V Německu dnes začalo hlasování v klíčových parlamentních volbách, které budou určovat směřování země na další roky. Volby přicházejí po intenzivní kampani, během níž dominovala témata ekonomické stagnace, bezpečnostních hrozeb a migrační politiky.
Podle předvolebních průzkumů má největší šanci na vítězství konzervativní lídr Friedrich Merz, předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU). Pokud by se mu podařilo sestavit vládu, stal by se novým německým kancléřem, což by znamenalo výrazný posun v politice země. Jeho klíčovým slibem je náprava hlavních problémů země během čtyř let – ambiciózní cíl pro největší evropskou ekonomiku, která se potýká s rostoucími výzvami.
Merzova CDU bude muset hledat koaličního partnera, přičemž nejpravděpodobnějším spojencem se jeví Sociálnědemokratická strana (SPD) dosavadního kancléře Olafa Scholze, jehož vláda se v loňském roce rozpadla. Přestože konzervativní lídr odmítl jakoukoli spolupráci s krajně pravicovou Alternativou pro Německo (AfD), ta se podle průzkumů může stát druhou nejsilnější stranou, dokonce předběhnout Scholzovu SPD.
Celkem 59,2 milionu Němců má právo volit, přičemž řada z nich již hlasovala korespondenčně. Odhady naznačují, že až 20 % voličů nebylo ještě v předvečer voleb rozhodnuto. Hlasování končí v 18:00 místního času a první výsledky by mohly být známy již v průběhu večera.
Volební kampaň byla mimořádně napjatá až do posledních hodin. V sobotu večer proběhla poslední televizní debata, již devátá v tomto měsíci, což podtrhuje význam letošních voleb. Německo čelí klíčovým rozhodnutím nejen na domácí půdě, ale i na mezinárodní scéně.
Merz slibuje silné vedení v Evropě, avšak Německo se zároveň ocitá pod tlakem kvůli požadavkům na větší investice do armády. Jako druhý největší dodavatel vojenské pomoci Ukrajině bude muset nová vláda jednat s prezidentem USA, který kritizoval ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského a narušil západní jednotu vůči Rusku.
Politickou scénu v Německu znepokojily i aktivity amerického viceprezidenta JD Vance, který se sešel s kandidátkou AfD na kancléřku Alice Weidelovou a vyzval k prolomení tabu v jednání s krajní pravicí. Toto tabu, známé v Německu jako „brandmauer“, se v posledních týdnech dostalo do popředí politických diskusí, zejména poté, co byl Merz obviněn, že toto nepsané pravidlo narušil využitím podpory AfD v parlamentu. To vyvolalo protesty proti krajní pravici v několika německých městech.
AfD, která je již dominantní silou v několika východoněmeckých spolkových zemích, nyní získává podporu i na západě, především mezi mladšími voliči, a to díky kampani na sociálních sítích. Jeden z videoklipů Alice Weidelové na TikToku například zaznamenal čtyři miliony zhlédnutí.
Strana prosazuje radikální změny v německé politice – od vystoupení z EU přes návrat k jaderné energii až po obnovení vztahů s Ruskem. Nejhlasitější je ale její rétorika v oblasti migrace a bezpečnosti, zvláště po sérii pěti smrtelných útoků od loňského května, z nichž tři se odehrály přímo během volební kampaně. Nejnovější incident, páteční pobodání u památníku holokaustu v Berlíně, jen umocnil veřejnou debatu. Policie uvedla, že útočníkem byl Syřan a čin měl antisemitský motiv.
AfD otevřeně podporuje politiku „remigrace“, což je kontroverzní pojem, jenž zahrnuje deportaci migrantů, kteří se dopustili trestných činů, ale může se vztahovat i na širší deportace osob s migračním původem.
Ve starých průmyslových regionech západního Německa, jako je Porúří, AfD získává stále větší podporu. Například v některých čtvrtích města Duisburg dosáhla ve volbách do Evropského parlamentu až 30% podílu hlasů. Podle odborníků strana oslovuje především nespokojené voliče, kteří vnímají stagnaci ekonomiky a rostoucí kriminalitu jako hlavní problémy.
„Lidé jsou frustrovaní, chybí pracovní místa, všechno je dražší a politici se o nás nestarají,“ říká pro BBC jeden z mladých voličů v Duisburgu, kteří plánují podpořit AfD. Podle profesora Conrada Zillera z Univerzity Duisburg-Essen se v německé společnosti stále častěji otevřeně mluví o podpoře krajní pravice, což bylo dříve nemyslitelné.
Zatímco AfD posiluje, menší strany se obávají, zda překonají pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do Bundestagu. To platí zejména pro liberály z FDP, kteří byli součástí odcházející vlády, a levicovou populistickou stranu BSW. Naopak tradiční Levice v posledních dnech posílila a podle průzkumů by se mohla stát pátou nejsilnější stranou po Zelených.
Německé volby tak představují klíčový moment nejen pro domácí politiku, ale i pro budoucí směřování Evropy. Výsledky naznačí, jakým směrem se země vydá – zda se přikloní k tradičním stranám, nebo zda posílí vliv pravicových populistů, což by mohlo zásadně ovlivnit nejen německou politiku, ale i rovnováhu sil v celé Evropě.
Jiří Mádl slavil se svým filmem Vlny úspěch nejen u diváků, ale i u odborníků. Ti snímek poslali do boje o Oscara, zároveň ho v Česku ocenili vítězstvím v několika kategoriích Českého lva. Ještě lépe si nakonec film vedl u sousedů na Slovensku.
Pracovat, aby člověk přišel na jiné myšlenky. Takové motto má zřejmě i Felix Slováček, který se již téměř dva týdny vyrovnává se smrtí dcery Aničky. Nehraje si přitom na hrdinu a přiznává, že je to pro něj velmi složité období.
Ruský prezident Vladimir Putin podle tamních médií vyhlásil velikonoční příměří na Ukrajině, informuje BBC. Za předpokladu, že na zastavení bojů přistoupí i Kyjev, má klid zabraní nastat ještě dnes. Podle neoficiálních informací se ukrajinská armáda rozhodla zastavit palbu.
Šéf diplomacie reagoval na ukrajinské straně jako první na ruský návrh velikonočního příměří. Andrij Sybiha neprozradil, zdali Kyjev kývne na zastavení bojů. Zdůraznil však, že slovům ruského prezidenta Vladimira Putina se nedá věřit. Zmínil také, že Moskva nadále může kdykoliv dát souhlas s bezpodmínečným třicetidenním příměřím.
Jeden z evropských králů dorazí v květnu do Česka. Pražský hrad ve čtvrtek prozradil, který z panovníků ze starého kontinentu přijal pozvání prezidenta Petra Pavla. Hrad také sdělil první podrobnosti o programu této návštěvy.
Zpěvák s poškozeným sluchem, to je velmi nepříjemná diagnóza. Náhlé problémy Dana Bárty vedly populární kapelu J.A.R. k odložení dvou pražských koncertů v uplynulých dnech. Fanoušci už si ale mohou do kalendářů zaznamenat náhradní termíny.
Dění kolem pohřbu babičky opět odhaluje velké spory mezi Ornellou Koktovou a její matkou Monikou Binias. Prvně jmenovaná zakázala matce, aby na smuteční obřad chodila. Ostrá protireakce se dala čekat a přišla.
Problémy s medvědy na sousedním Slovensku neberou konce. V pátek došlo k dalšímu útoku šelmy na člověka, který oproti případu ze závěru března naštěstí neskončil tragicky. Napadený muž skončil se zraněním v nemocnici.
Největší událostí probíhajícího týdne bylo úterní poslední rozloučení s Annou Slováčkovou, která do první dubnové neděle statečně bojovala se zákeřnou rakovinou. Smuteční obřad probíhal za zavřenými dveřmi. Jaký byl očima Marty Jandové?
Američané tlačí především na Kyjev a na Evropu, nikoliv na Rusko, tvrdí evropští diplomaté, kteří se zúčastnili jednání s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Právě šéf americké diplomacie vyvolal vášně, když naznačil, že Washington by mohl vzdát snahy o ukončení konfliktu na Ukrajině.
Úterní poslední rozloučení s Annou Slováčkovou proběhlo na její přání za zavřenými dveřmi. A rodiče respektují i další pokyny zesnulé. Fanoušky například zajímá, jak to bude s místem posledního odpočinku. Felix Slováček má pro příznivce milované dcery dobrou zprávu.
Americký prezident Donald Trump bagatelizoval varování šéfa diplomacie Marca Rubia, který naznačil, že Washingtonu dochází trpělivost při jednáních o míru na Ukrajině. Trump nicméně zcela nevyloučil, že by Američané mohli mírové snahy v budoucnu ukončit, pokud nepřinesou kýžený výsledek.