Ačkoliv některé bohaté státy tvrdí, že jejich nové cíle pro snižování emisí do roku 2035 odpovídají snaze udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 °C, odborníci na klimatickou spravedlnost jejich tvrzení zpochybňují. Upozornil na to server Climate Home News.
Velké ekonomiky, jako Velká Británie, Kanada nebo Švýcarsko, ve svých národních klimatických plánech (NDC), které v posledních měsících předložily OSN, tvrdí, že pokud by všechny země postupovaly stejným tempem, byl by dosažen cíl Pařížské dohody. Kritici však poukazují na to, že tyto státy přehlížejí svou historickou odpovědnost za emise, které vedly k současné klimatické krizi, a měly by proto své emise snižovat rychleji než průměr.
Podle odborníků, včetně klimatologa Robina Lambolla z Imperial College London, by bohaté státy měly dosáhnout uhlíkové neutrality mnohem dříve než zbytek světa. „Kdybychom v roce 2015 začali hromadně směřovat k uhlíkové neutralitě v roce 2050, bylo by to pravděpodobně dostatečné k udržení oteplení pod hranicí 1,5 °C,“ uvedl. „Bohužel globální emise stále neklesají a každý další rok jejich růstu tento cíl ztěžuje.“
Většina rozvojových států neplánuje dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050, částečně kvůli omezeným finančním možnostem na přechod k ekologické ekonomice. Například Čína, která je aktuálně největším světovým znečišťovatelem, míří na rok 2060, zatímco Indie až na rok 2070.
Rok 2024 poprvé zaznamenal celoroční průměr globálního oteplení přesahující 1,5 °C oproti předindustriálním úrovním, což ale podle vědců neznamená definitivní prolomení cíle Pařížské dohody, která pracuje s dlouhodobými průměry alespoň dvou dekád.
Na summitu COP28 v Dubaji v roce 2023 se všechny státy zavázaly, že jejich budoucí klimatické plány budou v souladu s cílem 1,5 °C, přičemž se zohlední jejich národní podmínky. Nicméně dosud zveřejněné plány bohatých států stále vycházejí z premisy, že všechny země by měly snižovat emise stejným tempem, bez ohledu na jejich historický podíl na klimatických změnách.
Kritici upozorňují, že argumenty bohatých států jsou zavádějící a založené na „kreativní interpretaci“ pravidel. „Kvůli vyšším historickým emisím by měly rozvinuté země snižovat emise rychleji, než je celosvětový průměr,“ uvedla Avantika Goswami z indického Centra pro vědu a životní prostředí.
Podle jejích slov byla chybou Pařížské dohody z roku 2015 absence přísných povinností pro bohaté státy. Na rozdíl od Kjótského protokolu z roku 1997, který stanovoval závazky výhradně pro vyspělé ekonomiky, současná dobrovolná dohoda umožňuje jednotlivým státům stanovovat si vlastní cíle.
Kanadská poradní skupina pro uhlíkovou neutralitu (NZAB) odhaduje, že Kanada již do konce roku 2024 vyčerpá svůj podíl emisí, který je kompatibilní s cílem 1,5 °C, a do roku 2030 překročí i rozpočet odpovídající limitu 2 °C. Podle NZAB by Kanada měla být uhlíkově negativní – tedy odstraňovat více emisí, než jich vypustí – již nyní, nikoli až v roce 2050.
Vzhledem k tomuto nesouladu doporučuje NZAB, aby Kanada financovala dodatečné snižování emisí v jiných zemích, což kanadská vláda ve svém klimatickém plánu skutečně uznává jako „zásadní“ součást svého přístupu.
Rozvojové státy se ve svých klimatických plánech často odkazují na princip „společných, ale rozdílných odpovědností“, který je klíčovou součástí mezinárodního klimatického práva. Například Zambie zdůraznila ve své strategii potřebu „spravedlivého přístupu k atmosférickému prostoru“, čímž dává najevo, že rozvojové země si nemohou dovolit stejnou rychlost přechodu na čistou energii jako bohaté státy.
Zajímavě se k tomuto tématu staví Brazílie, která letos hostí klimatický summit COP30. Ačkoli jde o rozvojovou zemi, plánuje uhlíkovou neutralitu již v roce 2050 a zároveň vyzývá vyspělé ekonomiky, aby svůj cíl posunuly ještě dříve – ideálně do roku 2045.
Podobný požadavek v roce 2023 vznesl i generální tajemník OSN António Guterres, který vyzval bohaté státy k dosažení uhlíkové neutrality co nejblíže roku 2040. Zatím ale žádná velká ekonomika na tuto výzvu nereagovala. Výjimkou je Německo, které si jako jedna z mála zemí stanovilo cíl uhlíkové neutrality na rok 2045.
Tlak na bohaté státy, aby přehodnotily svůj přístup k plnění klimatických závazků, tedy pokračuje. Zda se na summitu COP30 v Brazílii podaří dosáhnout pokroku, bude záviset na ochotě vyspělých ekonomik přijmout odpovědnost za svou historickou uhlíkovou stopu a zavázat se k rychlejšímu snižování emisí.
Řada slavných lidí se v pondělí přišla rozloučit se zesnulým zpěvákem Karlem Bláhou, ale jedna tvář chyběla. Jiří Krampol se s Bláhou dlouhá léta přátelil, na pohřby ale zásadně nechodí. Rodině zesnulého se nicméně ozval.
Český sport zasáhla o uplynulém víkendu jedna velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 25 let v sobotu náhle a nečekaně zemřel Adam Bydžovský, trenér juda a úspěšný český reprezentant. Informoval o tom Český svaz judo na webových stránkách.
Až do konce května se neočekává výraznější oteplení, vyplývá z aktuálního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Nejtepleji bude během sledovaného období na začátku června. Denní maxima vyšplhají v průměru na 23 stupňů.
Přesně 24 hodin po úvodním buly předchozího zápasu nastoupila česká hokejová reprezentaci do dalšího utkání na mistrovství světa. Trenéři sáhli ke třem změnám v sestavě, v nichž dvě byly vynucené zdravotním stavem. Na výkonu se to ale výrazně nepodepsalo. Národní tým po bezbrankové první třetině vstřelil sedm gólů a nad Dánskem zvítězil 7:2.
Veronika Arichteva má na prvním místě rodinu, která se v posledních dnech vyrovnává s úmrtím jejího tatínka Pavla Nového, známého producenta. Stále má ale maminku, kterou se rozhodla ukázat fanouškům u příležitosti Dne matek.
Česko oficiálně pogratulovalo novému papeži Lvu XIV. ke zvolení. Pražský hrad informoval, že prezident Petr Pavel dnes odeslal do Vatikánu telegram. Hlava státu zároveň pozvala nástupce zesnulého papeže Františka k budoucí návštěvě Česka.
Mistrovství světa v hokeji ve Švédsku a Dánsku pokračuje i dnes, opět s českou účastí. Hrozí ale, že dva ze členů národního týmu do večerního utkání s domácí reprezentací nenastoupí. Už nyní je navíc jisté, že dojde ke změně na brankářském postu.
Česko se rozloučí se zesnulým hercem Jiřím Bartoškou příští týden v úterý. Informovali o tom organizátoři karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška zemřel ve čtvrtek, bylo mu 78 let.
Monika Absolonová se loni podruhé za sebou stala bronzovou Slavicí, přestože přes dvě dekády nevydala novou desku. Možná i kvůli takto vyjádřené přízni fanoušků se rozhodla připravit další album.
Nepříjemně se mohli cítit cestující v letounu aerolinek Turkish Airlines, který musel v sobotu opakovat přistání na Ruzyni. Šlo o spoj z Istanbulu do Prahy. Všechno naštěstí dobře dopadlo, ačkoliv se podle svědectví odehrálo pořádné drama.
Českou hudbu zasáhla na konci uplynulého víkendu smutná zpráva. Ve věku 101 let zemřela uznávaná varhanice Alena Štěpánková-Veselá, někdejší rektorka Janáčkovy akademie múzických umění, která byla celý život neodmyslitelně spjatá s Brnem.
Jiří Bartoška si uměl užívat života, což bylo každý rok asi nejvíce patrné na karlovarském filmovém festivalu. Jeho dlouholetý prezident si rok před svou smrtí, která nastala ve čtvrtek 8. května, pořídil za pořádný balík nemovitost v úplně jiném kraji, kde byste lázeňské město hledali marně.