Veronika Arichteva po roce popsala odcházení milovaného tatínka

Arichteva v úvodu vyprávění připomněla, že byla tou dobou těhotná. "Byla jsem v autě a jela z odběrů krve na konci třetího měsíce, měli jsme mít schůzku s panem primářem až kolem poledne, ale volali, jestli můžeme přijet hned. Rozloučit se. Volala jsem ségře, ať jede. Volala jsem Bisimu, že to nezvládnu, že ho tam potřebuju," napsala na instagramu.

Táta podle jejích slov spal. "Drželi jsme ho za ruku a čekali. Čekali," popsala s tím, že manžel Biser mezitím volal divadelní produkci, že manželka toho dne hrát nebude. 

"Se ségrou jsme na JIPu vzpomínaly na všechny naše společný příběhy a zážitky, vyprávěly mu o vnoučatech, říkaly, jak moc ho milujeme, děkovaly za všechno, co nás v životě naučil, za to jakej je krásnej člověk a skvělej táta, brečely, i se smály. Netušila jsem, že je to v takovejch chvílích možný. Se od srdce smát," pokračovala sympatická herečka. 

Táta prý na nic nereagoval. "Ale vím, že nás vnímal, že nás slyšel," podotkla. "Na střídačku jsme chodily pro kafe, na vzduch, nevěděly jsme kolik času tam budem, kolik času ještě s ním budem," zmínila. 

"Přesně v 19:00, kdy jsme měly položený hlavy blízko tý jeho a držely ho za ruku, se ségra narovnala a řekla : 'Veru.' Podívala jsem se a už necítila, jak oddychuje, ale na tom monitoru ještě běžel srdeční tep, nechápala jsem to. Přišla sestřička a řekla, že jí to je moc líto," sdělila Arichteva.

Pak se podle vzpomínek herečky všechno kolem nějak zpomalilo. "V hlavě mám jenom útržky a obrovskej pocit vděčnosti, že jsem u tvýho odchodu mohla být s tebou, tati. Že jsem se s tebou mohla rozloučit," svěřila se na sociální síti. 

"Dneska je to rok, co tu nejsi... i když jsi. Každej den tu se mnou jsi. Tak moc mi chybíš. Večer si spolu dáme skleničku červenýho a jednoho Harpa, tatínku," dodala Arichteva. 

Zobrazit příspěvek na Instagramu