Banky nechtějí podléhat mimořádné dani, nabízí až 50 miliard Kč na podporu ekonomiky

ČBA o tom dnes informovala na svých webových stránkách. Vyjádření ministerstva financí ČTK zjišťuje.

Vláda v souvislosti s energetickou krizí a růstem cen elektřiny a plynu uvažuje, že na banky uvalí daň z mimořádných zisků, takzvanou windfall tax. Příjmy z daně by mohly být použity právě na kompenzace vysokých cen energií. Podrobnosti plánu vláda zatím nezveřejnila. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dříve mluvil o tom, že se má týkat energetických firem, bank a rafinérií. Příští rok by mohla přinést rozpočtu asi 70 miliard korun.

Úlevu zatížení domácností by podle asociace umožnilo dočasné snížení splátky spotřebitelských úvěrů a hypoték a případné přefinancování úvěrů do delší splatnosti. "Tímto bychom mohli pomoci ulevit rozpočtu domácností snížením měsíčního zatížení splátkami o 20 až 30 procent u hypotečních úvěrů a u spotřebitelských úvěrů o 20 až 40 procent," upozornila asociace.

Podstatou překlenovacího odkladu splátek úvěrů má být jednoduchá možnost požádat o odklad tří až šesti splátek úvěrů v případě potřeby bez dokládání příjmů či dalších dokumentů. Bylo by to dostupné pro klienty, kteří budou bez významného prodlení. Opatření má pomoct dočasně překlenout období například doplatků vyúčtování energií. Reaguje na situace, kdy problémy se splácením nastávají v drtivé většině případů nikoli kvůli nominálnímu poklesu příjmu klienta, ale o růst nákladů, nezaviněný klienty, dodala asociace.

Banky jsou také podle asociace schopné spotřebitelům pomoci s případným financování investic do obnovitelných zdrojů za výhodnějších podmínek, a tím i klientům splátky na energie celkově snížit. Součástí může být i pomoc státu při distribuci subvence technologie obnovitelných zdrojů energie (čerpadla, fotovoltaika , izolace, okna). Šlo by například o formu garance za splácení, což může dále zvýhodnit podmínky spotřebitelům, dodala ČBA.

V minulém týdnu Stanjura po jednání kabinetu uvedl, že u zdanění neočekávaných zisků navrhne česká vláda vlastní návrh, a to především právě v případě bank. U energetických firem a rafinérií počítá se zavedením pravidel podle evropského opatření. U bank chce nastavit vlastní podmínky, daň se podle Stanjury nebude týkat všech.

Zavedení bankovní daně prosazovali v minulosti ve vládě Andreje Babiše (ANO) sociální demokraté. Tehdejší kabinet ale místo sektorového zdanění bank dohodl s bankami v roce 2019 zřízení Národního rozvojového fondu, kam banky slíbily poslat sedm miliard korun. Za dva roky od získání licence ale do fondu nedorazily žádné peníze, napsaly letos v polovině srpna Hospodářské noviny (HN). Podle Národní rozvojové banky (NRB), pod niž fond spadá, zatím nebyly vybrány žádné projekty, které by banky mohly podpořit. Čtyři největší banky - Česká spořitelna, Komerční banka, Československá obchodní banka a UniCredit Bank - se zavázaly poslat peníze právě až na konkrétní vybrané projekty.

Zisky bank a spořitelen v letošním prvním pololetí rostly, jejich souhrnný čistý zisk meziročně stoupl o 23,6 miliardy Kč na 54,61 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Aktiva bank činila ke konci června 9,624 bilionu korun, což je o 1,1 bilionu více než na konci roku.