500 korun za dítě, 300 korun k důchodu. Poslanci využili jednu z posledních příležitostí, jak před volbami uplatit voliče

Oba návrhy jsou nesystémové. Politici vládní i opoziční se jimi před blížícími se volbami snaží na účet daňového poplatníka zalíbit voličům. 

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová sice tvrdí, že by navýšení důchodů nad rámec valorizace financovala z digitální daně. Zejména američtí technologičtí obři jako Facebook, Amazon, Apple či Google (resp. jeho mateřská společnost Alphabet) by tak zaplatili navýšení penzí o 300 korun.   

Problém je v tom, že takové navýšení ve svém celku americké technologické firmy nezaplatí, i kdyby se je nakrásně podařilo zdanit. Už pro letošní rok počítal státní rozpočet s výnosem více než miliardy korun právě z digitální daně. V příštím roce měla vynést 3,5 miliardy. Jenže zatím se ji vládě nepodařilo prosadit. Nyní se navíc rýsuje mezinárodní dohoda o zdanění velkých technologických firem, sice na půdorysu organizace OECD. V praxi to znamená, že by Česko nemuselo mít inkaso z digitální daně ještě ani v příštím roce, neboť je taktičtější vyčkat právě dojednání mezinárodní úmluvy, než se pokoušet zdaňovat technologické velikány jednostranně. 

I kdyby vláda však digitální daň prosadila, suma 3,5 miliardy korun je jen zhruba třetinou sumy, kterou navýšení důchodů nad rámec valorizace „spolyká“. V příštím roce má totiž navýšení penzí vyjít státní kasu na 10,6 miliardy korun, v dalších dvou letech pak přibližně na jedenáct miliard korun. I pokud by tedy již od příštího roku byla plně uplatňována digitální daň, navýšení důchodů v následujících třech letech vytvoří dodatečný schodek ve veřejných financích čítající zhruba 22 miliard. Jestliže se digitální daň nepodaří prosadit a pokrýt jejím výnosem navýšené důchody, bude tedy „manko“ dokonce takřka 33 miliard.      

Dále by se tak prohloubil schodek takzvaného důchodového účtu, který už loni činil takřka 41 miliard korun.   

Letos průměrný důchod vzrostl o 839 korun na 15 336 korun. Příští rok by tedy třistakorunové navýšení nad rámec zákonné valorizace (valorizace samotná vede k navýšení o 458 korun) mělo důchodcům zajistit průměrné navýšení penzí o 758 korun. Průměrná penze v příštím roce by tedy přesáhla opticky zajímavou „metu“ 16 tisíc korun, což se jistě bude hezky vyjímat na předvolebních billboardech.  

Starobní důchodci přitom nejsou socioekonomickou skupinou, kterou by pandemická situace čistě z finančního hlediska jakkoli poškodila. I když loni čelili poměrně výrazné inflaci (inflace, které čelí důchodci byla loni mimořádně vyšší než inflace, které čelí spotřebitelé jako celek), tato inflace stále byla o něco slabší, než by byla nebýt pandemie. Příjmy důchodců například na rozdíl od řady OSVČ nebyly nijak poníženy, naopak se loni koncem roku dočkali takzvaného rouškovného ve výši 5000 korun na hlavu. 

Ekonomická situace penzistů samozřejmě celkově není nijak zářná. Řešením by však měla být systémová změna financování penzí, která by zlepšila vyhlídku udržitelnosti tuzemských veřejných financí – tedy pořádná důchodová reforma. Nesystémové „přihazování“ nad rámec valorizace tak postrádá ekonomické opodstatnění a racionalitu. A rozhodně ne jen proto, že jej nepokryje dokonce ani digitální daň, i pokud vůbec bude schválena.   

Jedná se zjevně o součást snahy vládních stran si před blížícími se volbami koupit hlasy početné a spolehlivé voličské skupiny seniorů. Poslanci proto měli odmítnout, leč nestalo se.

Jestliže by vládní politici měli blaho seniorů skutečně tak moc na srdci, vehementněji by se zasadili o realizaci důchodové reformy. Čas na to měli.   

To samé v bleděmodrém platí také o výchovném, tedy výše uvedeném bonusu ke starobnímu důchodu za vychované dítě. To by spolykalo osmnáct miliard korun ročně. Přitom stát ani neví, kdo dítě fakticky vychovával. V některých přídechů to byl spíše otec. Pokud se o bonus 500 korun přihlásí oba rodiče, stát nebude mít dostatečné páky a informace, aby vznikající spor rozsoudil.