Analýza: Jak bohatý je Putin a proč dosud nebyl terčem západních sankcí?

Podle oficiálních údajů z Kremlu má ruský prezident plat 140.000 dolarů ročně (přes tři miliony Kč) a vlastní tři auta, přívěs a byt o velikosti 74 metrů čtverečních. Také používá druhý byt v Moskvě o dvojnásobné ploše. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nedávno podotkl, že ruští státní činitelé mají zakázáno mít účty v zahraničních bankách.

Členové Putinova nejbližšího okolí jsou ovšem extrémně majetní, což naznačuje, že prezident je bohatší, než Kreml přiznává. Kauzy jako Panama Papers a Pandora Papers, které přinesly informace o lidech ukrývajících peníze v offshorových daňových rájích, odhalily, že ruští jednotlivci s úzkými vazbami na Putina nashromáždili jmění dosahující stovek milionů dolarů.

Existuje jen málo odhadů o skutečné velikosti Putinova jmění, ovšem ty, které jsou k dispozici, řadí prezidenta mezi nejbohatší lidi planety. Ruský politický analytik a Putinův kritik Stanislav Belkovsky v roce 2012 pro The Bureau od Investigative Journalism odhadl, že Putinův majetek dosahuje 70 miliard dolarů. Opíral se o tvrzení, že ruský prezident vlastní podíl v ropných a plynárenských společnostech Gazprom a Surgutněftěgaz.

Anders Aslund, švédský ekonom a autor knihy o proměně Ruska v "kleptokracii", přišel s ještě vyšším odhadem. Putin podle něj disponuje majetkem v celkové hodnotě mezi 100 a 150 miliardami dolarů. Aslund se k těmto číslům dobral na základě údajů o bohatství Putinových důvěrníků. Každý z přátel ruského prezidenta podle něj pro Putina drží 500 milionů až dvě miliardy.

Možná nejextrémnější odhad zazněl od finančníka a dalšího Putinova kritika Billa Browdera, který v roce 2017 v americkém Senátu vypověděl, že ruského prezidenta považuje za jednoho z nejbohatších lidí na světě. Součet jeho aktiv prý mohl dosahovat až 200 miliard dolarů. To by znamenalo, že Putin je bohatší než Jeff Bezos i Bill Gates.

Jiní pozorovatelé vyjadřují názor, že snaha dobrat se nějakému konkrétnímu číslu je bezpředmětná, a to kvůli míře Putinovy kontroly nad ruskou ekonomikou. Ruský miliardář žijící v zahraničí Sergej Pugačov například v roce 2015 situaci popsal takto: "Vše, co je součástí území Ruské federace, považuje Putin za své... Žádné pokusy vyčíslit jeho jmění neuspějí."

Tak či tak není jasné, jak efektivní osobní sankce jsou, pokud jde o zmrazení financí jednotlivců a změny jejich chování. Sankce cílené na ruské elity "mohou být jen marginálně účinné, jestliže tito lidé s ruskými zdroji zacházejí jako s vlastní pokladničkou," napsali Edward Fishman z Atlantické rady a Chris Miller z Tuftsovy univerzity v komentáři pro web Politico. Ruské elity by mohly díky pozicím v čele velkých podniků nadále profitovat z ekonomických aktivit i v situaci, kdy mají zakázaný přístup k osobním účtům na Západě.

EU, Británie či Spojené státy po ruském útoku na Ukrajinu oznámily postihy různých osobností s vazbami na ruskou vládu, po sankcích proti ruskému prezidentovi ale ihned nesáhly. Některé země možná chtěly Putina ušetřit v zájmu zachování možnosti diplomatických styků. Západní vlády také mohou chtít sankce zavádět po krůčcích, spíše než všechny najednou, ve snaze lépe reagovat na změny situace na Ukrajině.

Terčem sankcí jsou v dnešní době i někteří další světoví lídři. Platí to v případě vůdce barmské junty Min Aun Hlaina a venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, kteří jsou už více let na sankčních seznamech USA. V roce 2020 Washington uvalil sankce na šéfku vlády v Hongkongu Carrie Lamovou, která poté podle svých slov musela začít doma uchovávat "hromady bankovek".

Co se týče Putina, ten už možná učinil kroky s cílem ochránit svůj majetek. Německá média 7. února informovala, že "superjachta" Graceful, která údajně ruskému prezidentovi patří, rychle odplula z Hamburku před dokončením naplánované renovace.