Státní rozpočet skončil s deficitem ve výši 271,4 miliardy

Rozpočtové příjmy překročily schválený plán o 5,2 miliardy korun, přičemž největší nárůst vykázaly daňové příjmy, které překročily plánovanou výši o 8,3 miliardy korun. Nejvýrazněji se na tomto výsledku podílel výběr daní z příjmů fyzických osob, spotřební daně z minerálních olejů a daně z hazardních her.

Výdaje naopak zůstaly pod plánovaným limitem, a to zejména díky umírněným běžným výdajům, zatímco kapitálové výdaje přesáhly původní plán o 25,5 miliardy korun díky využití nespotřebovaných prostředků z předchozích let.

Jedním z hlavních faktorů ovlivňujících rozpočet byly zářijové povodně, které vedly k novelizaci státního rozpočtu. Výdaje byly navýšeny o 30 miliard korun na obnovu škod, což zvýšilo schválený deficit na 282 miliard korun. Největší část prostředků směřovala na opravy dopravní infrastruktury, obnovu vodovodní a kanalizační sítě a na pomoc domácnostem postiženým povodněmi.

Meziroční nárůst celkových výdajů o 34,1 miliardy korun byl tažen zvýšením dávek důchodového pojištění, ostatních sociálních dávek a transferů státním fondům. Významné investice směřovaly také do obrany, vzdělávání a zdravotnictví. Naopak podpora v oblasti energií meziročně poklesla o 67 miliard korun, což přispělo k omezení dynamiky běžných výdajů.

Premiér Petr Fiala ocenil, že vláda dokázala spojit rozpočtovou disciplínu se strategickými investicemi, a zdůraznil, že tento přístup je klíčem k dlouhodobé prosperitě země. Ministr financí Zbyněk Stanjura vyzdvihl přesné plnění rozpočtu na obou stranách a dodržení rozpočtových závazků v klíčových oblastech, jako je školství, obrana a sociální výdaje.

Po očištění o příjmy a výdaje spojené s projekty Evropské unie činil schodek 287,4 miliardy korun, což je stále o 13,2 miliardy méně než v roce 2023. Tento výsledek potvrzuje pokračující snahu vlády o konsolidaci veřejných financí při současném zajištění důležitých investic a podpory občanů.