Bělorusko nutí sportovkyni k návratu z OH. Cimanouská se do vlasti nevrátí, pomoc jí nabídlo Česko

Podle skupiny aktivistů z nadace pomáhající sportovcům BSSF Cimanouská hodlá požádat o azyl na rakouském velvyslanectví v Tokiu. Na letiště se po incidentu dostavili i zástupci japonského ministerstva zahraničí. Atletka byla následně převezena na bezpečné místo.

Podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka nabídne Česká republika běžkyni vízum, aby se vyhnula nucenému návratu do vlasti. "Po dohodě s Andrejem Babišem a Janem Hamáčkem jí nabídneme vízum ke vstupu na území, aby se u nás mohla ucházet o mezinárodní ochranu. Naše ambasáda v Tokiu je také připravena pomoci," oznámil na twitteru Kulhánek.

V otevřeném dopise k pomoci vládu vyzval předseda Národní sportovní agentury Filip Neusser. Podle něho by v případě udělení azylu mohla Cimanouská přicestovat do ČR vládním speciálem, kterým se budou do vlasti vracet čeští reprezentanti.

Čtyřiadvacetiletá Cimanouská dříve veřejně kritizovala jak režim, tak běloruské sportovní funkcionáře. Podle novinářky Hanny Ljubakovové ji na letiště doprovodili dva zástupci olympijské výpravy. Na otázku, zda se obává letu do Běloruska, Cimanouská podle novinářky odpověděla, že ano. Podle mluvčího nadace BSSF by byl v Bělorusku život atletky v ohrožení.

Agentuře Reuters sprinterka řekla, že byla z olympijského týmu vyhozena po stížnostech na trenéry. V následném videu atletka požádala o pomoc Mezinárodní olympijský výbor (MOV). "Byla jsem pod nátlakem, snaží se mě dostat ze země bez mého souhlasu. Žádám MOV o zásah," řekla.

Mezinárodní olympijský výbor, který měl před zahájením her v Tokiu s běloruským výborem vedeným Lukašenkovým synem Viktorem neshody, se hodlá incidentem zabývat. "MOV situaci prověřuje a požádal běloruský olympijský výbor o vysvětlení," uvedl MOV v prohlášení.

Lukašenko vládne východoevropské zemi tvrdou rukou od roku 1994. Podle oficiálních výsledků loni opět vyhrál prezidentské volby. Opozice, Evropská unie a některé další země je ale považují za zfalšované ve prospěch autoritářské hlavy státu. Po volbách následovaly v Bělorusku demonstrace, proti kterým policie tvrdě zasáhla a desetitisíce lidí zatkla.

Poslední reakci Evropské unie si vyžádalo květnové vynucené přistání zahraničního civilního letu na minském letišti. Běloruské úřady tehdy uvěznily opozičního novináře Ramana Prataseviče, který byl na palubě, a jeho přítelkyni. EU v reakci omezila přelety nad Běloruskem a uvalila další sankce.