Špičky amerických bezpečnostních složek loni v říjnu, tedy zhruba čtyři měsíce před začátkem ruské invaze na Ukrajinu, předložily prezidentovi Joeu Bidenaovi hodnocení, že Moskva plánuje podniknout proti sousední zemi rozsáhlý útok. Napsal to dnes deník The Washington Post (WP), který vydal obsáhlý článek mapující "cestu k válce" z pohledu Spojených států.
Popisuje také, jak se Washington snažil přesvědčovat spojence v Evropě včetně Kyjeva, že plnohodnotná invaze je reálnou hrozbou.
Podle informací amerického listu podezření Američanů vůči Rusku výrazně zesílilo loni v červenci, když šéf Kremlu Vladimir Putin publikoval text o "historické jednotě mezi Rusy a Ukrajinci". S blížícím se koncem léta pak byli američtí experti "čím dál více přesvědčeni", že Putin vycítil příležitost k realizaci svých ambicí. Sílícím přísunem informací od rozvědek se začal zabývat Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan, který v říjnu svolal klíčové setkání prezidenta se špičkami armády a tajných služeb.
"Soudíme, že (Rusové) plánují provést významný strategický útok na Ukrajinu z několika směrů zároveň," řekl údajně na schůzce v Oválné pracovně nejvýše postavený americký generál Mark Milley. Kromě něj se účastnili také ministři obrany a zahraničí, ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová i šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns.
Milleyho slova se naplnila 24. února, kdy ruská armáda zaútočila na Ukrajinu ze severu, z východu a z jihu poté, co Moskva vytrvale odmítala, že by její hromadění vojsk u hranic představovalo přípravu na válku. USA předtím během podzimu opakovaně varovaly Rusko, že jakýkoli nový útok na sousední zemi by měl vážné následky. Američtí představitelé přitom veřejně trvali na tom, že Putin podle nich ještě nepřijal definitivní rozhodnutí invazi spustit.
Podle informací WP ale jediné, v čem bezpečnostní činitelé v době říjnové schůzky v Oválné pracovně neměli jistotu, byla otázka, kdy přesně Rusko zaútočí. "Americké tajné služby podle činitelů USA pronikly do vícero bodů v ruském politickém vedení, špionážním aparátu a armádě, od vysokých pater po první linii," napsal deník.
Biden byl podle něj rozhodnutý, že USA nemohou jít do konfrontace s Ruskem na vlastní pěst. Po úřadování jeho předchůdce Donalda Trumpa či po vývoji kolem amerického odchodu z Afghánistánu však "zdaleka nebylo jisté, že Biden bude schopen efektivně vést reakci Západu na rozpínavé Rusko".
WP v této souvislosti popisuje jistý nesoulad mezi Washingtonem a Londýnem na jedné straně a Německem a Francií na straně druhé. Berlín a Paříž prý navzdory novým poznatkům amerických tajných služeb trvaly na diplomatických snahách, zatímco Američané a Britové v nich neviděli velký smysl. K pohledu Washingtonu a Londýna se přikláněli někteří činitelé pobaltských států, uvádí WP.
Kromě Německa a Francie přitom podle něj byla skeptická k americkému pohledu také ukrajinská vláda. "Nemohl jsem věřit, že bychom čelili válce v takovém rozsahu," řekl později šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Důrazná varování ohledně konfliktu, který by se dotkl celé Ukrajiny, podle něj přicházela jen od USA.
Deník WP ve svém textu o době těsně před vypuknutím války vycházel z rozhovorů s desítkami západních i ukrajinských činitelů. Dnes vydaný článek je prvním v sérii materiálů, jejíž další díly se budou věnovat selhání ruských tajných služeb při přípravě invaze a následné "bitvě o Kyjev".
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SSD) v Bruselu nekompromisně připomněl svůj postoj: pokud se nezmění situace kolem tranzitu plynu přes Ukrajinu, Slovensko zavede tvrdá reciproční opatření. Ta by mohla zasáhnout nejen politiku, ale i běžné Ukrajince, kteří se potýkají s následky války. Ministryně hospodářství Denisa Saková (Hlas-SD) mu při jednáních kryla záda, zatímco tlak na Evropskou komisi roste.
Josef Trojan se o Vánocích připomněl českému národu v nové štědrovečerní pohádce Tři princezny. To ještě diváci netušili, čím si prochází v osobním životě. Trojan totiž přiznal, že se potýká s nepříjemným problémem.
V listopadu loňského roku obdržela kancelář belgického premiéra Alexandra De Crooa dopis obsahující bílý prášek, který byl nyní identifikován jako strychnin – silný jed, který může být smrtelný. Incident vedl k hospitalizaci jednoho z premiérových poradců, který přišel s látkou do styku.
Los Angeles čelí jedné z nejhorších přírodních katastrof posledních let. Pět aktivních požárů v této oblasti již spálilo téměř 27 tisíc akrů půdy, přičemž dva největší – Palisades a Eaton – jsou zcela nezkrocené a zuří druhou noc. Zatím je potvrzeno pět mrtvých a více než 137 tisíc lidí bylo nuceno opustit své domovy.
Princezna Kate ve čtvrtek slaví 43. narozeniny, které sice nejsou kulatým jubileem, přesto je lze označit za výjimečné. Loni si totiž nikdo v Británii nemohl být jistý tím, že se jich manželka prince Williama dožije. Sváděla totiž náročný a naštěstí i úspěšný boj s rakovinou.
Závody mezi Spojenými státy a Čínou o návrat na Měsíc nabírají na obrátkách. Obě země plánují vybudovat dlouhodobé výzkumné stanice na měsíčním povrchu, podobné těm, které již existují v Antarktidě. S tím však přichází i otázky týkající se potenciálních sporů – například o umístění základen či těžbu měsíčních zdrojů, jako je vodní led v kráterech na pólech. Tento led má pro budoucí vesmírné mise zásadní význam, neboť může sloužit jako zdroj raketového paliva i podpory života.
Policie definitivně uzavřela případ loňské smrti populárního herce Karla Heřmánka. K trestnému činu podle vyšetřovatelů nedošlo. Heřmánek zemřel na konci srpna na střelnici na Příbramsku. Bylo mu 76 let.
Marek Eben z televizních obrazovek působí jako osobnost, která umí spojovat. Byl by tedy ideálním materiálem na prezidenta. Česko ale momentálně jednoho má a ještě nějaký čas mít nebude. Eben navíc už před lety prozradil, zda by stál o pozici hlavy státu.
Požadavek Donalda Trumpa na koupi Grónska neznamená návrat k imperiálním ambicím 19. století, ale odráží hypermoderní realitu: svět, který se zásadně mění vlivem klimatických změn. S táním ledových ploch v Arktidě vznikají nové možnosti pro těžbu zdrojů, rychlejší obchodní cesty, vojenské základny a rybolovné zóny.
Počasí v Česku se má dnes dramaticky proměnit. Za okny zatím panuje jaro a teploty mají odpoledne vyšplhat až na 10 stupňů. Meteorologové ale varují před silným větrem a náledím. Oba jevy hrozí od čtvrtečních večerních hodin.
Po více než čtyřiceti letech nepřerušeného toku ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy byl 1. ledna 2025 zastaven tranzit plynu přes plynovod Urengoj–Pomary–Užhorod. Tento krok znamená konec jedné éry a přináší závažné ekonomické i geopolitické důsledky pro Rusko, Ukrajinu a Evropu. Navzdory tomu, že ani ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022, ani následné ukrajinské protiútoky nedokázaly tranzit narušit, obě strany nebyly schopny uzavřít novou dohodu o přepravě plynu.
Simona Krainová své fanoušky na Tři krále potěšila příspěvkem, kde se ukázala v plavkách a předvedla svou skvělou postavu. Obdivné komentáře na sebe nenechaly dlouho čekat, včetně pochvaly od Alice Bendové.