Ukrajina se nachází v kritickém bodě války. Vyčerpaní vojáci už nevěří v pomoc Západu

Ukrajinská armáda čelí tvrdé realitě války opotřebování, která znamená vysoké ztráty a stále složitější nábor nových vojáků. Příběh ukrajinské bojové zdravotnice Anastasie je ilustrací zoufalé situace. Bez vojenského nebo zdravotnického výcviku byla převelena na jednu z nejnebezpečnějších front v Doněcké oblasti. Její nadřízení údajně zfalšovali její dokumenty, aby tento přesun umožnili. To poukazuje na nedostatek personálu, který ukrajinské velení nutí k improvizovaným a často sporným řešením.

Situace se natolik vyhrotila, že ukrajinský vrchní velitel Oleksandr Syrskyj v lednu nařídil převelení více než 5000 příslušníků letectva k pozemním silám. Tento krok vyvolal obavy, že Ukrajina ztrácí kvalifikované odborníky, které nebude snadné nahradit.

Kromě vysokých ztrát ukrajinské armádě ubývá morální síla. Stále více vojáků odchází bez povolení, což způsobuje značné komplikace při udržení bojových operací. Někteří důstojníci kritizují velení, že prosazuje rigidní sovětský styl řízení, který potlačuje iniciativu schopných velitelů a upřednostňuje loajalitu nad kompetencí.

Kritici upozorňují na rostoucí chaos v armádním velení, které stanovuje nerealistické cíle bez ohledu na skutečné možnosti jednotek. Syrskyj je obviňován, že dosazuje loajální velitele bez potřebných zkušeností a potlačuje jakoukoli kritiku. Tento problém se odráží i na politické úrovni, kde byly zatčeny některé vysoce postavené armádní osobnosti kvůli selháním na frontě.

Ztráty jsou ohromující – prezident Volodymyr Zelenskyj v prosinci přiznal více než 43 000 padlých ukrajinských vojáků a dalších 370 000 zraněných. Syrskyj tvrdí, že ruské ztráty jsou několikanásobně vyšší, ale na bojišti je situace jiná. Od května ruské síly získaly zpět části Charkovské oblasti a obsadily 2800 čtverečních kilometrů ukrajinského území.

Ruské jednotky se nyní přibližují k logistickému uzlu v Pokrovsku, což vyvolává další otázky ohledně strategických rozhodnutí ukrajinského velení. Kritika přichází i zevnitř armády – velitel elitního ukrajinského praporu Da Vinci Wolves Serhij Filimonov označil ukrajinské vojenské vedení za odtržené od reality a nekompetentní.

V této kritické fázi války se Ukrajina snaží zajistit pokračování podpory z USA. Avšak postoj Donalda Trumpa, který prosazuje rychlé ukončení války a je ochoten jednat s Ruskem, vyvolává v Kyjevě obavy.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio nedávno prohlásil, že hlavním problémem Ukrajiny není nedostatek financí, ale nedostatek mužů. Pokud Trump zvítězí v listopadových volbách, mohl by přístup Washingtonu k válce v Ukrajině dramaticky změnit a vyvolat tlak na mírové řešení, které by pro Ukrajinu mohlo být nevýhodné.

Ukrajinská armáda se snaží přejít na moderní západní model velení, který by byl efektivnější než dosavadní sovětský systém. To zahrnuje digitalizaci rozhodovacích procesů a snížení byrokracie, která zpomaluje reakce na bojišti.

Nicméně vojenští experti upozorňují, že pokud nebude Ukrajina lépe nakládat s nově rekrutovanými vojáky a nebude je vhodně začleňovat do zkušenějších jednotek, bude nadále trpět vysokými ztrátami a dezercemi.

Ukrajinská armáda se nachází v nelehké situaci, kdy čelí nejen silnému ruskému tlaku, ale i vnitřním problémům. Nedostatek zkušených vojáků, vyčerpanost jednotek a otázky kolem kompetence velení představují vážné hrozby pro další průběh války.

Vliv Trumpovy případné administrativy na americkou podporu zůstává klíčovou neznámou. Ukrajina se proto ocitá před zásadním dilematem – jak udržet bojovou sílu na frontě a zároveň přesvědčit své spojence, že investice do její obrany stále dává smysl.