Vědci se zaměřili na zvířecí "důchodce". Nová studie jim vyrazila dech

Podle studie publikované minulý měsíc v časopise Science, která analyzovala více než 9 000 vědeckých článků, je stav „starých zvířat“ na Zemi alarmující, uvedl server The Guardian. Tito jedinci jsou často největší nebo mají největší parohy, rohy či kly, což z nich činí oblíbený cíl lovců. Jejich ztráta však má vážné důsledky pro sociální struktury a kulturu skupin, tvrdí vědci, kteří volají po nové ochranářské strategii nazvané „konzervace dlouhověkosti“.

Hlavní autor studie Keller Kopf, ekolog z Charles Darwin University v Austrálii, upozorňuje, že dosavadní výzkumy o stárnutí se zaměřovaly hlavně na negativní zdravotní aspekty. To podle něj přehlíží skutečný význam starších jedinců. Starší zvířata hrají klíčovou roli u druhů, jako jsou primáti, velryby, sloni nebo smečková zvířata, protože nesou důležité kulturní znalosti a udržují sociální struktury.

Například starší slonice si pamatují, kdo je přítel nebo nepřítel, a jsou lépe schopné rozpoznat potenciální hrozby, například přítomnost lvů. U kosatek jsou postmenopauzální samice nejúspěšnější v hledání míst bohatých na lososy. Studie ukazuje, že odstranění starších jedinců způsobuje, že populace jsou časem nestabilní a mohou zkolabovat.

Ztráta starších jedinců má vážné dopady také na přenos kulturních znalostí, což se týká zejména ryb. Culum Brown, ichtyolog z Macquarie University v Sydney, upozorňuje, že klíčové chování, jako je migrace na místa vhodná pro rozmnožování nebo hledání potravy, se často přenáší sociálně.

„Představte si rybu plující v oceánu. Pravděpodobnost, že náhodně najde nejlepší místa pro krmení nebo rozmnožování, je téměř nulová. Proto je tak důležité předávání úspěšných strategií napříč generacemi,“ říká Brown.

U savců s věkem matek obvykle klesá počet mláďat, ale u ryb a plazů je tomu naopak. Počet potomků s věkem narůstá a jejich šance na přežití jsou vyšší. Pokud však rybářské praktiky cílí na nejstarší jedince, může dojít ke kolapsu celé populace, varuje Kopf.

Autoři studie vyzývají k zavedení politik zaměřených na ochranu starších zvířat. Podle nich jsou „staří jedinci nezbytní pro udržení biodiverzity a ekosystémových služeb“ a vyžadují speciální ochranu a řízení.

Tento poznatek má dopady i na lidskou společnost, dodává Kopf. Ztráta respektu k starším lidem a ignorování jejich moudrosti je podle něj problémem, který ochuzuje nejen starší lidi, ale celou společnost. „Jaký vliv to má na moderní svět?“ ptá se Kopf.

Zachování dlouhověkých zvířat by mohlo být klíčem k ochraně ohrožených druhů a udržení stability přírodních ekosystémů. Je proto naléhavé zavést opatření, která by zajistila jejich přežití.