Asi čtvrtina ruských sil použitých při invazi je po ztrátách nefunkční

Rusko podle informací CNN před zahájením své agrese proti sousední zemi rozmístilo kolem Ukrajiny zhruba 120 taktických skupin praporů. Citovaný evropský zdroj uvedl, že po šesti týdnech války je nyní 29 z těchto uskupení vyřazených z boje. Rusové se podle něj pokusili zbytky těchto uskupení spojit do propojených bojových jednotek, přičemž k vytvoření jedné použili zbytky dvou či tří uskupení.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek v rozhovoru se stanicí Sky News připustil, že Rusko na Ukrajině utrpělo značné ztráty. Žádná čísla však neřekl. Doposud poslední oficiální počet 1351 mrtvých vojáků Moskva sdělila už předminulý týden. Ukrajinské ministerstvo obrany při dnešní aktualizaci informací o ztrátách nepřítele tvrdilo, že ruské síly doposud přišly o 19.100 vojáků.

Údaje uváděné bojujícími stranami ovšem nelze nezávisle ověřit. Představitelé Spojených států a Severoatlantické aliance v březnu odhadovali, že ruské ztráty se pohybují mezi 3000 až 10.000 padlých.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.

Kyjev ohlásil třetí výměnu zajatců s Ruskem, osvobozeno 12 vojáků a 14 civilistů

Ukrajina dnes provedla třetí výměnu zajatců s Ruskem, díky níž se dostalo na svobodu 12 ukrajinských vojáků a 14 civilistů, oznámila místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. Počet zajatců, které si mezi sebou dvě strany za více než šest týdnů od ruského útoku předaly, přesahuje 200.

"Z nařízení prezidenta Volodymyra Zelenského dnes proběhla třetí výměna zajatců. Dvanáct našich vojáků, včetně jedné důstojnice, se vrací domů. Také jsme zajistili propuštění 14 civilistů, z toho devíti žen, což znamená celkem 26 lidí," citovala agentura AFP z vyjádření Vereščukové na sociální síti Telegram.

Vicepremiérka neprozradila, kolik bylo na oplátku propuštěno Rusů, při předchozích dvou výměnách ale byly počty na obou stranách stejné. Minulý pátek si Ukrajinci s Rusy v Záporožské oblasti předali po 86 vojácích, o týden dříve šlo ze zajetí deset ukrajinských vojáků výměnou za deset ruských. Dříve také Ukrajina vyměnila devět ruských branců za uneseného starostu Melitopolu Ivana Fjodorova.

Kyjev na začátku tohoto týdne přišel s tvrzením, že drží v zajetí na 600 ruských vojáků. Vereščuková v této souvislosti uvedla, že pro ně bude potřeba postavit speciální tábor, který by měl odpovídat normám mezinárodního práva.