24 procent Čechů by bylo ochotno v případě napadení České republiky pomoci armádě

Čtyřiadvacet procent Čechů by bylo ochotno v případě napadení České republiky pomoci armádě bojovat s nepřítelem, 62 procent by se odmítlo do bojů zapojit. České armádě důvěřují dvě třetiny občanů, v její bojeschopnost ale věří o něco méně lidí, 51 procent, zatímco zhruba dvě pětiny v ni nevěří.

2. května 2022, 22:41 — Autor: ČTK

Armáda České Republiky
FOTO: Jan Nebřenský / INCORP images

Vyplynulo to z průzkumu společnosti NMS Market Research pro publicistický pořad České televize (ČT) Bilance. ČT poskytla výsledky průzkumu ČTK.

Podle průzkumu, který agentura provedla mezi 9. a 17. dubnem mezi 1350 lidmi, se občané ČR ve velké míře spoléhají na spolupráci členských zemí NATO. To, že je republika součástí Severoatlantické aliance, považuje za důležité 71 procent oslovených. Pro 16 procent lidí to není důležité.

Když lidé v průzkumu hodnotili působení české armády prostřednictvím školních známek, dopadlo to na průměrnou známku dva minus, uvedla ČT. Jedničku podle ní dalo vojákům deset procent lidí, dvojkou a trojkou je oznámkovalo shodně přes 30 procent lidí, osm procent dotázaných jim dalo čtyřku a u tří procent armáda propadla.

Průzkum zjišťoval také názor lidí na financování armády a podle 57 procent lidí by Česko mělo do armády investovat více peněz než dosud. Osmadvacet procent s tím nesouhlasilo.

Letos má Česká republika na svou obranu vydávat 1,35 procenta svého hrubého domácího produktu (HDP), zhruba 90 miliard korun. Opakovaně v NATO však slíbila, že obranný rozpočet bude odpovídat dvěma procentům HDP, a vláda se již dříve zavázala tohoto cíle dosáhnout v roce 2025. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) počátkem dubna ale uvedl, že v souvislosti s konfliktem na Ukrajině bude třeba urychlit nárůst výdajů na obranu tak, aby ČR dvou procent HDP dosáhlo dříve než v roce 2025.

Tlak na to, aby členské státy NATO co nejdříve vydávaly na svou obranu slíbená dvě procenta HDP, se vystupňoval mimo jiné právě kvůli krizi na Ukrajině, která od konce února čelí ruské invazi.

Česká armáda má přes 26.000 vojáků z povolání a dalších přibližně 3600 vojáků na počátku března sloužilo v aktivní záloze. Podle armády se zájem o vstup do aktivní zálohy po událostech na Ukrajině desetinásobně zvýšil. Poradce náčelníka generálního štábu Ludvík Cimburek ČTK v polovině března řekl, že se zvýšil i zájem o dobrovolné vojenské cvičení. Letošním cílem je podle něj přijmout 1200 nových vojáků aktivní zálohy.

Vstoupit do aktivní zálohy může každý český občan, kterému již bylo 18 let, absolvoval střední školu a má minimálně výuční list. Musí také projít zdravotní prohlídkou, ta se liší podle jednotky, do které chce uchazeč nastoupit.