Ústavní soud podržel vládní důchodovou novelu

Ústavní soud v tiskové zprávě uvedl, že nejprve v otázce návrhu skupiny více než sedmi desítek poslanců posuzoval ústavnost legislativního procesu. Podle závěrů ÚS nebyl proces zatížen protiústavní vadou. 

Co se týká obsahu novely, soud řešil zpřísnění věkové podmínky pro odchod do předčasného důchodu. Podle skupiny navrhovatelů zasáhla nová právní úprava do legitimního očekávání pojištěnců, kteří před dnem nabytím účinnosti novely splňovali věkovou podmínku pro odchod do předčasného starobního důchodu, ale nepožádali o něj, a s účinností novely podmínku splňovat přestali. Ústavní soud jim nepřisvědčil.

Soud se na prvním místě věnoval legislativnímu procesu a jeho ústavnosti. Vycházel přitom z principu parlamentní autonomie, který je odvozen z ústavního principu dělby moci. 

"Navrhovatelka považovala za protiústavní, že, zaprvé, sněmovní většina ve třetím čtení návrhu zákona zkrátila maximální dobu vystoupení jednotlivých poslanců na dvakrát 10 minut, a že, zadruhé, následně ukončila rozpravu, přestože do ní bylo ještě přihlášeno 36 poslanců," připomněl soud. 

Skupina navrhovatelů zároveň neměla námitky vůči dalším obsahovým změnám zákona o důchodovém pojištění. Soud se tak nezabýval změnami, které se týkají krácení za předčasnost, či úpravou valorizačního mechanismu. 

Ústavní soud konstatoval, že napadená úprava nemá protiústavní účinky, protože nejde o pravou, ale o nepravou retroaktivitu, která je obecně přípustná. "Důležité je zejména to, že všem pojištěncům, kteří do 30. 9. 2023 splňovali všechny tři hmotněprávní podmínky pro přiznání předčasného důchodu, a to věk, dobu pojištění a podání žádosti, byl předčasný starobní důchod přiznán. Napadená úprava tedy neměla účinky pravé retroaktivity. Nikomu nebyl odebrán nárok na předčasný důchod, ten vzniká až ke dni jeho přiznání, a to po splnění všech zákonných podmínek včetně podání žádosti," podotkli soudci.