Závody mezi Spojenými státy a Čínou o návrat na Měsíc nabírají na obrátkách. Obě země plánují vybudovat dlouhodobé výzkumné stanice na měsíčním povrchu, podobné těm, které již existují v Antarktidě. S tím však přichází i otázky týkající se potenciálních sporů – například o umístění základen či těžbu měsíčních zdrojů, jako je vodní led v kráterech na pólech. Tento led má pro budoucí vesmírné mise zásadní význam, neboť může sloužit jako zdroj raketového paliva i podpory života.
Právě otázka těžby zdrojů, jako je vodní led, by mohla vést k tzv. „vesmírným válkám o vodu“. Tyto konflikty jsou pravděpodobně blíže, než kdybychom měli zajistit přístup k čisté pitné vodě ve všech rozvojových zemích. Právní rámec pro vesmírné zdroje však zůstává nejasný a plný rozporů, uvedl server Defense One.
Mezinárodní vesmírné právo se opírá o deset klíčových smluv a „měkké právo“. Základní dokument, Smlouva o vesmíru z roku 1967, prohlašuje, že vesmír je „volný pro průzkum a využívání všemi státy“ a „není předmětem přivlastnění si státní svrchovaností“. Na první pohled by to znamenalo, že žádná země nemůže Měsíc prohlásit za svůj a zřizovat zde národní základny pro těžbu. Přesto smlouva zároveň říká, že země mají nad objekty, které vysílají do vesmíru, svou jurisdikci – což by mohlo vést ke sporům o přístup k oblastem v blízkosti národních základen.
Dodatečná Dohoda o Měsíci z roku 1979 jde ještě dále. Zakazuje přivlastňování měsíčního povrchu, jeho podloží a zdrojů jednotlivými státy. Tuto dohodu však nepodepsaly hlavní vesmírné velmoci, jako jsou USA, Rusko či Čína. Naopak USA vytvořily v roce 2020 vlastní dohodu, známou jako Artemis Accords, která stanovuje pravidla pro těžbu lunárních zdrojů. K dohodě se připojily nové vesmírné mocnosti, jako je Indie, ale Čína a Rusko mezi signatáři nejsou.
Rozdíl také spočívá v tom, zda budou vesmírné zdroje využívány na místě, například pro podporu misí, nebo zda budou přiváženy zpět na Zemi pro komerční využití. Druhá možnost, zahrnující těžbu asteroidů a návrat drahých kovů na Zemi, vyvolává otázky o slučitelnosti s mezinárodním právem.
Smlouvy jako Smlouva o vesmíru a Úmluva o odpovědnosti za škody způsobené kosmickými objekty z roku 1972 ukládají státům odpovědnost za škody způsobené jejich zařízeními a povinnost zabránit znečištění vesmíru. Tato pravidla se týkají jak těžby na Měsíci, tak misí na Mars či jiné planety.
Problémy nastávají u zařízení, která opustí Sluneční soustavu. Například sondy Voyager 1 a 2, vypuštěné NASA v roce 1977, již překročily hranici naší soustavy. Pokud by tato zařízení způsobila škody nebo znečištění ve vzdáleném vesmíru, měly by státy nést odpovědnost i za hranicí svého vlivu?
Odpovědí by mohlo být omezení působnosti vesmírného práva na Sluneční soustavu, kde je ještě možné vykonávat kontrolu a dohled. Nicméně rychlý rozvoj vesmírných technologií ukazuje, že vesmírné právo bude muset pružně reagovat na nové výzvy, včetně regulace těžby zdrojů a ochrany vesmíru před znečištěním.
Budoucnost vesmírného průzkumu přinese nejen technologické, ale i právní výzvy, které budou vyžadovat mezinárodní spolupráci a nové přístupy k řešení konfliktů. V opačném případě by právní mezery mohly ohrozit nejen mírový průzkum, ale i budoucnost vesmíru jako společného dědictví lidstva.
Petr Pavel sice kroutí teprve třetí z pěti roků prvního funkčního období na Pražském hradě, ale agentury neustále zjišťují, koho dalšího si lidé umí představit jako prezidenta republiky. Opět padlo i jedno jméno ze šoubyznysu, které již v této souvislosti není nijak překvapivé.
Dvakrát na travnatých londýnských kurtech zcela triumfovala, ale derniéra Petry Kvitové na Wimbledonu neměla dlouhého trvání. Česká tenistka, která již avizovala, že letos definitivně ukončí kariéru, končí na nejslavnějším grandslamu hned v prvním kole.
Velké komplikace v pražské dopravě způsobila pondělní nehoda nákladního vozidla na Jižní spojce. Jedno velké omezení se přitom teprve chystá. V úterý ve 20 hodin se Jižní spojka v jednom směru uzavře, aby mohlo pokračovat odklízení následků havárie.
Červenec je od půlnoci v plném proudu a meteorologové už vidí až téměř do konce sedmého kalendářního měsíce. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se po aktuální tropické epizodě vrátí počasí k tomu, co je pro tuto roční dobu nejobvyklejší.
Českou kuchařskou obec zasáhla smutná zpráva. Ve věku pouhých 50 let zemřel Roman Hadrbolec, jehož kuchařská profese dostala i k hollywoodským filmovým hvězdám první kategorie.
Červenec, který právě dnes začal, v sobě skrývá dva státní svátky. Na řadu přijdou již tento týden, konkrétně o víkendu. I proto si lidé nejsou jistí, zdali budou otevřené větší obchody. Česká obchodní inspekce (ČOI) potvrdila, že lidé si bez problémů nakoupí.
Hned první červencový den má svého slavného oslavence, který navíc letos slaví kulatiny. Karlosi Vémolovi je právě dnes 40 let. Nejlepší dárek si zřejmě nadělil sám na červnovém turnaji Oktagonu, kde definitivně porazil úhlavního rivala Attilu Végha. Nakonec ho ale potěšilo i něco, co je hmotné.
Úmorné vedro bude Česko sužovat přinejmenším do čtvrtka. Meteorologové nově na středu vyhlásili výstrahy před vysokými a velmi vysokými teplotami pro téměř celé území republiky a před nebezpečím požárů pro jihozápadní polovinu území.
Českým šoubyznysem otřásla v posledních dnech smutná zpráva. Ve věku pouhých 28 let náhle zemřel kadeřník slavných Jakub Zábranský. V péči měl například zpěváka Jana Bendiga či současnou partnerku Jaromíra Jágra.
Marek Ztracený je zpět. Úřadující Slavík se poprvé od koncertů v Edenu vrátil na pódia. Bylo to opět v Praze, konkrétně na Výstavišti v Holešovicích. Vystoupení se neobešlo bez zajímavých momentů, ale také bez problémů.
Babyboom v českém šoubyznyse pokračoval i v červnu, který právě skončil. Těhotenství oznámila někdejší televizní moderátorka Michaela Ochotská či herečka Barbora Pleva Mottlová. Právě druhá jmenovaná nyní prozradila, jak radostnou novinku odhalila svému manželovi Davidovi.
Na začátku letních prázdnin se stala další tragická událost. V pondělí zemřel malý chlapec v autokempu v Sedmihorkách na Semilsku. O život přišel po pádu do vody. Na místě zasahovaly záchranné složky.