst britských představitelů jen podtrhují, jak hluboký otisk zanechal papež František nejen v katolické církvi, ale i v globálním svědomí. Jeho otevřenost, lidskost a duchovní síla oslovily i ty, kteří sami katolíky nejsou. V době smutku se tak jeho odkaz stává pojítkem mezi náboženstvími, národy i politickými systémy.