Během pandemie se v Česku zvýšil počet dospívajících, kteří nadměrně používali internet

České školy navíc byly oproti ostatním evropským zemím déle zavřené. IRTIS se věnuje interdisciplinárnímu zkoumání internetu a společnosti. Výzkumnou zprávu poskytla ČTK Gabriela Peringerová z univerzitního odboru komunikace.

Srovnání dat z roku 2018 a 2020 ukázalo, že dospívající trávili během pandemie na internetu znatelně více času. Například podíl adolescentů užívajících internet sedm hodin denně a více vzrostl téměř na dvojnásobek, z 12 na 23 procent.

"Musíme však mít na paměti, že pro mnohé adolescenty byl během pandemie internet jedinou možností přístupu ke vzdělání, komunikaci s vrstevníky i seberealizaci. Klíčové proto je zaměřit se na možné negativní důsledky, spíše než na chování samotné," upozornil psycholog Daniel Vokál, jeden z autorů výzkumné zprávy.

Excesivní používání internetu provázejí typické příznaky. Adolescent se například dostává kvůli internetu do konfliktu se svým okolím, případně si sám uvědomuje, že tráví čas online, aniž by mu to něco přinášelo.

Ze srovnání dat vyplynulo, že u všech pěti příznaků se zvýšil podíl adolescentů, kteří je pociťují alespoň jednou do měsíce nebo častěji. Například podíl adolescentů, kteří kvůli internetu pravidelně vynechávali jídlo nebo spánek, se během pandemie zvýšil z osmi na 19 procent.

Přestože výsledky působí varovně, autoři výzkumné zprávy vyzývají ke spíše opatrnější interpretaci. „Naše výsledky sice ukazují nárůst nadměrného používání internetu u adolescentů, není však důvod k panice. Školáci museli na internetu trávit část svého dne kvůli online výuce, naše otázky tak nemusely dobře zachycovat problematické používání," uvedl vedoucí institutu David Šmahel.

Podle Šmahela je důležité, aby se dospívající s odeznívající pandemií vrátili k běžnému životu, navštěvovali opět kroužky, setkávali se s kamarády. Rodiče by ale měli zpozornět, pokud dítě i po odeznění mimořádných okolností nadále tráví na internetu stejně mnoho času.