V Česku se usadil invazní komár. Může šířit nebezpečné nemoci

O komáru japonském se ví, že může přenášet velké množství nejrůznějších virových nemocí, jako je například západonilská horečka, horečka dengue, nebochikungunya. V Evropě se jeho výskyt potvrdil už v roce 2000, ale na českém území byl poprvé zaznamenán v roce 2021. Velmi rychle se však rozšířil a letos se již nacházel na zhruba polovině z více než 60 zkoumaných lokalit.

"Tento druh komára se hojně vyskytuje v okolí lidských sídel, kde se množí například v nádržích na dešťovou vodu, truhlících pod květináči, nebo třeba ve vázách s květinami. Podobná místa na rozmnožování v minulosti využíval původní český komár pisklavý, ten ale saje hlavně na ptácích, tudíž jeho přítomnost člověk příliš nepocítil. Oproti němu komár japonský jako svého hostitele preferuje hlavně savce, včetně člověka. Na rozdíl od komára pisklavého je komár japonský aktivní přes den, přičemž jeho aktivita je nejvyšší ráno a večer," uvedl Martin Kulma, vedoucí Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci SZÚ.

"Naše výsledky ukazují, že populace komára japonského v Česku je z genetického hlediska poměrně různorodá. To dokazuje, že k zavlečení tohoto komára do Česka došlo několikrát nezávisle na sobě a z různých zdrojových oblastí," sdělil k výsledkům Bodhi van Wieringen, který se na České zemědělské univerzitě věnoval výzkumu genetické struktury populace komára japonského v Česku.

Podle Jiřího Černého z České zemědělské univerzity zatím komár japonský nepředstavuje bezprostřední riziko pro lidi v Česku. "To se ale může v budoucnu změnit. Rizikem jsou například cestovatelé, kteří by si přivezli některou z těchto nemocí z tropů a nakazili zdejší populaci invazních komárů," upozornil. Efektivní obranou před komáry je likvidace líhnišť, tedy míst s výskytem larev. Typicky jde o stojaté vody o malé ploše, kde periodicky stoupá a klesá hladina vody.

"Lidé by neměli dlouhodobě nechávat na svých pozemcích vodu v kýblech, konvích nebo dalších nádržkách. Vodu v truhlících pod květináči nebo ve vázách je pak optimální alespoň jednou za dva týdny vyměnit, aby se v ní nemnožily komáří larvy. U velkých sudů a nádrží na dešťovou vodu je pak dobré překrýt je moskytiérou, aby se k ní komárům zamezil přístup. Pozor je potřeba dát i na skladování předmětů, kde se může kumulovat voda a můžou tak sloužit jako líhniště. Typickým předmětem toho rázu jsou například pneumatiky," vysvětlil Jakub Dvořák ze Státního zdravotního ústavu a České zemědělské univerzity.

Kromě komára japonského byl v Česku již potvrzen trvalý výskyt dalšího invazního komára, komára korejského (Aedes koreicus), který ovšem na lokalitách sledovaných v rámci výše uvedeného projektu nebyl zachycen. Další invazní druh, komár tygrovaný (Aedes albopictus), jenž je spojován s nedávným endemickým výskytem tropických onemocnění v západní a jižní Evropě, je do Česka pravidelně zavlékán zejména v souvislosti s automobilovou dopravou, jeho trvalý výskyt prozatím nebyl potvrzen. Nicméně, vzhledem k tomu, že je již velmi dobře etablován v sousedních regionech v Rakousku i na Slovensku, jeho usazení v Česku je v blízké budoucnosti velmi pravděpodobné.

Výzkumníci budou invazní komáry v Česku dále monitorovat. Do výzkumu se může zapojit i široká veřejnost. Pozorování invazních komárů rodu Aedes, ideálně doplněné fotografií či odchyceným exemplářem, lze hlásit vědcům ze Státního zdravotního ústavu na níže uvedené adresy. Další možností je instalovat aplikaci Mosquito Alert a sdílet s vědci fotografie komárů, kteří vás obtěžují.