ANO chce ve Sněmovně řešit dohodu o Turówu, případně i na mimořádné schůzi

Hnutí ANO chce na jednání Sněmovny zařadit bod k dohodě mezi Českou republikou a Polskem o řešení dopadů těžby v hnědouhelném dole Turów. Pokud se to nepodaří, má sesbírány podpisy na svolání mimořádné schůze. Na dnešní tiskové konferenci to řekl bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

15. února 2022, 14:59 — Autor: Pavel Dratva / newsbox.cz / ČTK

Poslanecká sněmovna, ilustrační foto
FOTO: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) i Brabec kritizují podmínky dohody, kterou nedávno podepsali premiéři ČR Petr Fiala (ODS) a Polska Mateusz Morawiecki. Především je podle Brabce "naprosto nepřijatelně krátká" pětiletá délka výpovědní lhůty.

Zástupci minulé vlády měli podle pondělního vyjádření hejtmana Libereckého kraje Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) loni na podzim možnost vyjednat lepší podmínky, ale zřejmě se báli uzavřít dohodu krátce před sněmovními volbami. Loni v září byla možnost domluvit sedmiletý soudní dohled a vyjednat vyšší kompenzace, řekl Půta. Podle uzavřené dohody je soudní dohled pětiletý.

Babiš i Brabec Půtovo tvrzení označili za lež. Bývalý premiér ČTK řekl, že Polsko čekalo na "novou slabou vládu". Brabec ČTK napsal, že žádná přijatelná kompromisní dohoda na stole nebyla. Premiér Petr Fiala (ODS) po pondělním jednání Bezpečnostní rady státu řekl, že Babišova vláda nedokázala jednat v zájmu občanů a smlouvu dohodnout. Jedině smlouva podle Fialy udělala něco pro české občany.

Na základě smlouvy Polsko poslalo Česku 45 milionů eur (zhruba 1,094 miliardy korun) jako kompenzaci za vliv těžební činnosti. Česko v návaznosti na to stáhlo žalobu u Soudního dvora EU. Polsko podle dohody nerozšíří rozsah těžby v Turówě k českým hranicím a těžební jáma nebude prohloubena více než 30 metrů pod úroveň moře, pokud nebude dokončena podzemní bariéra, která má bránit odtoku podzemních vod z českých pohraničních měst, a prokázána její funkčnost, postaven zemní val a nebudou splněny požadavky na monitoring a zřízeny monitorovací vrty.

Polsko také musí Česko informovat o probíhajících řízeních či jejich změnách souvisejících s těžbou, zejména o řízeních o povolování těžební činnosti. Od dohody lze odstoupit oznámením druhé straně nejdříve po pěti letech, k odstoupení dojde půl roku po daném oznámení.

Polský důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu, která je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Příhraniční oblasti v Libereckém kraji si vedle úbytku spodní vody stěžují také na hluk či znečištění prachem.