Na 67 procent Němců má strach z rostoucích nákladů na potraviny a energie, zatímco loni měl takovéto obavy každý druhý. Vyplývá to ze studie, kterou dnes v Berlíně představila pojišťovací společnost R+V Versicherung.
Ta zjistila, že z finančních a hospodářských nejistot mají Němci výrazně větší strach než z přírodních katastrof a extrémních výkyvů počasí nebo z celosvětového růstu moci autoritářských režimů.
"Úzkostlivý pohled do peněženek rychle zvyšuje finanční obavy. Celkově pak mají lidé mnohem větší obavy než před rokem," řekl vedoucí výzkumu Grischa Brower-Rabinowitsch. Poukázal na to, že index strachu, který je průměrem všech sledovaných kategorií obav, vzrostl meziročně o šest procentních bodů a nyní je s hodnotou 42 procent na nejvyšší úrovni za poslední čtyři roky.
Zatímco loni se Němci nejvíce obávali zvyšování daní a snižování dávek kvůli pandemii nemoci covid-19 a předloni kontroverzní politiky tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa, letos se na vrchol žebříčku strachu dostaly rychle rostoucí náklady na život. Podobně vysokou obavu ze zdražování životních nákladů měli Němci naposledy v roce 2010.
Například terorismus, který anketě v Německu vévodil v letech 2016 a 2017, se letos mezi deset největších strachů vůbec nedostal. Finanční obavy tak letos v hodnocení zcela převládly. "Cenová spirála děsí obyvatelstvo všech vrstev. Platí to pro bohaté i chudé respondenty, mladé i staré, muže či ženy a pro příznivce všech politických stran napříč spolkovými zeměmi," řekl politolog Manfred Schmidt z univerzity v Heidelbergu.
Brower-Rabinowitsch na tiskové konferenci poukázal na to, že meziroční nárůst obavy z životních nákladů o 17 procentních bodů na zmíněných 67 procent je pozoruhodný. Podobně výrazný nárůst v této kategorii společnost R+V Versicherung zaznamenala v roce 1993, kdy se Německo vyrovnávalo s hospodářskými dopady po znovusjednocení země. Strach z inflace tehdy zrychlil z 29 na 57 procent. Loni se pak podle studie inflace obávalo 50 procent dotazovaných.
Německo se nyní potýká s hospodářskými následky ruské invaze na Ukrajinu, zejména pak s energetickou krizí, která dramaticky zdražila náklady na energie. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu v září podle dnešní konečné zprávy statistického úřadu zrychlilo na deset procent ze srpnové hodnoty 7,9 procenta. Pro celý letošní rok pak vláda očekává růst inflace o osm procent.
Druhou největší obavou Němců po vysokých nákladech na potraviny a energie je strach z toho, že bydlení se v Německu stane finančně nedostupné. Na třetím místě skončila obava ze zhoršující se hospodářské situace, čtvrté jsou starosti kvůli vysokým daním a omezování příspěvků a páté obavy daňových poplatníků z dluhové krize Evropské unie.
Největší nefinanční obavou je se 49 procenty strach z přírodních katastrof, který je na šesté příčce. Sedmé jsou obavy z růstu moci autoritářů a osmý je strach z klimatických změn. Na deváté, respektive desáté příčce pak skončily obavy, že země se nevyrovná s přílivem běženců a že politici své úkoly nezvládnou.
Studie je výsledkem průzkumu veřejného mínění mezi zhruba 2400 Němci staršími 14 let. Průzkum se uskutečnil mezi červnem a srpnem letošního roku. Společnost R+V Versicherung přehled největších obav Němců sestavuje 30 let, poprvé s ním začala v roce 1992.
Deštivé počasí mají lidé očekávat o nadcházejícím víkendu. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Britská policie ještě ve čtvrtek propustila zadrženého Andrewa Mountbatten-Windsora, tedy bývalého prince Andrewa. Policisté ho zatkli ve čtvrtek ráno v souvislosti s kauzou kolem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Policie zdůraznila, že vyšetřování případu nadále pokračuje.
Policie v úterý informovala o případu, který se týká osoby známého herce Tomáše Topfera. Kriminalisté obvinili několik osob podezřelých z toho, že za minulého režimu ve službách Státní bezpečnosti (StB) pronásledovali Töpfera.
Tři lidi mohl připravit o život muž, jehož policie obvinila z pokusu o vraždu v Šumperku. Obviněný nožem bodl taxikářku, s jejím autem pak narazil do jiného vozidla. Tři osoby tak utrpěly zranění. Muži hrozí až výjimečný trest.
Dědictví po slavných osobnostech je vždy předmětem debat, které ale málokdy trvají tak dlouho, jak tomu je po loňské smrti Jiřího Krampola. Jaká je aktuální situace v této věci?
NHL po dvanácti letech opět pustila hokejisty na olympijský turnaj. Nechyběli v něm ani Češi, kteří se s ním rozloučili po čtvrtfinálové porážce v prodloužení s favorizovanou Kanadou. Na ledě nechyběl David Pastrňák a po zápase se podělil o dojmy.
Českým šoubyznysem od úterý, kdy Ornella Koktová slavila narozeniny, hýbe její rozvod s manželem Pepou. K celé záležitosti už si řekla své například Agáta Hanychová. Mlčet nemohla ani Ornellina maminka Monika Binias, která má s dcerou velmi napjatý vztah.
Sněhová kalamita hrozí už dnes v jižních oblastech České republiky. Podle aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) může napadnout až 12 centimetrů sněhu. Meteorologové varují řidiče, že mohou nastat dopravní komplikace.
Andrew Mountbatten-Windsor, dříve známý jako britský princ Andrew, byl ve čtvrtek zadržen policií přímo na královském panství Sandringham v Norfolku. Podle oficiálního vyjádření policie z Thames Valley je šestašedesátiletý Andrew podezřelý ze zneužití pravomoci úřední osoby. K zásahu došlo v ranních hodinách v rezidenci Wood Farm, kde se v současnosti zdržuje.
Agáta Hanychová a Ornella Koktová mají úspěšný podcast, ale už mezi nimi v minulosti došlo ke konfliktům. Napětí panuje i po zásadním oznámení druhé jmenované. U Ornelly totiž nejde jen o rozvod s manželem. Hanychové podle všeho mnohem víc vidí, že kamarádka bez jejího vědomí natočila dokument o sobě.
Nikola Hezucká se stále vyrovnává s prosincovým úmrtím manžela, jehož si s celým Českem opět připomněla v minulém týdnu u příležitosti jeho nedožitých 56. narozenin. Vdova po známém moderátorovi rozhodně neočekávala, co se stane.
Česko po statečném boji s Kanadou a prohře v prodloužení skončilo na olympijském hokejovém turnaji. Odehrají se ale ještě čtyři zápasy, které rozhodnou o držitelích cenných kovů. V zisk jednoho z nich mohou stále věřit Slováci.