Až 12.000 vysokoškoláků si musí na studia a živobytí vydělávat samo

Pokud školu student nedokončí, ročně pak v průměru vydělává asi o 114.500 korun méně a veřejné finance přicházejí o 92.600 korun na daních a odvodech. O výsledcích analýzy dnes ČTK informovali zástupci projektu Neviditelní, na kterém spolupracují Spotřebitelské fórum, Centrum ekonomických a tržních analýz CETA a poskytovatel nebankovních úvěrů Provident Financial. Podle údajů ministerstva školství začátkem roku chodilo na vysoké školy 190.200 Čechů a Češek, dalších 61.200 studovalo dálkově.

Podle autorů projektu v Česku může být celkem až 1,3 milionu lidí, kteří se kvůli znevýhodněním dostávají do finančních potíží a nedosáhnou na pomoc od státu či na cenově výhodnější půjčky. Nemohou třeba sehnat místo, berou podřadnější práci, mají nepravidelný příjem. Centrum CETA prozkoumalo dostupné ekonomické a sociologické studie a stanovilo 13 ohrožených skupin "neviditelných". Mezi ně autoři řadí vedle studentů z chudých rodin ještě samoživitelky, mladé rodiny s dětmi, pracovníky v šedé ekonomice, nedobrovolně nezaměstnané nad 50 let, postižené, chudé domácnosti, veterány, farmáře, pracovníky neziskových organizací, seniory, menšiny a malé podnikatele. Společnost Ipsos pak vedla rozhovory s lidmi z každé skupiny. Výsledkem jsou doporučení pro osoby ve složitější situaci, firmy a stát.

Podle autorů si až 12.000 vysokoškoláků bez podpory rodiny musí na studia a živobytí vydělávat. Někteří kvůli rostoucím výdajům za bydlení, jídlo a pomůcky "balancují na hranici chudoby". Práce bývá na úkor studia. Část lidí pak školu nedokončí. "Připraví se tak o možnost v budoucnu vykonávat kvalifikovanější a lépe placenou práci," uvedli zástupci projektu v tiskové zprávě. Na webu autoři napsali, že člověk s nedokončeným studiem pak vydělává v průměru o 114.500 korun ročně míň a stát přichází o 92.600 korun na daních a odvodech. Neupřesnili ale, jak k částkám dospěli.

Podle zjištění má obtížná situace vliv na volbu oboru. Jedna ze studentek v rozhovoru řekla, že by ráda studovala medicínu, vybrala si ale méně časově náročnou sociologii.

Možnosti výdělku studentům omezila epidemie. Mívali totiž často brigádu v cestovním ruchu či gastronomii, museli si tedy hledat jinou práci. Podle Kryštofa Kruliše ze Spotřebitelského fóra například doučovali děti na on-line výuce či překládali texty.

Kvůli uzavření škol a studiu na dálku se mladí z kolejí a privátů vraceli domů. Pokud se podle autorů v příštím semestru obnoví běžná výuka, ale pracovní příležitosti zůstanou omezené, mohou mít studenti v tísni "zásadní problém". Při přidělování kolejí by škola měla finanční situaci žadatelů zohledňovat, přiznávání sociálních stipendií by se mělo zjednodušit, stát by měl zvýhodnit spoření na studium či zaměstnávání na flexibilní úvazky, radí autoři analýzy.