Barma plánuje dovážet ruský benzin a topný olej

Na obě země se vztahuje řada sankcí ze strany západních zemí - na Barmu kvůli vojenskému převratu, který loni svrhl zvolenou vládu, a na Rusko kvůli invazi na Ukrajinu, uvedla dnes agentura Reuters. Rusko hledá v regionu nové odběratele energií, protože jeho největší exportní destinace, Evropa, ještě letos postupně zavede embargo na ruskou ropu.

"Dostali jsme povolení dovážet benzin z Ruska," uvedl ve středu na tiskové konferenci mluvčí vojenské vlády Zo Min Tchun. Dodal, že Barma dává ruskému benzinu přednost pro jeho "kvalitu a nízkou cenu". Dodávky topného oleje mají podle médií začít přicházet od září.

Šéf vojenské vlády Min Aun Hlain jednal o ropě a plynu během své červencové cesty do Ruska. Barma nyní dováží pohonné hmoty přes Singapur. Mluvčí junty dále uvedl, že Barma zvažuje průzkum ložisek v zemi ve spolupráci s Ruskem a Čínou.

Podle prohlášení zveřejněného ve středu ve státních novinách armáda zřídila výbor pro nákup ruské ropy, v jehož čele stojí blízký spojenec šéfa vojenské vlády. Ten má dohlížet na nákup, dovoz a přepravu pohonných hmot za rozumné ceny.

Kromě politických a občanských nepokojů Barmu těžce zasáhly vysoké ceny pohonných hmot a výpadky v dodávkách elektřiny. To přimělo vojenské vedení země, aby se orientovalo na dovoz topného oleje, který lze použít v elektrárnách.

Ceny benzinu se od převratu v únoru loňského roku zvýšily přibližně o 350 procent na 2300 až 2700 kyatů (26,50 až 31 Kč) za litr. Podle zpráv médií byly v minulém týdnu v různých částech země kvůli nedostatku uzavřeny čerpací stanice.

Armáda převzala moc v zemi loni v únoru. Junta tvrdí, že státní převrat provedla kvůli podvodům při parlamentních volbách v roce 2020, v nichž drtivě zvítězila Národní liga pro demokracie (NLD) barmské vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij.

Barmská junta čelila na konci července vlně mezinárodní kritiky, když nechala popravit čtyři opoziční aktivity odsouzené v tajných procesech za terorismus. Podle místních nevládních organizací bylo od loňského puče při represích zabito na 2000 lidí a dalších 15.000 jich skončilo ve vězení. Mezi zadrženými je i Su Ťij, která již dostala v různých procesech v souhrnu trest 17 let vězení a čelí řadě dalších obvinění, v nichž soudy ještě nerozhodly.

Rusko je také významným dodavatelem zbraní pro barmskou armádu.