Učitelé by na tom od ledna měli být lépe. Končící vláda jim zvýšila platy

Vláda rozhodla o valorizaci platových tarifů pedagogických pracovníků v regionálním školství a akademických pracovníků státních vysokých škol od 1. ledna 2026. Platové tarify pedagogických pracovníků budou do 7. platové třídy včetně valorizovány o pevnou částku 2 000 korun a od 8. do 16. platové třídy pak budou navýšeny o sedm procent. Zvolené řešení respektuje možnosti státního rozpočtu na příští rok a společně se změnou financování nepedagogických pracovníků ve školství zaručuje dostatečný objem finančních prostředků tak, aby ředitelé škol nemuseli současně s navýšením tarifů krátit učitelům netarifní složky platu.

Vláda schválila materiál Politika krajiny České republiky s výhledem do roku 2050, který stanovuje priority a cíle v oblasti plánování, ochrany a využívání krajiny, jichž chce Česká republika dosáhnout do roku 2050. Podobný strategický dokument, který systematicky a koordinovaně řeší stav krajiny či krajinné plánování, v Česku zatím chyběl. Politika krajiny například usiluje o posílení rozhodujících práv obcí a občanů, zaměřuje se na lepší ochranu půdy a vody, na zachování a obnovu biodiverzity nebo na proces adaptace lesních ekosystémů na měnící se klimatické podmínky ve střední Evropě. Usiluje rovněž prohloubení vztahu veřejnosti ke krajině prostřednictvím vzdělávání, osvěty a participace místních komunit na plánování a správě území.

Vláda schválila rovněž strategii ochrany biologické rozmanitosti České republiky do roku 2050 a navazující akční plán pro období 2026–2030. Nová strategie stanovuje deset dlouhodobých cílů ve třech prioritních oblastech, které se zaměřují na ochranu a obnovu ekosystémů, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a posílení povědomí společnosti o významu přírody. 

Kabinet projednal a schválil také tři strategické dokumenty, které připravilo Ministerstvo spravedlnosti. Pilíře trestní politiky stanovují priority trestní politiky České republiky. Hlavními pilíři trestní politiky jsou oběti trestných činů, pachatelé, justice a sankční politika a zastřešují klíčové principy, jimiž jsou právo na spravedlivý proces, ochrana společnosti, prevenci kriminality a důraz na provázanost trestní a sociální politiky. Koncepce rozvoje vězeňství do roku 2035 se zabývá zlepšením podmínek v tuzemských věznicích s cílem vytvořit dlouhodobě udržitelný, moderní, efektivní a humánní systém, který bude odpovídat současným společenským výzvám a mezinárodním standardům a pomůže například snížit míru recidivy a podpořit reintegraci vězněných osob do společnosti nebo stabilizovat a rozvíjet personální kapacity Vězeňské služby.

Koncepce rozvoje probace a mediace do roku 2035 pak plánuje další rozvoj probační a mediační služby s cílem v horizontu deseti let zajistit dostupný, kvalitní a udržitelný systém probace a mediace, který podporuje odpovědné chování pachatelů, poskytuje odbornou podporu obětem a vytváří prostor pro širší využívání restorativních přístupů a zároveň vytváří i podmínky pro stabilní a efektivní fungování probační a mediační služby jako moderní veřejné instituce. 

Vláda také aktualizovala nařízení určující výši náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů a obdobné nařízení vlády pro příslušníky bezpečnostních sborů. V obou případech se náhrady od 1. ledna 2026 navyšují v souladu s legislativou podle schválené valorizace důchodů, tedy o 2,6 procenta a o 240 korun měsíčně.

Vláda schválila také návrh změnového zákona, který do české legislativy přenáší změny obsažené v novele unijní směrnice zabývající se smlouvami o finančních službách uzavíranými na dálku. Nejdůležitější změnou je zavedení tzv. tlačítka pro odstoupení od smlouvy, které budou muset mít všechny spotřebitelské smlouvy, nejen smlouvy o finančních službách uzavíraných na dálku. Změnu je nutné promítnout do občanského zákoníku a do zákonů o ochraně spotřebitele, o České národní bance, o podnikání na kapitálovém trhu a o investičních společnostech a investičních fondech.

Kabinet schválil také nařízení vlády o postupu pro výpočet nákladového nájemného pro dostupné nájemní bydlení a aktualizaci definice a finančních limitů běžné údržby a drobných oprav v bytech. Nařízením se stanovuje, jak se má při výpočtu nákladového nájemného postupovat, aby výsledná částka byla férová jak pro investora, tak pro nájemce bytu. Druhým nařízením se po deseti letech navyšuje podíl nájemce na běžné údržbě a drobných opravách užívaného bytu. Důvodem je nárůst cen, a tím i nákladů na údržbu a opravy bytu, k němuž od poslední novelizace došlo. V případě nákladů na drobné opravy se částka zvyšuje z 1 000 korun na 1 500 korun za jednu opravu a maximální roční limit pro veškeré drobné opravy, které je nájemce povinen provádět, se zvyšuje ze 100 na 150 korun za metr čtvereční obytné plochy.