Armáda chce mít v roce 2030 v aktivní záloze 10.000 vojáků

"Kurz je určen ke sjednocení metodiky výcviku v taktické přípravě a zdokonalení základních znalostí a dovedností činnosti vojáka v boji na stupni družstva," uvedl. Aktivní záloha Teritoriálních sil Armády ČR působí na území celé republiky ve 14 pěších rotách. "Tento rok jsme připravili kurzy taktické, střelecké, ženijní, řidičské přípravy a kurzy odvodního řízení. Na příští rok plánujeme přidat kurz velitelů pro plánování ochrany a obrany objektů kritické infrastruktury a kurz zdravotní," uvedl Šturc.

Teritoriální síly mají v aktivní záloze 1800 vojáků, připravená maximální kapacita je nyní až 3200 vojáků. Zájemci musí být starší 18 let, mít trestní bezúhonnost, minimálně výuční list a podepsané prohlášení o nepodporování extremismu.

V souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině evidovala česká armáda zvýšenou poptávku o aktivní zálohu. Například v březnu se přihlásilo 1195 zájemců o službu a 582 zájemců o účast na dobrovolném vojenském cvičení.

Současný systém aktivní zálohy začal podle armády vznikat v roce 1999, kdy tehdejší náčelník generálního štábu Jiří Šedivý povolal záložníky na první dobrovolná vojenská cvičení. Útvary aktivní zálohy začaly být intenzivně budovány v roce 2002, krajské pěší roty vznikly na začátku roku 2004. Celkem má armáda k dispozici přes šest desítek jednotek aktivní zálohy. Rozděleny jsou na jednotky u bojových útvarů a jednotky teritoriálních sil, které jsou určeny k obraně teritoria, ochraně důležitých objektů nebo k pomoci při živelních pohromách.