Babiš neuspěl s ústavní stížností proti evidenci u StB

Babiš v souladu s dřívější praxí slovenských soudů v roce 2012 zažaloval Ústav paměti národa, který na Slovensku spravuje archivní svazky po StB. Ústavní soud následně zrušil dřívější verdikty krajského i nejvyššího soudu v Babišův prospěch.

V roce 2019 pak ústavní soud zrušil ještě další verdikty krajského i nejvyššího soudu, které naopak Babišovu žalobu ve zmíněné kauze zamítly; příslušný senát to zdůvodnil tím, že obecné soudy neurčily, kdo má být ve sporu žalovaným. Právě řešení této otázky a nikoliv samotné oprávněnosti evidence Babiše v dokumentech StB bylo hlavním tématem, kterým se slovenské soudy zabývaly.

Na nejnovější rozhodnutí slovenské justice reagovala například předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). "Soud už o tom, že byl Andrej Babiš konfidentem StB, dávno rozhodl. Dnes to slovenský Ústavní soud opět potvrdil. Možná je na čase si to přiznat," napsala na sociální síti X.

Archivní dokumenty uvádějí, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a o dva roky později ho ke spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale během projednávání Babišovy žaloby u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl. Slovenský ústavní soud ve verdiktu z roku 2017 zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB, kteří u obecných soudů vypovídali v Babišův prospěch a jejichž výpovědi byly tehdy považovány za klíčové.